Pokud v dnešním Česku hledáte odborníka, který se specializuje na „umělou inteligenci“, která „rozumí“ lidské řeči, analyzuje ji a formuluje odpovědi, obraťte se na Kubu Krchaka. Více než dvacet let působil v gigantickém IBM, kde se podílel na jejich produktu Watson, a dnes je jedním ze zakladatelů české firmy MAMA AI.
Kubu Krchaka znám osobně ze zcela jiného prostředí, oba se totiž věnujeme genetické genealogii, tedy oboru, který kombinuje těžkopádné „staré“ fyzické pátrání po předcích v archivech s „novou“ lehkostí, kterou přináší genetika. Znám ho z přednášek, seminářů a z facebookové skupiny Genetická genealogie.
Vždy mě udivuje jeho analytické myšlení, schopnost ve zkratce vysvětlit problém, talent vidět za čísly příběh a odfiltrovat z něj mytologii a kreativní scénáře, které nemají oporu v exaktním rámu. Kuba v pátrání po předcích uplatňuje přesný vědecký přístup, zatímco já používám přístup intuitivní, ale chaotický.
V úspěších na tomhle poli jsme si zatím zcela rovni a je pro mě velkou otázkou, zda i v tomto zdánlivě marginálním případě umělá inteligence dokáže nahradit lidskou kreativitu. Takže i na to se v podcastu ptám.
Jak Kuba říká: „Nikdo netuší, kdy nás umělá inteligence nahradí, nebo zda toho bude vůbec někdy schopna. Vím ale, že jsme na začátku velkého dobrodružství, možná zásadnějšího, než byl nástup páry nebo vynález počítače a internetu.“
