Audioverze
Jak se z dámy působící v médiích stane žena ve financích? Je možné zahájit dráhu interního auditora na lyžařských svazích? A je určitá míra stresu potřebná pro správný výkon? Hosty dalšího dílu podcastové série Women in Finance, jež vzniká ve spolupráci s projektem #FinŽeny, byly Jana Hajdu, Head of Communications v Generali Česká pojišťovna pro Česko a Slovensko, a Zuzana Háková manažerka auditu v UniCredit Bank Česká republika a Slovensko.
V tomto vpravdě československém díle podcastu Women in Finance se sešly Češka a Slovenka, které jsou zodpovědné za své divize na území bývalé federace. Z podstaty věci by tak měla být jejich agenda do značné míry podobná. Jelikož však Jana působí v pojišťovnictví, zatímco Zuzana v bankovnictví, rozdíly se jistě najdou.
Slovenka Jana Hajdu má český i slovenský tým. Těžiště její práce je spíše v Česku. „Český tým je větší, většina boardu sedí v Praze. V Česku jsme jednička na trhu, na Slovensku trojka, takže těch českých aktivit je o dost více. Mentálně ale zůstávám na Slovensku, kde mám rodinu, takže jsem momentálně trochu rozpolcena,“ říká Jana.
I v případě Zuzanina zaměstnavatele, tedy UniCredit Bank, připadá výrazně více aktivit na Česko. „Dvě třetiny obchodu i zaměstnanců máme v Česku,“ říká dáma, která má kromě auditu na starosti také agendu DEI, tedy diverzity, inkluze a rovných příležitostí.
Může se zdát, že audit a DEI jsou dva zcela odlišné světy, ale Zuzana si v propojení obou našla jistou logiku. „Během rodičovské dovolené jsem dostala nabídku na místo manažerky nebo ambasadorky diverzity, rovnosti a inkluze, nad čímž jsem chvíli váhala, asi třicet sekund, a poté ihned přijala. A postupně k tomu přibyla ta auditní role. Osobně mi to připadá úžasné, protože v auditu je to takové těžkopádné – člověk pořád říká lidem, co dělají špatně. Ale v té diverzitě můžu věci sama měnit, přicházet s nápady, co by se dalo dělat, a pak je spolu s ostatními v bance implementovat. Je v tom úžasná volnost a akceschopnost,“ pochvaluje si Zuzana.
K internímu auditu přes lyže
Cesta Jany Hajdu do současné pozice začala studiem vysoké školy ekonomické v Bratislavě. Zájem Jany byl však někde jinde.
„Vlastně jsem tu školu ani nechtěla studovat, velmi jsem inklinovala k umění, kultuře, a už během školy jsem brigádničila jako asistentka produkce v literárně-dramatické reakci v tehdy ještě československé televizi. Po škole jsem tam nastoupila, pak se změnily poměry, stát se rozpadl a já po první mateřské víceméně náhodně šla do reklamy, kde jsem strávila více než 16 let. Sice to nebylo umění, ale bylo to kreativní,“ rekapituluje Jana s tím, že následných deset let v Generali je rovněž velmi kreativních. „Práce v komunikaci, externí nebo interní, CSR projekty, to vše přináší kreativitu, ať už jde o nové projekty, zajímavá témata nebo možnosti jejich prezentace,“ dodává.
Zuzanina pouť na nynější místo vedla přes pozici auditorky v KPMG, ovšem s dosti neotřelým začátkem této spolupráce. „Do KPMG jsem přišla v Austrálii, kam jsem odjela lyžovat,“ předkládá nečekaný sled událostí Zuzana. „Byla jsem lyžařskou instruktorkou různě po Evropě, pak jsem vyrazila do Austrálie,“ říká s tím, že hledala nový impulz poté, co se zklamala v roli externího auditora, protože ta je „naprosto nekreativní“.
