KOMENTÁŘ RADKA KOVANDY | V Česku se můžeme chlácholit tím, že nežijeme v blízkosti velkých sopek ani tektonických zón. Nečekané šoky, hrůzy a škody na životech i majetku, jak je zažívají lidé v jihovýchodní Asii na aktivním zlomu euroasijské a indické desky, se u nás v podobné intenzitě odehrávaly před desítkami až stovkami milionů let, když byl homo sapiens na houbách.
Ale jelikož jsou zemské desky v neustálém, byť pomalém pohybu, nejsou sesmické události žádnou vzácností ani v našich končinách – každoročně je jich zaznamenáno bezmála pět set, tedy minimálně jedna denně. Většinu z nich detekují jen citlivé přístroje, ty pociťované přímo na „tělo“ jsou daleko vzácnější.
Jenže i slabší síla, kdy se pod vámi země lehce zhoupne a která neboří domy, nýbrž jen rozpraská omítku, dokáže vyvolat strach i paniku. Jaká byla dosud největší zaznamenaná zemětřesení v našich končinách a kde jsou nejaktivnější seismické zóny?
Jednou si tak odpoledne po škole spokojeně hovím v obýváku v té vzácné periodě slastné nudy, než přijdou rodiče z práce a začnou se mě ptát, jestli už mám hotové domácí úkoly. Náhle mnou projede vlna tiché hrůzy – gauč, na kterém ležím, se propadá dolů, skleničky naaranžované těsně u sebe v nábytkové stěně se rozcinkají.
Hroutí se nám panelák? Nebo snad někde vybuchla bomba (což mě jako druhé napadne hned vzápětí, neboť jsem tehdy coby Husákovo dítě pravidelně masírován zprávami o tom, kterak se západní imperialisté chystají každou chvíli vyzmizíkovat socialistický tábor míru)?
Chvíli jsem strnulý dětsky intenzivní hrůzou. Ale jelikož se nic dalšího neopakuje, pouštím to z hlavy. Teprve až o pár dní později mi táta ukazuje v novinách, že prý bylo u nás v západních Čechách nějaké velké zemětřesení.
Šlo o jednu z nejsilnějších událostí ze seismického roje na přelomu let 1985/86 s epicentrem na Chebsku, která na desetibodové Richterově škále dosáhla maximální hodnoty 4,6. Podle seismologů představuje nejvýznamnější seismickou událost na našem území ve dvacátém století, nebo přinejmenším v jeho druhé polovině – v roce 1908 došlo totiž v této oblasti k zemětřesení o síle dosahující hodnoty 5.
Čísla na téhle stupnici jsou ale trochu matoucí – jelikož jde o tzv. stupnici logaritmickou, znamená každé zvýšení o jeden stupeň desetinásobné zvýšení amplitudy seismických vln a přibližně 32násobné zvýšení energie uvolněné při zemětřesení.
Největší škody tehdy způsobilo zemětřesení v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná. Podle zaznamenaných pojistných událostí bylo nějakým způsobem (typicky praskliny ve zdech či spadlá omítka) poškozeno cca 15 procent domů nacházejících se nejblíže epicentra, na mnoha místech se údajně také na nějaký čas – v řádu týdnů až měsíců – ztratila voda z jinak po léta funkčních studní.
Z vizuálního hlediska byly nejpozoruhodnější rozšiřující se škvíry mezi panely místních bytovek nebo zřícení několika letitých, chatrných komínů. Celkové škody se tehdy vyšplhaly do desítek milionů.
Podobných zemětřesných rojů proběhlo od té doby mnoho, dochází k nim téměř pravidelně každých pár let. Dosud asi největší pozdvižení v nedávné historii zemětřesení u nás vzbudil, zjevně díky stále dokonalejšímu mediálnímu pokrytí, titulek „Praskaly zdi a plakaly děti“. Opět šlo o zemětřesný roj na západě Čech, který 22. května 2018 dosáhl síly 4,1.
A úplně poslední seismickou událostí je zemětřesení o síle necelých dvou stupňů, které se ve stejné oblasti odehrálo o minulém víkendu.
K zemětřesení ale tu a tam dochází i v jinak „klidných“ místech, jako se to stalo 7. března loňského roku u Mirotic na Písecku.
Nebo i na opačném konci republiky, v Moravskoslezském kraji, kde jde ale o důsledky předchozí důlní činnosti – nejsilnější „důlní otřes“ byl zaznamenám v dubnu 1983 u Karviné, s magnitudou 5,1.
Česko se (v současném geologickém věku) nachází na pevné části zemské kůry, které říkáme Český masiv. Masivně stabilní ale zas tak úplně není – stále přes něj probíhá přenos tlakových sil z jihu, jak se africký kontinent pomalu posouvá k severu a naráží na výběžek euroasijského kontinentu.
Nejpatrnější je to v oblasti Středozemního moře, právě zde je nejvíce aktivních sopek a důkazem jsou i nedávná zemětřesení kolem Santorini nebo stále slavné italské vulkány.
I přes vysoké hradby alpského a karpatského pohoří (ta byla kdysi před cca 70 miliony lety vytvořena právě tímto protichůdným pohybem, jako když krabatíte deku, a ten vyzdvihl vzhůru i pohoří Českého masivu) se pomalý, ale kontinuální pohyb zemských desek projevuje i u nás. Magma se tu sice už nevylévá, ale země se třese.
Největší „podzemní prasklina“, podél níž může docházet k zemětřesným událostem, se táhne od Bavorska pod Krušnými horami až do Polska – říká se jí Ohárecký rift. Před 40 až 8 miliony let tudy prýštila láva z hlubin na povrch a vytvořila třeba České středohoří, Doupovské hory nebo „sopečné kupy“ v Českém ráji a na Kokořínsku, ostatně i Říp je takováto bývalá sopka.
Menší „praskliny“ jsou i na severovýchodě pod Rychlebskými horami nebo u Hronova na Moravě. Jak ale ukazuje předchozí mapa, není to jediný takový „seismicky aktivní rift“ v našem nejbližším okolí. A pokud zde dojde k otřesu, pocítíme to mnohdy i u nás.
Přesnější seismologická měření, podle kterých jsme schopni srovnávat sílu zemětřesných událostí, jsou poměrně mladá – soustavněji se provádějí teprve od začátku minulého století.
Jak to bylo v dávnější historii, vypovídají jednak kroniky (ačkoli ty hovoří jen o událostech, ne o konkrétní síle), ale také nové vědecké metody, které dokáží zjistit i pravděpodobnou sílu zemětřesení hluboko pod horizont doby, kdy žádné seismografy neexistovaly.
Tzv. paleoseismologie – metoda stanovující intenzitu dávných zemětřesení zkoumáním posuvů vrstev sedimentů – odhaluje, že za posledních cca 20 tisíc let docházelo v našich seismologicky nejaktivnějších zónách (západní Čechy a dolní Slezsko) k událostem, které dosahovaly až poměrně ničivé hodnoty 6,5 Richterovy stupnice.
Jde ovšem většinou o doby, kdy tu nestály žádné mrakodrapy, ba ani hrady, zámky či kostely, zkrátka jakékoli mohutnější stavební konstrukce, které mohou v důsledku zemětřesných událostí kolabovat a pohřbívat lidi za živa.
A nakonec ještě interaktivní mapa seismických událostí podle sledování a měření Geofyzikálního ústavu AV ČR:
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
