Myšlenka památkové péče má smysl, ale praxe tu myšlenku degeneruje. Fetišizujeme dějiny, říká Wertig

Pavel Vondráček

Odtrženost od reality, akademičnost a neodpovědnost, to jsou podle architekta Jaroslava Wertiga hlavní neduhy památkové péče v Česku. „Památkáři mají ohromnou moc rozhodovat o věcech, které jim nepatří a za které nemají žádnou odpovědnost. Vadí mi i to, že co bychom měli mít každý v sobě – úctu k tomu, co tu zbylo a ke starším hodnotám – to delegujeme na nějakou instituci, ať se stará,“ říká Wertig v nové epizodě podcastu Maxim Pavla Vondráčka. Myšlenka památkové péče má podle něj smysl, praxe tuto myšlenku ale jen degeneruje. „Co se děje s historií, je pro mě fetišizace a modlářství. Trochu to nahrává podceňování současnosti. Hnus tu vzniká, i když máme institucionalizovanou památkovou péči,“ dodává Wertig s tím, že nastavení pravidel je potřebné, ale tato pravidla musí platit pro obě strany.

Podle Wertiga v architektuře stále dožíváme realitu druhé světové války a neuvědomujeme si, že v tomto ohledu vlastně ještě neskončila. „Podívejme se kolem sebe, kolik jizev tu ještě zůstalo. Byli jsme schopni utéct z města, ale uvnitř něj stále hnisají zarostlá rumiště po válce. Nejsme schopni a ochotni to nějak uchopit a dodefinovat, dokonce jsme si založili instituci památkové péče, která nám v tom brání,“ kriticky hodnotí současnou situaci Wertig.

Dle jeho názoru je současná podoba památkové péče neudržitelná. „Předposlední bienále architektury v Benátkách to mělo jako stěžejní téma – ukázali na mapě Itálie prostory chráněné památkovou péčí a dali to do kontrastu s tím, jak je společnost schopná či spíše neschopná se o to postarat. Ukázalo se, že je to neudržitelné. Společnost na to prostě nebude mít prostředky, jsou to ambice vymykající se schopnosti je naplnit,“ říká Wertig.

Jak bychom měli podle Wertiga reformovat památkovou péči? A co by pro nás v architektuře měla vlastně historie znamenat? Poslechněte si celou epizodu.

Nejzhoubnějším problémem dneška je komfortní zóna. Odnaučili jsme se rozumně hádat, říká překladatel Ladislav Nagy

Další díly

Naše civilizace lže sama sobě. Bez těžby bychom neexistovali a přitom ji odmítáme, říká geolog Pechar

05. 08. 2022, 06:00  •  Pavel Vondráček

Na území po těžbě uhlí je dnes nejvíc různorodá příroda, „ropák“ už by tu nepřežil, říká rekultivátor Jiří Křen

28. 07. 2022, 13:54  •  Pavel Vondráček

Na vodícího psa se nesahá. Zbytečně ho to rozptyluje a pak nepracuje, jak má, vysvětluje ředitelka organizace Helppes

19. 07. 2022, 06:00  •  Pavel Vondráček

Tour de France byla kdysi svobodnější a tolerantnější, říká fotografka Markéta Navrátilová, která nejslavnější cyklistický závod světa fotila dlouhých dvacet pět let

14. 07. 2022, 06:00  •  Pavel Vondráček

„Jsem patriot, upřednostňuji tradiční a místní nápoj a tím je čistá ovocná pálenka,” říká propagátor ovocného světa Jakub Gottwald

09. 07. 2022, 06:00  •  Pavel Vondráček

Filtry cigaret tvoří třetinu odpadu, který moře vyplaví na pláž. „V Bruntálu oceán nemáme, ale vadilo mi to i tak,“ říká bojovník proti vajglům Petr Kukla

30. 06. 2022, 14:02  •  Pavel Vondráček

„Mám služební auto, ale po Bombaji raději jezdím na kole,“ říká Jan Řepa, který v Indii pracuje pro českou škodovku

27. 06. 2022, 06:00  •  Pavel Vondráček

„Byla to láska na první pohled. Věděl jsem, že tohle štěně musím dostat do Prahy.“ Novinář a cestovatel Jakub Kynčl o osudovém setkání v poušti Atacama, vesnici duchů i „genu dobrodružství“

18. 06. 2022, 06:00  •  Pavel Vondráček

sinfin.digital