Střídání letního a zimního času je pro lidi blahodárné, jen musíme mírně upravit jeho začátek a konec. Tvrdí to alespoň nová vědecká studie, která vyvrací mýty škodlivosti této změny pro lidské zdraví.
Se změnou času ze zimního na letní a zpět je spojena řada tezí, včetně jejího možného vlivu na vyšší počet dopravních nehod nebo poruchy spánku. Dva španělští vědci nyní představili zcela jiný přístup.
Na rozdíl od jiných odborníků, kteří letní čas označují za krok člověka proti přírodě, tvrdí úplný pak. Podle nich je to, že lidé v období, kdy se mění zimní čas na letní, vstávají dříve než v zimě, zcela přirozeným procesem, který funguje po celá staletí.
To dokazují současné i historické příklady společností s pozdější aktivitou v zimě a dřívější aktivitou v létě, což odpovídá synchronizační roli ranního světla pro naše těla. Analýza švédských dat z roku 1746 například ukazuje, že lidé vstávali v létě o tři a půl hodiny dříve než v zimě.
„Dokonce i v tropických společnostech bez přístupu k umělému světlu jsou časy vstávání obvykle za úsvitu a čas spánku je většinou asi tři hodiny po západu slunce,“ vysvětlují Jorge Mira z univerzity v Santiagu de Compostela a José María Martín-Olalla z univerzity v Seville v časopise Britské královské společnosti Open Science.
Jsou proto přesvědčeni, že současná diskuse ke střídání časů je mylná, protože postrádá biologické jádro. Odborníci se přou většinou o to, zda má cenu udržovat letní čas, když už to nemá vliv na šetření energiemi. Jenže, jak tvrdí španělští vědci, přechod z jednoho času na druhý, spojený se změnou hodiny vstávání, je vlastně přirozeným adaptačním mechanismem.
Čas pro sebe navíc
Španělské národní shromáždění provedlo tento typ sezónního přizpůsobení již v roce 1810. „Společenský život je jednoduše reorganizován, protože délka dne v létě umožňuje dělat věci dříve ráno než v zimě,“ tvrdí Martín-Olalla. Fyziologický denní cyklus člověka byl podle něj vždy orientován na východ slunce.
Jinými slovy kdyby lidé neměli hodiny, vstávali by a chodili spát tak jako jejich předci, tedy jinak v létě a jinak v zimě, záleží na slunečním světle. A letní čas je jen moderním vyjádřením této přirozené adaptace člověka na sluneční svit.
Zrušení letního času by podle španělských vědců mohlo mít daleko horší důsledky než samotná změna. Přechodem na letní čas získají lidé více denních hodin pro volnočasové aktivity – procházky, venkovní sporty nebo několik hodin na pláži – což podporuje pohodu a zdraví. „Pokud je den rovnoměrně rozdělen mezi spánek, práci a volný čas, jedna hodina představuje 12,5 procenta dostupného volného času,“ konstatují vědci.
Zachovat, ale posunout
Studie uvádí, že předchozí lékařské názory na sezónní letní čas zdůrazňovaly naléhavou potřebu lidí na více světla, vzduchu a slunečního svitu. V mnoha případech byl důraz kladen na zlepšení životních podmínek – spíše než na ekonomické aspekty. Například zavedení letního času v Itálii v roce 1964 bylo doprovázeno poznámkami o pozitivních psychologických dopadech.
Vědci proto přicházejí s vlastním návrhem: letní čas nerušit, ale odložit jeho nástup. Aby se člověk podle nich dokázal změně lépe přizpůsobit, je pro přechod vhodnější první víkend v dubnu než poslední březnová neděle. Vědci tvrdí, že pokud začne letní čas příliš brzy, větší část lidských aktivit se přesune do tmavých ranních hodin. Z fyziologického hlediska by také dávalo smysl ukončit letní čas v zemích Evropské unie na začátku – místo na konci – října.
A závěrem ještě přidáváme tip španělských vědců: Pro lidi, kteří velmi trpí změnou času každých šest měsíců, má španělské výzkumné duo jednu radu – přizpůsobte se. Čas buzení na budíku lze upravovat týdně o čtvrt hodiny směrem k „novému“ času, počínaje tři týdny před časovou změnou.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
