Audioverze
Případ Vlasty Parkanové, někdejší ministryně spravedlnosti a obrany, která byla soudy pravomocně zproštěna z obvinění za údajně předražený nákup letadel CASA, je nejčastější výtkou vůči budoucí nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové. Její úřad totiž dozoroval vyšetřování a zastupoval veřejnou žalobu před soudem. Bradáčová se dodnes odmítá za toto selhání omluvit a přiznat chybu.
„Tady ta tvrdošíjná nechuť přiznat, že něco nebylo v pořádku, by mi nevadila ani tak ve vztahu k paní doktorce Parkanové jako ke klientce, ale jako přístup k určité systémové chybě, a tedy znepokojivý signál do budoucna, že by se taková chyba mohla opakovat,“ říká v podcastu Petra Dimuna obhájce Parkanové Tomáš Sokol.
Matador české advokacie, prezident Unie obhájců a člen předsednictva České advokátní komory Tomáš Sokol přijel na natáčení podcastu rovnou od plzeňského soudu, u něhož zastupoval klienty, obžalované z údajného projevu sympatií k nacismu a z výtržnictví. Toho se měli fanoušci vojenské historie dopustit tak, že ověšeni americkou vlajkou při Konvoji svobody minulý rok v květnu na dvě vteřiny mávali z auta papírovou vlaječkou se svastikou. Údajně omylem.
„Celé je to takto kvalifikováno jako trestný čin projevu sympatií k nacistickému hnutí, aniž by se těch lidí někdo zeptal, proč to dělali. Přitom selským rozumem vzato, když někdo jezdí prokazatelně deset let v kolonách takových vozidel, účastní se všech akcí, kde je deklarovaná sympatie ke Spojeným státům, k jejich armádě, k osvoboditelům, a ještě to mávání tou vlaječkou bylo kombinováno s vlajkou Spojených států, tak já bych se šel nejdříve těch lidí zeptat, proč to dělali. Policii to nezajímalo, přestože se klienti od počátku dušovali, že je to strašlivé nedorozumění,“ popisuje případ v podcastu Dimun Tomáš Sokol.
Podle něho tu měli všichni od počátku jasno, jak to bylo. A navíc nikdo z policie či státního zastupitelství nepřemýšlel, že by zde nebyl úmysl. Což je podle Sokola obecnější problém, se kterým se setkává u policie a státních zástupců.
„Pak je tam něco, co je obecnější a týká se to třeba komunálních politiků, kteří když jsou stíháni za porušení povinnosti při správě cizího majetku, tak se automaticky presumuje, že je tam úmysl. Tahle atmosféra pramení někdy až z chorobné podezíravosti, tedy že nepočítám s tím, že by to ten člověk mohl udělat z hlouposti. Přitom jeden z Murphyho zákonů říká, když je tam blbost, nehledej spiknutí. Tady je to přesně obráceně, tady se blbost nehledá,“ říká Tomáš Sokol.
Vzhledem k tomu, že Tomáš Sokol obhajoval Vlastu Parkanovou, ptal jsem se ho na okolnosti tohoto případu. Tedy co říká na to, že budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová odmítá i po zprošťujících rozsudcích připustit chybu svého úřadu, který případ dozoroval a zastupoval veřejnou žalobu před soudem.
„V tomto případě nedělá dobře. A dalo by se poměrně jednoduše prokázat, že tam ta chyba byla a byla to chyba fatální, což lze zjistit i z rozsudků, kterým byla paní Parkanová zproštěna a bylo zamítnuto odvolání státního zástupce,“ říká Sokol na tvrzení Bradáčové, že její úřad nepochybil.
„Tady ta tvrdošíjná nechuť přiznat, že něco nebylo v pořádku, by mi upřímně nevadila ani tak ve vztahu k paní doktorce Parkanové jako ke klientce, ale jako přístup k určité systémové chybě, a tedy znepokojivý signál do budoucna, že by se taková chyba mohla opakovat,“ odpověděl Sokol na otázku ohledně případné omluvy Bradáčové.
Proč Lenka Bradáčová nemluví pravdu, když tvrdí, že v případu Vlasty Parkanové státní zástupci nepochybili? Proč Tomáš Sokol souhlasí s názorem Jaroslava Fenyka, že nastane problém s podjatostí Bradáčové? Proč se obává zneužitelnosti nového paragrafu trestního zákona o činnosti pro cizí moc? A bude na podzim kandidovat do vedení České advokátní komory?
