Rok od vstupu Sberbank do likvidace. Jaký je stav insolvenčního řízení a kdy mohou věřitelé očekávat své peníze?

Úvodem připomeňme, že vstup Sberbank CZ, a.s. (dále v článku jen „Sberbank“) do likvidace a následně i do insolvenčního řízení proběhlo v návaznosti na to, že 24. 2. 2022 došlo k invazi vojsk Ruské federace na Ukrajinu. Ta vyvolala obavy klientů Sberbank o své vklady v souvislosti se sankcemi vůči Ruské federaci a vůči subjektům s přímým či nepřímým napojením na ruský kapitál a způsobila masivní výběry těchto vkladů. Doplňme, že ačkoliv Sberbank byla českou bankou vlastněnou rakouskou společností Sberbank Europe AG, tak právě Sberbank Europe AG je vlastněna přímo ruskou bankovní společností Sberbank. 

Zhoršení likvidity Sberbank vedlo nejprve k omezení provozu (pozastavení internetového bankovnictví, uzavření poboček, omezení plateb apod.) a následně k tomu, že Česká národní banka („ČNB“) zahájila kroky směřující k odejmutí povolení Sberbank působit jako banka. V rámci tohoto procesu vydala předběžné opatření, kterým Sberbank zamezila v nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů. To vše vyústilo v rozhodnutí ČNB o odnětí licence Sberbank, které nabylo právní moci dne 30. 4. 2022 a již dne 2. 5. 2022 byla Sberbank zrušena a byla jí jmenována likvidátorka.

Likvidátorka v podstatě ihned po svém jmenování zahájila kroky směřující k prodeji úvěrového portfolia Sberbank, a to v právním rámci zahájené likvidace. Dle dostupných informací se o úvěrové portfolio zajímali 3 vážní zájemci. Ani jeden však nakonec závaznou nabídku nepodal. 

Původní výběrové řízení tak nebylo úspěšné, a to primárně z důvodů spočívajících v obavě potenciálních zájemců o zpochybnění celého prodejního procesu či jeho napadnutí nebo přerušení, pokud by byl na Sberbank podán insolvenční návrh. I to, že insolvenční řízení v porovnání s likvidací poskytuje případnému nabyvateli majetku vyšší míru jistoty, byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč likvidátorka po posouzení toho, že Sberbank je ve stavu úpadku, podala insolvenční návrh. V něm uvedla, že eviduje desítky tisíc věřitelů s pohledávkami v celkové souhrnné výši přes 61 miliard Kč.

V srpnu 2022 byl prohlášen konkurs na majetek Sberbank a JUDr. Jiřina Lužová (vystupující nejprve jako likvidátorka a po zahájení insolvenčního řízení jako předběžná správkyně Sberbank) byla jmenována insolvenční správkyní Sberbank a prozatímní věřitelský výbor schválil prodej úvěrového portfolia mimo dražbu s tím, že předmět prodeje bude nabídnut všem českým bankám a pobočkám zahraničních bank.

Zmíněné úvěrové portfolio bylo hlavní položkou v majetkové podstatě Sberbank (v hodnotě cca 51 mld. Kč). Dalšími majetkovými položkami Sberbank byla hotovost na nostro účtech u ostatních finančních institucí (insolvenční správkyně v soupisu majetkové podstaty uvedla hotovost ve výši přes 16 mld. Kč) a dále pak korporátní dluhopisy a pohledávky derivátových obchodů. Naopak nemovitý a hmotný movitý majetek byl vzhledem k výši ostatních majetkových položek i k výši dluhů Sberbank v podstatě zanedbatelný.

Změnou proti zpeněžování v rámci likvidace bylo to, že se insolvenční správkyně rozhodla rozdělit úvěrové portfolio na dvě části, a v první fázi zpeněžovat pouze „zdravé úvěry“ v nominální hodnotě cca 47 mld. Kč a nevýkonné úvěry (tzv. bad debts) zpeněžovat až později samostatně. Vítěznou (a zároveň jedinou) závaznou nabídku na prodávané portfolio podala Česká spořitelna, a to výši přes 41 mld. Kč. 

