GLOSA LADISLAVA NAGYE | Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil diplomatům změnit font písma. Už nesmějí používat font Calibri, který zavedl Antony Blinken, ale musejí se vrátit k fontu Times New Roman. Zavedení fontu Calibri bylo podle Rubia zbytečným úkrokem směrem k diverzitě a font Times New Roman je „formálnější a působí profesionálněji“. Vzhledem k posedlosti hnutí MAGA vším americkým je s podivem, že nesáhl po nějakém domácím fontu.
Přísně vzato má Rubio pravdu. Times New Roman je skutečně zavedený jako formální a profesionální font. Na změně je pozoruhodné několik věcí. Předně je neobvyklé, že k ní vůbec dochází. U velkých organizací, natož vlád států, je známkou profesionality jednotný vizuální styl a jeho součástí je samozřejmě i používaný font písma. Například česká vláda si nechala vytvořit font na míru — v červenci tohoto roku vláda oznámila, že vítězem výběrového řízení se stalo studio Najbrt s fontem Czechia Sans, tedy bezpatkovým fontem písma, které klínem použitým v horních a spodních dotazích odkazuje na státní vlajku.
Jak reagovat na Trumpovu destruktivní „strategii“ vůči Evropě? Jako český prezident: pozitivní silou
Američané bez jednotného stylu
Americká vláda jednotný styl nemá. Používá hned několik fontů, údajně proto, aby zajistila přístupnost, neutralitu a čitelnost — což jsou všechno poměrně vágní kritéria. Jak lze stanovit, že jeden konkrétní font je za všech okolností čitelnější než jiný. Nicméně obecně se má za to, že zejména na počítačových obrazovkách jsou bezpatkové fonty (tedy například nahrazované Calibri, ale i rozšířený Arial) čitelnější než písma patková, jako je právě Times New Roman.
Bezpatkové písmo používají americké úřady pro digitální komunikaci, tedy zejména weby, open-source fonty Source Sans a Merriweather. Pro oficiální komunikaci, hlavně komunikaci mezinárodní, používala americká administrativa po více než dvacet let font Times New Roman, než v roce 2023 přešla na Calibri. Teď se tedy vrací zpět k dlouho používanému fontu.
Times New Roman je jedno z nejúspěšnějších písem v dějinách. K jeho všeobecnému rozšíření přispělo evidentně nasazení ve Windows, kde byl dlouho základním fontem ve Wordu. Písmo vytvořit typograf Stanley Morrison ve spolupráci s Victorem Ardentem pro britský deník The Times. Morrison vyšel z tradičního písma, které vzniklo v antverpské písmolijně Plantin-Moretus, přičemž písmo navrhl tak, aby bylo čitelnější, efektivně využívalo prostor a aby dobře vypadalo i v malých velikostech — to bylo klíčové pro tisk do novinových sloupců. Font se osvědčil, natolik že ho The Times používaly přes čtyřicet let. Druhý život pak získal na obrazovkách počítačů. Matthew Carter sice na základě Times New Roman navrhl pro společnost Microsoft font Georgia, jenž měl být vhodnější pro počítačové displeje, ale ani ten nedokázal Times New Roman vytlačit.
Písmo Calibri, které na dva roky americká diplomacie přejala, má s Times New Roman společné dvě věci a obě se týkají jeho původu. Stejně jako Times New Roman, i ono je evropského původu. A stejně tak za jeho rozšířením stojí Microsoft. Lucas de Groot, tvůrce Calibri, je uznávaný typograf. Svůj první font údajně vytvořil, když mu bylo šest let. V dospělosti vytvořil nový design komunikace automobilek Volkswagen a Audi. Písmo Calibri vzniklo jako produkt spolupráce de Groota s Microsoftem, která započala na počátku tohoto milénia. V roce 2007 si ho Microsoft vybral jako defaultní font pro Word, kde nahradil právě Times New Roman, ale i pro Outlook, kde pro změnu nahradil Arial.
Komunikace s evropským podpisem
Ať se tedy americké ministerstvo zahraničí rozhodne pro ten či onen font, sahá po evropských písmech. Je přinejmenším zvláštní, že nejmocnější země světa si nedokázala pro oficiální komunikaci vytvořit jednotný vizuální styl a taky nějaký svébytný font. Původní americké písmo úřady používají v právních dokumentech — jenže font Century Schoolbook, jak jeho název napovídá, je font původně vytvořený pro učebnice, což je též pozoruhodné.
Pokud by ale americká administrativa chtěla sáhnout po nějaké domácí alternativě Times New Roman, po písmu, které je v mnohém přímou reakcí na tento font, možnost měla — a tato volba by možná náležitě odrážela chaotičnost nedávné americké politiky: je to font Comic Sans. Garfield v knize Ten můj font píše: „Morrison měl za to, že písmo, které má mít nějakou přítomnost, natož budoucnost, nemůže být příliš odlišné ani příliš veselé. Fonty ale mají svůj čas a v polovině devadesátých let, tedy stále ještě na úsvitu digitálního věku, a tak se Vincent Connare rozhodl ukázat, že se Morrison mýlil. V mnoha ohledech existoval Comic Sans dlouho předtím, než mu Connare dal jméno. Zcela přirozeně existoval v komiksech a komiksových knížkách (písmo se vlastně původně jmenovalo Comic Book). Jednou z knih, které měl Connare v Microsoftu u pracovního stolu, byla Batman: temný rytíř se vrací Franka Millera.“ K administrativě, která vyzdvihuje vše americké, by se komiksový font hodil docela hezky, možná víc než díla evropských typografů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
