Co nás čeká v právu digitálních technologií v letošním roce?

Nejisté datové schránky

Ještě pár týdnů před koncem minulého roku bychom zcela suverénně označili za nejdůležitější změny „pravidel hry“ zřízení datové schránky jakékoliv fyzické osobě, která prokáže tzv. „internetovou gramotnost“. Ve zkratce by to byly všechny osoby, které by nějakým způsobem provedly digitální interakci se státem, včetně např. využití bankovní identity. Toto pravidlo mělo platit od prvního ledna a mělo zásadně rozšířit okruh osob se zřízenými datovými schránkami. Předtím totiž měly povinnou datovou schránku pouze společnosti a vybraní podnikatelé.

Automatické zřízení datové schránky bylo navíc potřeba vnímat v kontextu jiného pravidla, které platí již od ledna loňského roku, a to že datové zprávy se považují za právně doručené nejpozději uplynutím 10 dnů od doručení do datové schránky.

Nečekaným zvratem v příběhu byl tweet ministra vnitra a souběžné předložení návrhu změny zákona, který automatickému zřízení datových schránek na poslední chvíli zamezil. Nakonec tedy zákonem vyhlášeným ve sbírce čtyři dny před koncem roku došlo ke změně a datové schránky budou nově zřízené pouze vybrané skupině podnikatelů.

Nová pravidla kybernetické bezpečnosti

Velikou změnou, i když možná ne úplně bezprostřední, je přijetí nové evropské směrnice pro zajištění kybernetické bezpečnosti. U většiny směrnic bychom mohli říct, že lepší je počkat až na její „překlopení“ do českého zákona, nicméně specificky v tomto případě se na nás valí poměrně veliká změna, kde ono „přizpůsobení se“ může navíc zabrat nějaký čas. Minimálně veliké společnosti neudělají chybu, když se nadcházející úpravě začnou věnovat s předstihem, postupně a v jednotlivých navazujících krocích. Ke směrnici budou postupně vycházet prováděcí rozhodnutí Evropské komise a návrhy národních zákonů, včetně toho českého, a jejich sledování a postupné zapracovávání lze více než doporučit.

A o co ve směrnici jde? Velice zjednodušeně o zásadní rozšíření počtu regulovaných subjektů. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ČR odhaduje, že namísto dosavadních 400 dopadnou nová pravidla na přibližně 6000 subjektů. Navíc nová regulace bude vyžadovat zavedení komplexních procesních postupů a z tohoto důvodu společnostem zabere určitý čas se na změny připravit.

Nová evropská nařízení v oblasti ochrany údajů

Před čtyřmi a půl lety se v Evropě stalo účinným nařízení GDPR na ochranu osobních údajů. Pomalu, ale jistě se na evropské úrovni připravuje tzv. druhá vlna datové regulace, která se skládá z vícero předpisů, z čehož již minimálně tři jsou finálně schválené. Cílem druhé vlny je jednak vytvoření podmínek pro sdílení dat mezi společnostmi či se státem, jednak přizpůsobení pravidel podnikání na internetu současné době. První nařízení, nazvané „akt o správě dat“, které se stane účinným od 24. září 2023, spadá do první skupiny. Má mimo jiné umožnit vytváření infrastrukturních organizací pro sdílení dat. To samo o sobě ještě revoluci nepřinese, ale napjatě se očekává, jak nařízení o správě dat doplní další připravované nařízení o datech, jež se na evropské úrovni v současnosti finalizuje a  má sdílení dat v mnoha případech přikázat.

Další předpisy z druhé datové vlny, které brzy nabydou účinnosti, jsou akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách. První zmíněný předpis má upravit chování několika málo největších internetových společností, nicméně ten druhý se v dobrém nebo méně dobrém dotkne velké části internetového podnikání. Akt o digitálních službách bude mít dopad na internetovou reklamu, moderaci obsahu i nastavení férových a vymahatelných podmínek poskytování služeb.

