Zelená ekonomika 4: Vize a ambice v zemědělství EU nechybí. Je ale také třeba to odpracovat

Vojtěch Kristen

31. 08. 2020 • 07:00
Evropská Zelená dohoda a na ní navázané další strategické dokumenty týkající se zemědělství – zejména plán Od zemědělce ke spotřebiteli –, jsou až příliš ambiciózní. To je na jednu stranu dobře, na straně druhé je třeba nyní mnoho odpracovat, aby byly podmínky těchto vizí nastavené skutečně realisticky, říká v rozhovoru pro INFO.CZ Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (AZS). Zároveň je třeba řešit i konkrétní nemoci tuzemského zemědělství – přebujelou byrokracii či dominanci velkých agrárních koncernů. 

Omezení pesticidů a hnojiv, zavedení hlavních principů oběhové ekonomiky, změna stravovacích návyků. To jsou jen některé z imperativů strategického dokumentu Od zemědělce ke spotřebiteli, který má Evropě pomoci s přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku k roku 2050. „Zemědělství EU je jediným významný systémem na světě, který snížil emise skleníkových plynů – o 20 procent oproti roku 1990,“ píše se v daném dokumentu.

Pokrok ovšem nyní není ani rovnoměrný, ani dostatečný. „I když byl přechod EU na udržitelné potravinové systémy v mnoha oblastech zahájen, potravinové systémy stále zůstávají jednou z hlavních příčin změny klimatu a zhoršování životního prostředí,“ konstatuje dokument From farm to fork, který zároveň artikuluje opatření vedoucí ke tranzici k uhlíkové neutralitě zemědělství.

Jde o již zmíněné omezení používání hnojiv a pesticidů či změnu stravovacích návyků. „Komise přijme další opatření, aby se do roku 2030 omezilo celkové používání a riziko chemických pesticidů o 50 procent a používání nejnebezpečnějších pesticidů o 50 procent,“ tvrdí dokument. Každé opatření však má dvě strany a předseda Asociace soukromého zemědělství v ČR Šebek argumentuje, že k zákazům je třeba především přistupovat racionálně. „Používání chemie by nemělo být plošně zakazováno, ale mělo by být cílené – vůči konkrétní rostlině – podle zásad precizního zemědělství. Nikdo nechce zatěžovat půdu škodlivými látkami, ale zároveň se opatření musí dávkovat tak, aby to zemědělci zvládli. Vždy, když se něco zakáže, měla by být dostupná alternativa.“

Bezmasá budoucnost?

Zákaz nadměrného hnojení a užívání pesticidů je však jen jedním z dílků skládačky. „Je zřejmé, že přechod se neuskuteční bez změny stravování,“ avizuje dokument a jedním dechem dodává, že je třeba bojovat i s plýtváním a obezitou, v Evropě se totiž vyhodí asi 20 procent potravin. Zatímco v boji proti plýtvání se politici a odborníci bez problémů shodnou, změna návyků stravování je již výbušnější téma. Dokument Od zemědělce ke spotřebiteli například výslovně varuje, že spotřeba červeného masa překračuje doporučené výživové hodnoty a zmiňuje nutnost omezit jeho konzumaci – například pomocí daňového zatížení. Jak se píše ve strategickém dokumentu, daňové pobídky by měly napomáhat transformaci k udržitelnému potravinovému systému a „odrážet jejich skutečné náklady“.

Předseda ASZ Šebek nicméně před omezováním zemědělské produkce varuje. „To není cesta, jsme proti takovému směru. Strategické vize a myšlenky toho dokumentu jsou dobré – byť velmi vizionářské a ambiciózní. Všichni jistě chceme žít ve zdravém prostředí a jíst zdravé potraviny. Nyní bude třeba na tom odpracovat spoustu času, aby byly podmínky položené reálně,“ vysvětluje Jaroslav Šebek. 

Živočišná výroba v EU

„Pokud by přístup měl směřovat k tomu, že se bude omezovat zemědělská výroba, bude to problém.“ Změnu lze nastartovat jinak, efektivněji, říká. „Z mého pohledu jsou tu modely chovu hospodářských zvířat, které životní prostředí zatěžují – například velkochovy. Ty jsou příliš koncentrovány na jedno místo, proto se tam neustále musí dopravovat krmiva, voda, zatěžuje to půdu. Přitom na jiných místech jsou pozemky nevyužité – jednou z možností tak je chov více rozprostřít po krajině. Pokud by nám však měl někdo nařizovat, co si máme kupovat nebo co máme jíst, to si myslím, že je zbytečné. Proti tomu budeme vystupovat,“ uzavírá v rozhovoru pro INFO.CZ šéf Asociace soukromého zemědělství ČR. 

SDÍLET