Zatímco původně po medializaci výše vítězné nabídky insolvenční správkyně předpokládala, že tato nabídka by společně s dalším majetkem Sberbank a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank měla dostačovat k (a) 100% uspokojení věřitelů v první skupině, což je Garanční systém finančního trhu, (b) 100% uspokojení věřitelů ve druhé skupině, tedy fyzických osob a malých a středních firem, a (c) k více než 90% uspokojení věřitelů ve třetí skupině, tedy krajů, měst, obcí a velkých společností, nyní insolvenční správkyně optimisticky uvádí, že i věřitelé ze třetí skupiny budou uspokojeni plně (nebo se tomu míra jejich uspokojení bude minimálně blížit). 

Pozitivní roli v tomto směru sehrála změna ve výši úrokových sazeb a úročení prostředků Sberbank uložených u ostatních finančních institucí. Zajímavostí je to, že věřitelé budou mnohdy uspokojeni dokonce z více než ze 100 % svých původních vkladů, což je způsobeno tím, že po přerušení činnosti Sberbank a po zastavení provádění platebních příkazů začaly bance nabíhat úroky z prodlení. Vzhledem k rozhodné výši reposazby ČNB a na ni navázanou výši úroku z prodlení lze s trochou nadsázky hovořit o nakonec docela zajímavém zhodnocení vkladů klientů Sberbank.

Obchod s Českou spořitelnou byl dokončen začátkem dubna 2023. Kladně lze hodnotit, že tomu je tedy dříve než rok od vstupu Sberbank do likvidace a necelý třičtvrtě rok po zahájení insolvenčního řízení se Sberbank.

Z veřejně dostupných informací zároveň vyplývá, že insolvenční správkyně již zpeněžila i korporátní dluhopisy Sberbank (a to za 98 % jejich nominální hodnoty, která byla cca 730 mil. Kč) a do léta tohoto roku by ráda dokončila a vypořádala i zpeněžení nevýkonných úvěrů.

No a kdy by tedy věřitelé mohli očekávat své peníze? Insolvenční správkyně předpokládá, že částečný rozvrh (pokrývající většinu pohledávek věřitelů) by mohl proběhnout ve 3. čtvrtletí roku 2023. Ukončení insolvenčního řízení se očekává pravděpodobně v roce 2024.

Největší česká insolvence s více než 15 tisíci věřiteli (největším věřitelem Sberbank je Garanční systém finančního trhu („GSFT“), který disponoval pohledávkou cca 26 miliard Kč z titulu výplaty pojištěných vkladů) a více než 60 miliardami přihlášených pohledávek tak míří ke svému konci, a to s nebývale vysokou mírou předpokládaného uspokojení věřitelů. Z vysoké míry uspokojení věřitelů lze dovodit i to, že Sberbank byla zdravou bankou, a že její pád byl způsoben vnějšími vlivy, nikoliv vlastní neúspěšnou činností či hospodařením.

Doplňme, že insolvence Sberbank byla díky transparentnímu českému insolvenčnímu rejstříku zajímavým studijním materiálem a „laboratoří“ pro právníky a jiné odborníky, kteří se profesně zabývají insolvencemi a bankovnictvím. V jejím rámci bylo řešeno velké množství zajímavých právních otázek od právního postavení GSFT jako věřitele, řešení amerických (a jiných) sankcí dopadajících na Sberbank a zároveň komplikujících zpeněžení úvěrového portfolia, otázky mlčenlivosti a práva na informace členů věřitelských orgánů, řešení otázky úhrady nákladů právních poradců insolvenční správkyně apod.

Neméně zajímavé bylo sledovat spory věřitelů ohledně počtu členů a složení věřitelského výboru, který byl tříčlenný, z čehož jedno místo obsadil GSFT a jedno ČNB. Na „klasické“ věřitele pak zbylo rovněž jedno místo (a to ještě volené i hlasy majoritního věřitele GSFT).