Tam ji naopak velmi zaujal interní audit. „Zjistila jsem, že v rámci každé auditní zakázky dělám pokaždé něco zcela jiného. Musím se během krátké doby seznámit se všemi procesy a být schopná to nějak posoudit. Prostředí působilo taky inspirativně, takže to byl vlastně základ mojí kariéry,“ vzpomíná Zuzana Háková. Do UniCredit Bank před rodičovskou tak Zuzana nastupovala do oddělení auditu, jelikož ale již v Austrálii zabrousila též do oblasti IT, měla v bance příležitost spoluřídit velký projekt IT integrace a také divizi projektového řízení.
Ženský leadership
Traduje se, že manažerky na vyšších postech častěji než muži řeší, jak jsou svými týmy vnímány. Potřebují být účastnice podcastu Women in Finance se svými kolegy zadobře, nebo se jim spíše osvědčuje přísnější přístup?
Jana Hajdu tvrdí, že si ani nevybavuje okamžik, kdy by musela být přísnější. „U mě je to spíše naopak. Já jsem dost otevřený, přátelský a pozitivní typ. Vše se snažím řešit s humorem. Vyplývá to i z povahy té práce, kdy se s kolegy potřebujeme navzájem, takže nutný je dobrý mindset, bez něj by to nedopadlo dobře,“ říká Jana Hajdu a pochvaluje si kompetentnost svých kolegů.
Zuzana Háková reaguje s tím, že jakožto auditorka má ve firmě obtížnější výchozí pozici. „Když to přeženu – audit nikdo nechce, kromě vedení, České národní banky a našich vlastníků v Itálii; ale o to větší výzva je dělat audit v přátelském módu, a ne z pozice síly. Snažím se i šířit do světa, že audit je možné dělat takto a je to efektivnější. A mám štěstí, že i kolegové v bance nás takto berou, nikoli jako svého nepřítele. Ale je to hodně na nás, na naší komunikaci, že jsme tam i jako pomoc pro ně,“ přibližuje Zuzana.
Zároveň dodává, že v oblasti DEI je to ještě důležitější. „Tam je vše založeno na bázi dobrovolnosti, tedy nejsou tam striktní požadavky, termíny, je to vše na nás, na vnitřní zodpovědnosti, že si stanovíme cíl, nějakou akci pro děti, rodiče na mateřské, v rámci LGBT a tak dále a sami to zrealizujeme,“ líčí manažerka.
Co se stresem
Nejen z finančního světa přicházejí zprávy, že mladší generace je méně odolná či méně ochotná vystavovat se stresu, který je nutně spjat s výkonem pozic s vysokou odpovědností. Jinak než vystavováním se mírnému stresu se však odolnost nedá budovat.
Mají účastnice diskuze nějaké řešení tohoto rébusu? „Nemyslím si, že by měli prožívat stres, to nikomu moc nedoporučuji. Když jste nováček, máte nějaký stres ze všeho – z nové firmy, z nových věcí, ale ten dennodenní stres z deadlinů není úplně zdravý. Kdysi to možná bylo běžné, dnes je doba jiná, lidé více dbají na work-life balance. Takže spíše než stres bych jim doporučila vyzkoušet si více pozic v různých firmách, protože s každou změnou se člověk něco nového naučí,“ říká Jana Hajdu.
Zkušenost Zuzany je ale mírně odlišná. „Naše banka je velmi dynamická a v řadě oddělení mají mladí lidé možnost si ten stres zažít, když třeba nárazově pracují dlouho do noci. Vím to i proto, že některé mladší kolegy mentoruji a vím, že pracují s velkým nasazením. A za sebe mohu říci, že sama zdravou míru stresu v práci potřebuji,“ přiznává Zuzana.
Jak se dámy cítí v rolích vlajkonošů firemních strategií? Jak složité je se s firemními cíli ztotožnit? A na jaké své projekty z poslední doby jsou nejvíce hrdé? I to se dozvíte v podcastu Women in Finance.
