Cestování nočním vlakem: balzám na nervy a luxus, který šetří peníze

Víte, v jakých jednotkách se platí opravdový luxus? V minutách a hodinách. Někteří lidé mohou mít prakticky vše, na co si ukážou. Ale čas jim protéká mezi prsty. Tihle lidé často cestují, a přitom i pracují. Tato kombinace se týká nejen milionářů. Nejlepším dopravním prostředkem na delší vzdálenost, ve kterém se dá provozovat, je noční vlak.

Ušetříte v něm čas, nervy i peníze. Zabijete celé hejno much jednou ranou. Ve vlaku se vyspíte stejně komfortně jako na hotelu, ve kterém už ale nemusíte platit nocleh, a zároveň absolvujete přesun na místo určení. Nádraží jsou, na rozdíl od letišť, většinou přímo ve městech, často v centru. Odpadá tedy další zdržování a přesuny taxíkem. 

Letadlo je sice rychlejší, ale při započítání všech prodlev typu check-in, bezpečnostních kontrol, zpoždění a času přesunu na/z letiště, nebývá leckdy rozdíl markantní. Obzvlášť při využití rychlovlaků. Za zmínku stojí i prakticky nulové omezení počtu a hmotnosti zavazadel. Vzít si s sebou můžete klidně i kolo. 

Cestování vlakem je navíc generátorem příjemných pocitů. Lehké pohupování na nevědomé úrovni připomíná pohyb dětského kočárku nebo kolébky, v nichž nás rodiče uspávali. Jemné vibrace, které jsou výsledkem přenosu kinetické energie z vlaku na kolejnice, stimulují náš nervový systém a navozují stav relaxace a téměř až slastné pocity. 

Příjemně na psychiku působí i pohled do krajiny, který si v pomalejším rytmu malebnou krajinou vychutnáme na maximum.

Jízda vlakem lahodí více smyslům. Ve vlaku nás totiž ovlivňuje i tzv. růžový šum. V porovnání s bílým, který má stejný výkon na všech frekvencích, vykazuje menší výkon na vyšších frekvencích. Je využíván pro zvýšení koncentrace i lepší spánek. Na YouTube naleznete několikahodinová videa se zvuky jedoucího vlaku, jejichž účelem je napomoci s usínáním a zklidněním.

Cesta vlakem může být nejen zdrojem klidu, ale naopak i synonymem dobrodružství. Těžko říct, jestli je tento pocit poháněn nostalgií spojenou s výlety z dětství a dospívání, nebo pocity svobody a pohody, které vlak přináší. Je to každopádně nejméně klaustrofobní dopravní prostředek. Kdykoli se můžete sebrat a projít se, máte pocit, že máte život pevně ve svých rukou, odpadá i diskomfort z nemožnosti použít toaletu. 

V dálkových autobusech i letadlech sice bývá, ale příliš pohodlí neskýtá. Vyšší třídy lůžkových vlaků mají WC přímo v kupé, stejně jako třeba sprchu.

A pak je tu „magický“ jídelní vůz. Kromě toho, že se v něm podává i alkohol, tu můžete ochutnat také „netradiční“ kuchyni. Vaří se totiž podle výchozí stanice. V Česku se údajně svého času schválně jezdilo expressem Avala z Bělehradu, právě kvůli jídlu, které v něm servírovali. 

V jídelním voze je na stole i možnost socializace. Potkáte tu nejen spřízněné duše, které baví cestování vlakem, ale i obyvatele míst, kam směřujete. Můžete se dozvědět spoustu užitečných informací, které na internetu nenajdete.

Jediný problém nočních vlaků je ten, že jich není dost. Ale i to se začíná měnit. Když v roce 2009 definitivně dojezdil legendární Orient-Express, nebylo to pro nikoho velkým překvapením. Noční vlaky začaly vytlačovat nízkonákladové letecké společnosti, které stlačily cenu letenek na únosnou výši (byť za cenu minimálního komfortu a nedůstojného zacházení).

Noční vlak má poměrně vysoké fixní i variabilní náklady, a tak nebylo možné reagovat podobným snižováním cen. Přibyly i poplatky za železniční infrastrukturu. Poslední konkurenční výhoda nočních vlaků, totiž pohodlí, kvalita a kultura cestování, k obraně nestačila. 

Vše spělo k tomu, že pohodlné a romantické cestování v leže za konejšivého rytmického doprovodu kol bude brzy patřit jen nostalgické minulosti. Před deseti lety měly noční vlaky namále. K životu je probudilo nové zaklínadlo: udržitelnost.