Ačkoliv si insolvenční správkyně v médiích pochvalovala, že se jednalo o vhodné řešení a že věřitelský výbor byl díky tomu akceschopný, je zároveň pravdou, že tříčlenný výbor je u takto velké kauzy neobvyklý a je otázkou, zda přidaná hodnota akceschopnosti výboru dostatečně vyvážila nevýhody spočívající v řešení sporů s jinými věřiteli (zejména z řad obcí), kteří složení věřitelského výboru rozporovali. To mohlo v krajním případě ohrozit prodej úvěrového portfolia, jelikož podmínkou České spořitelny pro dokončení transakce byla právě i absence jakýchkoliv sporů, což správkyně akceptovala (nic jiného jí ale vlastně ani nezbylo), ačkoliv to nebylo plně v její moci.

Zmíněné zajímavé právní otázky přesahují rozsah tohoto článku, za všechny proto rozeberme alespoň otázku postavení GSFT. Na soud se obrátilo několik skupin věřitelů, které se domáhaly, aby insolvenční soud zakázal věřiteli GSFT hlasovat v těch případech, ve kterých by GSFT mohl uplatnit svůj dominantní vliv způsobem, který by mohl zapříčinit, že zájmy jiných skupin nezajištěných věřitelů, zejména pak skupiny věřitelů, jejichž pohledávky se budou uspokojovat jako poslední v pořadí, nebudou náležitě zastoupeny ve věřitelském orgánu. 

Věřitelé poukazovali na to, že hlas GSFT může být vždy tím rozhodujícím a hlasy ostatních věřitelů by se tak staly zcela bezvýznamnými bez reálné šance průběh schůze věřitelů jakkoliv ovlivnit, a proto navrhovali, aby soud zakázal GSFT hlasovat o počtu členů věřitelského výboru, o volbě členů věřitelského výboru s výjimkou hlasování o volbě GSFT, popřípadě chtěli zakázat věřiteli GSFT na schůzi věřitelů hlasovat zcela. Byl podán i návrh, aby soud nařídil provedení volby sedmičlenného výboru s tím, že jeden člen by byl navržen a volen GSFT a zbývající členové výboru by byli navrženi a voleni ostatními věřiteli. 

Věřitelé poukazovali na jistou analogii postavení GSFT k postavení zajištěného věřitele a na to, že insolvenční zákon upravuje samostatné hlasování zajištěných a nezajištěných věřitelů, a že členů věřitelského výboru navržených nezajištěnými věřiteli musí být vždy nejméně tolik, kolik je členů navržených zajištěnými věřiteli. Nicméně ve vztahu k GSFT, resp. ke skupinám nezajištěných věřitelů při úpadku finančních institucí, však obdobné ustanovení zákon nezná. Navrhovatelé proto tvrdili, že byly dány důvody hodné zvláštního zřetele, že hrozil střet zájmů, a proto ochrana společného zájmu věřitelů vyžadovala zákaz hlasování GSFT. 

Soud návrhy odmítl, když jednak poukázal na to, že tvrzení o existujícím střetu nebylo ničím doloženo a dále připomněl, že pohledávka GSFT nevznikla na základě individuálního závazkového právního vztahu, ale ze zákona prostřednictvím zákonného mechanismu výplat (části) pohledávek ostatních věřitelů. Síla pohledávky GSFT tak byla dle soudu zcela legitimní.

Jakkoliv byl postup GSFT a soudu formálně zcela v pořádku a jakkoliv výsledek konkrétního řízení se Sberbank bude pozitivní a nepotvrdily se v něm obavy některých věřitelů vyplývající ze síly pohledávky GSFT, bylo by podle našeho názoru na místě, aby zákonodárce zvážil úpravu insolvenčního zákona v tom smyslu, aby při úpadku finančních institucí byl buď vyšší minimální počet členů věřitelského výboru, nebo aby volba členů věřitelského výboru probíhala po skupinách dle jejich priority uspokojování určené zákonem. Návrhy věřitelů, kterým insolvenční soud postupující podle aktuální právní úpravy nevyhověl, proto hodnotíme jako vhodný podnět k budoucí úpravě zákona.

Jakkoliv úpadek Sberbank nebyl pro její klienty příjemný, jsme na základě výše uvedeného přesvědčeni, že s odstupem času bude případ Sberbank sloužit jako příklad toho, že v České republice fungují kontrolní mechanismy bankovního trhu i výplata pojištěných vkladů skrze GSFT a že české insolvenční řízení s finanční institucí může proběhnout relativně rychle a s vysokou mírou uspokojení věřitelů.