Jiřímu Marxovi se podařilo skloubit dvě povolání, která jdou tak trochu proti sobě. Jako zubař léčí lidem chrup a varuje před škodlivostí cukru, jako včelař produkuje med, který může člověka dostat do jeho ordinace. Jen to podle něj potvrzuje pravidlo „medu jako jedu“, i když sám říká, že med je de facto i lékem. Systematický chov včel podle Marxe mění přirozené chování včel. „Už jen to, že jim bereme med, vede k tomu, že v úlu přijdou o zásoby, kterých tam tou dobou mají nejvíce. To je pro ně přirozeně stresující,“ vysvětluje Marx.
Podle Jiřího Marxe (na titulní fotografii je vpravo) převažují v Česku medaři nad včelaři. Tedy lidé, kteří včely chovají výhradně kvůli medu a jeho prodeji, převažují nad těmi, kteří mají včely prostě rádi a med jim odebírají uměřeně a je pro ně jen vedlejším produktem. „Když chcete být včelařem a ne medařem, je důležité nedávat úly hned vedle sebe. Hrozí zalétávání, tedy že včely netrefí do správného úlu. Ideálně by od sebe měly být úly tak padesát metrů, ale to si pochopitelně může málokdo dovolit,“ říká Marx. „Pozorování úlu musí fascinovat snad každého. Je tam jasně vidět dělba práce a to, že každá včela ví, co dělá,“ dodává.
Co by se stalo, kdyby vyhynuly včely? Proč nosí včelaři bílé oblečení? A čím jsou specifické jednotlivé druhy včel? Poslechněte si celou epizodu.
