PŮR!

Pokud bude dál sucho, ceny ovoce a zeleniny budou úplně jinde. Řepka není zlo, říká Musil

Michal Půr, Jan Palička

05. 05. 2020 • 09:00

Už od roku 2015 zažíváme rekordní sucho. To spolu s dopady koronavirové krize může způsobit velké zdražení zeleniny i dalších zemědělských plodin, varuje Lukáš Musil ze startupu Agdata, který se zabývá digitalizací zemědělství a jeho procesů. „Doufám že se budou hledat další možnosti pěstování. Zdražení pro koncové spotřebitele by mělo negativní dopady i na zdraví populace,“ varuje Musil v rozhovoru.

 

Velkým tématem posledních dní není jen koronavirus, ale i rekordní sucho, podle některých nejhorší za posledních 500 let. „Trvá to již od roku 2015. Vláhový deficit v agrární krajině je zásadní a stupňuje se,“ upozorňuje Lukáš Musil. Podle něj jsou dva způsoby, jak mohou zemědělci se suchem bojovat: čistě krajinotvorný a pak konkrétní agrotechnické zásahy. Jejich cílem je snažit se v maximální možné míře zadržet vláhu.

„Je potřeba si uvědomit, že výnosy plodin jsou extrémně závislé na půdě a na srážkách především v jarním období a pak v průběhu vegetace. Na stagnující výnosy má toto zásadní vliv,“ vysvětluje Musil s tím, že sami zemědělci mají zájem o získávání dat, na základě kterých mohou rozhodovat co, kdy a jak budou pěstovat. „Co se týče optimalizace zemědělské výroby, tam se můžeme zlepšovat, ale zemědělci v Česku jsou šikovní,“ říká.

V posledních letech podle Musila můžeme pozorovat kromě sucha i rostoucí teploty, v průmětu o dva až tři stupně za poslední dvě dekády. „Nižší polohy na Vysočině se již překlápí do teplejšího pásma. Má to vliv na to, jaké plodiny je tam vhodné pěstovat. Melouny na Vysočině asi neuvidíme, ale už teď tam pěstují plodiny, u kterých by to nikdo ještě před deseti lety příliš nečekal,“ říká Musil. „Je to o mírnějších zimách a trendu oteplování. Může ale přijít nějaký otřes, díky kterému to může být jinak,“ doplňuje.

Z pohledu agrotechnika si podle Musila nezaslouží svou nepříliš dobrou pověst ani mnohdy kritizovaná řepka. „Řepka má význam, protože její kořenový systém umí nasát vláhu i ze spodních pater. Jejím zařazením do osevního postupu diverzifikujete sled plodin, tudíž příležitost čelit nějakému ohrožení,“ popisuje výhody řepky Musil. „Z mého pohledu to není zlo, ale jen další kulturní plodina. Osobně holduji spíše komoditám, které se dají jíst, ale vždy je to o poptávce,“ dodává.

Debaty o zemědělské soběstačnosti hodnotí Musil tak, že bychom měli v prvé řadě stát nohama na zemi a usilovat o primární soběstačnost. „Nebude to úplně snadné a nepůjde to ve všem, ale ten koncept, abychom byli v základu soběstační, je správný,“ říká s tím, že ho osobně mrzí, že Česko již není na špičce v pěstování brambor a cukrové řepy. „U takových potravin bych byl raději, kdyby byl spíše přebytek, a stát i zemědělci na tom dovedli profitovat,“ doplňuje Musil.

Musil vnímá i to, jak se v koronavirové krizi zdražila zelenina a další zemědělské plodiny. Důvodem podle něj není jen propad dovozu, zkomplikovaná logistika a další koronavirová opatření. „Ještě větší dopad bude mít letošní sucho. Pokud letos bude neúroda, tak budou ceny příští rok ještě úplně jinde,“ varuje. „Doufám, že zelenina a zemědělské plodiny nebudou luxusem a že se budou hledat další možnosti pěstování, například hydroponie. To se ale projeví i na energiích, a tím pádem i na finální ceně. Zdražení pro koncové spotřebitele by mělo negativní dopad na zdraví populace,“ uzavírá Musil.