Ve srovnání s Polskem nebo Rumunskem nám ujel vlak, respektive dálnice, říká znalec dopravy Jan Sůra

Pavel Vondráček

Jan Sůra se jako analytik pečlivě věnuje dění v dopravě a publikuje na webu Zdopravy.cz. Celý obor se pohybuje dopředu, ale Česko v něm spíš jen přešlapuje. Proč to tak je a kudy z téhle situace ven? Nejen o tom Jan Sůra mluví v nové epizodě podcastu Maxim Pavla Vondráčka.

Lidé mívají tendenci porovnávat se s horšími, aby mohli poukázat na to, proč zaostávají za těmi lepšími. Česko se takto kdysi srovnávalo se zeměmi jako jsou Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko. Ukolébalo se svým tehdejším náskokem a dnes zjišťuje, že ho tyto země v rychlosti a kvalitě výstavby dálnic dohnaly a předběhly.

„S tím souhlasím. Polsko i Maďarsko mají už dálniční síť v podstatě dobudovanou a Rumunsko se nejdříve soustředilo na opravy a zkvalitnění hlavních silničních tahů a potom se vrhlo na stavbu dálnic. Dnes dojedete po dálnici z Prahy až do středu Rumunska a za pár let až k Černému moři,“ říká Jan Sůra, jeden z nejvýznamnějších českých odborných novinářů se specializací na dopravu.

„Upozornil bych ještě na příběh Portugalska, které je premiantem v čerpání dotací na výstavbu dálnic a které utkalo velice rozvětvenou síť dálnic. Nechci být ale příliš kritický k Česku, protože objektivně jsou u nás podmínky pro výstavbu nových komunikací velmi složité, a to především z důvodů legislativních, vysoké hustoty obyvatel a zahuštěnosti lidských sídel na předpokládaných trasách dálnic. Ale uznávám, že je v roce 2023 absurdní fakt, že když někdo jede z Berlína do Vídně, tak projíždí Václavákem,“ komentuje dopravní dění ve střední Evropě.

Jan Sůra pochází z Mladé Boleslavi a část podcastu je tedy věnovaná i další české absurditě, kterou je absolutně nedostačující železniční spojení mezi Prahou a jedním z nejprůmyslovějších českých měst. „Železniční Praha – Mladá Boleslav je vskutku legrační, ale obecně jsme na tom ve srovnání s jinými středoevropskými zeměmi mnohem lépe. Poláci nám sice utekli s dálnicemi, ale na železnici a její modernizaci jakoby zapomínali,“ říká a v jeho odpovědích zazní i mírnění obecné kritiky směrované na České dráhy.

Jan Sůra dnes žije v Liberci, ve městě často jemně ironizovaném jako český Innsbruck, a proto se část podcastu věnuje i dopravní situaci jednotlivých krajských měst, kde na jednom, tom lepší kopci se usadila rovinatá města Hradec Králové a Pardubice, která shlížejí na hornatý Zlín, jako na jedno z dopravně nejhůře dostupných krajských měst. „Zvláštní uznání mám ale pro České Budějovice, kde se postupuje a staví relativně rozumně,“ odpovídá Jan Sůra, který v podcastu hodnotí dopravní situaci českých, moravských a slezských měst, ale srovnává je i s městy jako Berlín, Vídeň nebo Norimberk.

V podcastu se také dozvíte, proč je Jan Sůra prozatím skeptický v otázce dopravy pomocí dronů, že už se asi nedočkáme obnovení zaniklých regionálních železnic, proč u nás vlaky stále jezdí v zatáčkách a ne rovně jako v sousedním Německu, o kolik se zvedla rychlost nákladní dopravy ve srovnání s dobou koňských povozů, zda vůbec může existovat volný trh v dopravě a proč třeba německý Wiesbaden končí s provozem autobusů na vodík a přechází na diesel a elektro, zatímco například Most, Havířov a Vídeň na vodík přecházejí, jak dopadl německý experiment s měsíční jízdenkou za devět eur, jakým způsobem se přerozdělují vybrané peníze na železnici mezi jednotlivé provozovatele a také to, zda Jan Sůra sleduje i dálnice mravenců v lese za Libercem a proč by měli majitelé psů být rádi za České dráhy.

sinfin.digital