Ačkoliv akt o digitálních službách formálně nabude účinnosti až 17. února 2024, lze předpokládat, že mnoho společností stráví alespoň část roku 2023 adaptací na nová pravidla.

Novela autorského zákona

Trochu ve stínu ostatních výše zmíněných regulací se zdá, že Česká republika splní svůj dluh s implementací nových evropských autorskoprávních pravidel. V poslední prosincové dekádě vyšla ve Sbírce zákonů novela českého autorského zákona, který má posílit pozici tvůrců obsahu vůči video platformám, audio platformám a internetovým úložištím, přes které doposud mohlo docházet k neoprávněnému sdílení hudby, filmů a jiných děl ze strany jejich uživatelů.

Předpokládaný zánik rodných čísel

Je málo známou skutečností, že již několik let je v zákoně termín pro odstranění uvádění rodných čísel v občanských průkazech. Ve skutečnosti měl tento termín již několikrát uplynout, avšak v důsledku postupného posouvání tohoto termínu k odstranění rodných čísel stále nedošlo. Zatím poslední závazný termín je stanoven na 31. prosince 2023. Kromě toho, že rodná čísla zmizí z občanských průkazů, by mělo dojít i k utlumení jejich používání při komunikaci se státem.

Všechny tyto změny jsou veřejností částečně chválené z pohledu ochrany soukromí a částečně kritizované jako něco, co podstatně ztíží některé běžné postupy, např. ověřování nespolehlivých zákazníků. Právě proto – a v souladu s již popsaným trendem – si v Deloitte Legal netroufáme odhadnout, zda k vytěsnění rodných čísel skutečně dojde, anebo zda se termín bude nadále „donekonečna“ posouvat.

Změny v regulaci e-commerce

V závěru roku 2022 se publikace ve Sbírce zákonů dočkala i novela spotřebitelského práva, která se zásadním způsobem dotkne nejen podnikatelů v oblasti e-commerce. Co nového novela přináší?

Asi největšímu mediálnímu prostoru se těší nová regulace inzerce slev, jež nepochybně ovlivní plány a aktivity nejednoho podnikatele. Zjednodušeně lze říci, že prodávající budou při inzerci slev povinni uvádět nejnižší cenu, za kterou výrobek v posledních 30 dnech prodávali. Jak tomu však v právní regulaci často bývá, z tohoto pravidla bude existovat řada výjimek, kterých budou moci podnikatelé využít.

Regulace slev však není jedinou novinkou, kterou novela přináší. V této souvislosti nelze nezmínit nová pravidla pro využívání spotřebitelských recenzí (zejména povinnost ověřovat jejich původ) anebo změny v pro podnikatele „bolestivých“ reklamacích.

Lze uzavřít, že i v roce 2023 bude posilována ochrana spotřebitele a e-commerce trh se bude muset vypořádat s nejednou zajímavou výzvou.

DAC 7

Bez velkých fanfár a mediálního pokrytí byla do českého právního řádu implementována evropská směrnice DAC 7. Ač vám nejspíše tato zkratka moc nenapoví, všichni provozovatelé digitálních platforem (zejména online tržišť apod.) by měli zbystřit. Od letošního roku totiž budou povinni oznamovat finančnímu úřadu informace o uživatelích (tj. prodejcích), kteří jejich platformu využívají, a to včetně výše jejích příjmů.

Cílem této nové právní regulace je dát finanční správě nástroj, který jí zajistí automatický přísun doposud jen obtížně dostupných informací o uživatelích (prodejcích) digitálních platforem. Tedy platforem, které umožňují spojení prodejce s jiným uživatelem v oblasti poskytování či pronájmu nemovitých věcí, dopravních prostředků, osobních služeb nebo prodeje zboží.

Prvním obdobím, za které budou muset provozovatelé podávat hlášení, je rok 2023. Provozovatelé platforem by tak měli nezbytné údaje evidovat již od 1. ledna 2023 a vzhledem k tomu, že adekvátní nastavení všech systémů nepochybně nějaký den či týden zabere, není času nazbyt.