Nadšení z nízkých cen letecké dopravy zhořklo výčitkami svědomí a levné létání po Evropě přestalo být cool. Švédský slovník dokonce v posledních letech obohatily nové výrazy: flygskam neboli „stud za létání“, a tågskryt, což znamená „chlubení se vlakem“. 

O klíčové úloze železniční dopravy, včetně nočních vlaků, se debatuje už i na úrovni EU. Uvažuje se také o úpravě poplatků za přístup k železniční infrastruktuře, což by mělo v konečném důsledku pozitivní vliv na cenu jízdenek.

Na zmrtvýchvstání nočních vlaků mají lví podíl Rakouské spolkové dráhy (Österreichische Bundesbahnen, zkráceně ÖBB), které koupily od Deutsche Bahn nepotřebné noční vlaky a ve spolupráci s národními přepravci ze Švýcarska (SBB), Německa (Deutsche Bahn) a Francie (SNCF) začaly pod značkou NightJet budovat evropskou síť nočních vlaků.

Ta aktuálně zajišťuje zhruba dvacítku spojení (např. Vídeň–Paříž, Vídeň–Amsterdam a Mnichov–Řím). Nakoupily ale i nové vlaky, do kterých masivně investovaly. Najdete v nich kupé s manželskou postelí i jednomístná kupé pro single cestovatele, obojí s vlastní sprchou a toaletou.

Rakouskem se inspirovaly i další země. Do sítě NightJet se zapojilo také Česko. 

Přes Prahu jezdí spoj Vídeň–Berlín. České dráhy provozují tradiční a oblíbenou noční linku z Prahy do Košic, a díky spolupráci s SBB a ÖBB jezdí do Švýcarska (Curych, Basilej) dokonce dva noční spoje, jeden přes Rakousko a jeden přes Německo. Z Prahy lze s Českými drahami jet pohodlně přes noc také do Krakova, Varšavy či Budapešti. Regiojet jezdí do ukrajinského Kyjeva a v sezóně do Chorvatska.

Do hry vstupují i další ambiciózní hráči s velmi lákavými nabídkami. Slibují nové trasy, levnější jízdné nebo luxusnější ubytování. Jmenujme například společnost European Sleeper, která loni v květnu zahájila provoz na trase Brusel-Amsterdam-Berlín s výhodným přestupem do Londýna. Letos 26. března poprvé pojede vlak na trase prodloužené z Berlína přes Drážďany až do Prahy. Jízdenky z Prahy do Amsterdamu a Bruselu je možné koupit již teď. 

Noční vlaky opět brázdí Evropu. Loni přepravily kolem 1,5 milionu cestujících a poptávka je silná – některé spoje bývají vyprodané dlouho dopředu. Přestože je ve srovnání s nízkonákladovými lety a dálkovými autobusy jízdné dražší, lidé vnímají kvalitu nabízených služeb a když do svého rozhodování zahrnou všechny výše zmíněné výhody, vychází jim jasný výsledek.

Přesto jsou noční vlaky stále v ohrožení. Podpora by měla přijít z nejvyšších pater. Ministři některých členských států, poslanci Evropského parlamentu a zástupci odvětví loni v dopise adresovaném předsedkyni Ursule van der Leyenové naléhavě vyzvali Komisi EU, aby vypracovala strategii na podporu dopravy nočními vlaky. 

Svou žádost odůvodnili především ekologickými přednostmi vlaků. „Noční vlaky zažívají návrat v celé Evropě, a to díky poptávce po klimaticky neutrálním způsobu cestování,“ stojí v dopise. Jeho autoři dokonce tvrdí, že sedm z deseti Evropanů by raději volilo noční vlak, pokud by byl k dispozici.

Politická vůle živená ideou udržitelnosti existuje. Námitky ze strany zastánců tržního laissez-faire (tedy nezasahování státu do trhu) v tomto případě neobstojí. Aby totiž trh mezinárodní osobní železniční dopravy vůbec mohl fungovat, ze své povahy politickou podporu potřebuje, a to včetně podpory finanční. 

Navíc se do kalkulace musí zahrnout i hodnota udržitelnosti: i tu lze vyčíslit v penězích, ale horizont čistě ekonomické analýzy musí být nutně dlouhodobý, aby výsledky měly smysl. V lecčems by ale možná předčily návratnost investic do individuální elektromobility.

Lidé však nočními vlaky nejezdí primárně kvůli životnímu prostředí. To už je jen třešnička na dortu, jehož ingrediencemi jsou specifický zážitek, pohodlí, bezpečí a smysluplně strávený čas. Člověku je prostě ve vlaku dobře.