Diplomacie zamrzá, ruský týl hoří: 8 ukrajinských úspěchů, které vám zlepší víkend

KOMENTÁŘ JANA MALINY | Čtete zprávy a padá na vás tíseň? Spekulace o Trumpových plánech, únava Západu a nekonečné debaty o „zamrznutí“ konfliktu dokážou spolehlivě zkazit náladu. Když se však oprostíme od politické deprese a podíváme se na tvrdá data z bojiště a ruského týlu, obraz je pozitivnější. Kyjev v uplynulém týdnu předvedl sérii drtivých úderů, které překreslují mapu „bezpečných zón“ v Rusku a vystavují další zkoušce výdrže tamní ekonomiku. Přinášíme přehled deseti momentů uplynulého týdne, které dokazují, že ukrajinská obrana drží.

Kaspické moře už není bezpečný ruský rybník

Historický milník, který možná zapadl, ale strategicky je zásadní: poprvé za celou válku ukrajinské drony udeřily v Kaspickém moři, tisíce kilometrů od hranic. Terčem se stala ropná plošina na poli Filanovskij a další infrastruktura, což donutilo Rusy zastavit těžbu na několika vrtech.

Kaspické moře – dosud považované jak za bezpečnou palivovou zásobárnu, tak zázemí k odpalování raket a logistiku z Íránu – se stává ohroženou zónou.

Důmyslnost útoku spočívá v cílení na konkrétní slabé místo ruské surovinové základny a ekonomiky. Zasažená plošina Filanovskij patří společnosti Lukoil a je klíčovým zdrojem v regionu, přičemž úder vyřadil z provozu více než 20 vrtů. 

Ukrajina tímto krokem efektivně otevírá novou frontu energetické války v oblasti, kde Rusko absolutně nepočítalo s nutností nasadit protivzdušnou obranu.

Třídenní inferno v přístavu Těmrjuk

Zatímco se mluví o energetické krizi na Ukrajině, skutečné peklo zažil ruský terminál na zkapalněný plyn (LNG) v přístavu Těmrjuk v Krasnodarském kraji. Po zásahu drony tam vypukl požár, který zuřil celé tři dny.

Podle odhadů bylo zničeno až 70 % tamních skladovacích kapacit paliva. Takže nejenom efektní ohňostroj, ale i efektivní výpadek v exportním řetězci, který Rusko využívá k financování války.

Dopady těchto útoků se již propisují do běžného života v Rusku. Paradoxně v zemi, která je energetickou velmocí, vyletěla cena benzínu nad 80 rublů za litr, což je nyní dráže, než kolik platí řidiči ve Spojených státech (cca 2,85 dolaru za galon).

Zničení kapacit, jako je ta v Těmrjuku, nutí Moskvu dovážet paliva z Běloruska a Kazachstánu, aby předešla výpadkům a frontám na benzinkách, které hrozily už letos v srpnu.

Masakr ruské elity u Pokrovska

Na nejžhavějším úseku fronty, u Pokrovska, se Rusové pokusili o smělý průlom přes železniční trať. Do útoku nasadili to nejlepší – 76. gardovou výsadkovou divizi (VDV). Výsledek? Totální zkáza. Ukrajinská 425. útočná brigáda „Skala“ ve spolupráci s 95. výsadkovou brigádou tento pokus rozstřílela dříve, než se Rusové stihli rozvinout.

Zničení elitních jednotek a techniky v otevřeném terénu ukazuje, že ani početní převaha nezaručuje Rusku úspěch, když narazí na koordinovanou obranu prostřednictvím dronů a dělostřelectva.

Taktické provedení ruského útoku bylo přitom až zarážející svou nekompetencí. Elitní výsadkáři byli vysazeni z nákladních vozů Ural přímo do otevřeného pole, nikoliv do krytu lesního pásu, čímž se stali okamžitou kořistí pro ukrajinské dělostřelectvo a drony. 

Tento debakl – při kterém byly zničeny i transportéry MT-LB a bojová vozidla pěchoty – potvrzuje, že i nejlepší ruské jednotky opakují fatální chyby a slouží jako „potrava pro děla“ ve snaze vykázat politický postup.

