Nejlidnatější země jihovýchodní Asie chystá po pandemii rozsáhlé investice na rozvoj ekonomiky. Může je financovat díky rostoucím ziskům z prodeje komodit, kterých má hojnost. Prodává ve velkém ropu, uhlí, cín nebo kakao a palmový olej.
Indonésie, země tisíců ostrovů oplývající rozmanitou faunou a flórou, obrovským nerostným bohatstvím, lidským potenciálem a nesmírně bohatou kulturou, je dlouhodobě ve strategickém hledáčku českých firem. Nedávná podnikatelská mise do Indonésie a také 5. zasedání Česko-indonéského mezivládního smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu pomohly k dalšímu posílení vztahů s tímto významným partnerem v jihovýchodní Asii.
Z hlediska HDP je Indonésie nejsilnější (1,1 bilionu dolarů) a nejlidnatější zemí (270 milionů lidí) jihovýchodní Asie a také 16. největší ekonomikou světa. HDP na obyvatele je asi 4100 dolarů, to však zemi zařazuje pod světový průměr.
Indonésie se postupně přetransformovala ze země založené na zemědělské výrobě na poměrně diverzifikovanou ekonomiku, v níž sektor služeb a průmyslu hrají stále důležitější roli. Motorem dlouhodobého hospodářského růstu je domácí spotřeba, export přírodních zdrojů a vládní investice. Ty se v posledních letech podílejí jednou třetinou na tvorbě HDP. V současné době dochází k prudkému nárůstu střední třídy (do ní spadá asi 15 procent obyvatelstva), která si může dovolit koupit široké spektrum produktů od výrobků běžné denní spotřeby až po luxusní zboží.
Z pohledu budoucího rozvoje představuje velký potenciál struktura populace země. Přes 70 procent z 270 milionů obyvatel je mladších 39 let. Populační boom by měl svůj vrchol dosáhnout v roce 2030, kdy by mělo být 70 procent obyvatelstva v ekonomicky aktivním věku.
V období před pandemií covidu-19 Indonésie dosahovala vysokého tempa hospodářského růstu. Mezi lety 2010 až 2019 to bylo mezi pěti až šesti procenty ročně. Během roku 2020 se ale kvůli covidu-19 indonéská ekonomika propadla přibližně o 2,1 procenta. Mezi hlavní důvody patřil pokles příjmů z exportu a cestovního ruchu.
Díky šetrně zvoleným protiepidemickým opatřením ze strany indonéské vlády, obnově mezinárodního obchodu a zvyšujícím se světovým cenám komodit, které jsou důležité pro indonéský export (ropa, uhlí, palmový olej, káva, kakao, cín, nikl, hliník), očekává Mezinárodní měnový fond, že hospodářský růst v Indonésii se udrží za rok 2021 na poměrně solidní úrovni 3,2 procenta a v letech 2022 a 2023 bude stoupat na úroveň 5,9 až 6,4 procenta.
Prezident Joko Widodo (známý jako „Jokowi“) v parlamentních a prezidentských volbách v květnu 2019 obhájil prezidentský mandát s příslibem pokračování strukturálních reforem popsaných ve strategii Vision Indonesia 2045. Země má ambici stát se do roku 2045, na který připadá 100. výročí vyhlášení nezávislosti Indonésie, pátou největší ekonomikou světa s HDP přesahujícím sedm bilionů dolarů.
Indonésie je rovněž jedinou zemí ASEAN, která je také členem skupiny G20, přičemž od 1. prosince 2021 do 30. listopadu 2022 předsedá tomuto společenství největších ekonomik světa. Pro prezidenta Widoda představuje předsednictví G20 významnou příležitost, jak posílit postavení Indonésie jakožto důležitého globálního hráče a především razantněji prosazovat ekonomické reformy na domácí scéně zaměřené především na dostupnost kvalitní zdravotní péče, digitalizaci a transformaci energetického sektoru.
V čem je specifická výzbroj indonéské armády?
Jak se má rozvíjet letecký provoz mezi více než 17,5 tisíci ostrovy indonéského souostroví?
A s čím můžou v Indonésii uspět čeští exportéři?