Pojišťovny jako nová zbraň v Černém moři

Ukrajina zasáhla tanker Dashan (plující pod vlajkou Gambie) a další lodě tzv. stínové flotily. Fyzické škody jsou jedna věc, ale ta ekonomická je drtivější. V reakci na tyto útoky pojišťovny ztrojnásobily poplatky za válečné riziko v Černém moři (z 0,25 % na 0,75 % hodnoty lodi). Tento nárůst o 250 % dělá z převozu ruské ropy ekonomickou sebevraždu a nutí rejdaře přehodnotit, zda jim riziko plavby do ruských přístavů stojí za to.

Zajímavým detailem je způsob, jakým Ukrajina útoky vede. Cílem není potopit lodě a způsobit ekologickou katastrofu, ale zasáhnout kormidla a vyřadit plavidla z provozu. Tlak se stupňuje i právně – Ukrajina například v  Oděse zadržela jinou nákladní loď, která dříve vyvážela kradené obilí ze Sevastopolu, a zatkla jejího kapitána i s 16člennou posádkou, což vysílá jasný signál všem, kdo se podílejí na ruské logistice.

Noc dronů a zavřená Moskva

Kyjev v týdnu spustil jednu z nejmasivnějších vln úderů, kdy na ruské území vyslal přes 300 dronů a raket současně. Výsledkem bylo uzavření všech moskevských letišť na několik hodin a zásahy strategických cílů hluboko v týlu –– včetně chemických závodů v Novgorodské oblasti a tepelné elektrárny ve Smolensku. I když ruská propaganda tvrdí, že vše sestřelila, domácí videa Rusů a satelitní snímky mluví jasně.

Výsledkem je nejen fyzické poškození infrastruktury, ale i ekonomické vyčerpávání ruské armády a paralýza civilní letecké dopravy – která musela na sedm hodin uzemnit všechny lety v oblasti hlavního města.

Letecké bizarnosti: Ztráta obra a katapultáž v hangáru

Ruské letectvo prožilo černý týden, a to často bez přičinění Ukrajinců. V Ivanovské oblasti se zřítil vzácný těžký transportní letoun An-22 Antěj, pravděpodobně kvůli technické závadě – posádka nepřežila.

Ještě absurdnější incident se odehrál na zemi, kde se piloti bombardéru Su-34 omylem katapultovali přímo uvnitř betonového hangáru (tzv. shelteru), čímž zničili stroj a sami utrpěli těžká zranění. Únava materiálu i personálu je evidentní.

Česká stopa: Raketa „Narval“

Dobré zprávy přicházejí i z našeho regionu. Česká společnost LPP vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu „Narval“, která se údajně testuje přímo v bojových podmínkách na Ukrajině. 

Informace o testování je sice nepotvrzená, ale i tak je tato technologická pomoc důkazem, že spojenci nespí a dodávají Kyjevu nástroje, které mohou v budoucnu nahradit drahé západní systémy a umožnit ještě intenzivnější údery do ruského týlu.

Střela se momentálně nachází v závěrečné fázi zkoušek a její nasazení na frontě slouží k finálnímu vyhodnocení. Podle dostupných informací má tento systém dostatečný dosah na to, aby ohrozil cíle v okolí Moskvy. Pro Ukrajinu to znamená snížení závislosti na politicky svázaných dodávkách západních raket a zisk prostředku, který může vyrábět a nasazovat s větší autonomií.

Spojenci nezapomněli: Itálie a Nizozemsko posílají miliardy

Navzdory pesimistickým titulkům pomoc proudí dál. Nizozemsko tento týden vyčlenilo dalších 700 milionů eur na pomoc v roce 2026 a Itálie přislíbila nový balík nouzové podpory v reakci na ruské útoky na energetiku. Západní demokracie možná jednají pomalu, ale jejich podpora neustává, což je pro dlouhodobou odolnost Ukrajiny klíčové.

Zatímco Trumpova administrativa vysílá smíšené signály, evropští partneři plánují rozpočty na roky dopředu (jako v případě nizozemského závazku pro rok 2026). To Kremlu ukazuje, že sázka na „únavu Evropy“ a rychlé zhroucení její podpory nemusí vyjít tak hladce, jak si ruští stratégové malují.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Vojáci KLDR jsou „kanónenfutr“. Putin rozjel nebezpečnou hru, která se může Rusku vymstít

Co se děje za fasádou Kremlu? Putinovu sílu oslabují úplně jiné věci než jen západní sankce

Hořely Tu-95 i Tu-22. Pavučina přepsala pravidla války. Letadlo soudného dne je dezolátský sen

sinfin.digital