Ani tři roky po masakru nepřestali „útlocitní“ Zápaďané lynčovat oběti a hájit vrahy

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Tři roky od nového holocaustu. Masakry ze 7. října 2023 nezměnily tvář teroru. Ale proměnily Izrael. Židé si uvědomili, že nestačí na sílu odpovědět silou a pak se zase stáhnout. Že hrozbu musejí zlikvidovat v její úplnosti. Jinak nikdy nebudou jejich rodiny, ženy a děti žít v bezpečí. Či vůbec žít.

Armáda (IDF) koná dobře svou práci. Dle náčelníka rozvědky z šesti tisíc hnusných vrahů, horších než zvířata, kteří bezuzdně zabíjeli a mučili všechny, na něž dosáhli, včetně batolat, dívek i starců a ještě se u toho natáčeli a slavili své odporné činy, už čtyři tisíce dostihla spravedlnost. Ještě je nutné dostat zbylé dvě tisícovky.

Teroristé: noví a ještě horší esesáci

Není snadné identifikovat a likvidovat zbabělce, co se skrývají za živé štíty. Nicméně IDF je vycvičena, vybavena a schopna plnit náročný úkol i v hustě zastavěné oblasti protkané teroristickými tunely, a to s minimálními možnými ztrátami jak vlastních vojáků, tak neozbrojených lidí v pásmu Gazy.

Další dva úkoly jsou těžší. Za druhé je třeba vyrvat z kořenů teroristické podhoubí, zejména v Libanonu a v Íránu. I když v samotné Gaze nezůstane na živu jediný militant, snadno doplní síly odjinud. Tohle plemeno zabijáků jako by se množilo dělením. Nacistický režim včetně obávaných SS se zhroutil, jakmile had přišel o hlavu, této hydře však dorůstají nové a nové.

Pokřivení lidé existovali, existují a budou existovat vždy. Jde o to, aby nemohli být zverbováni režimem ajatolláhů, nestátními aktéry, kazateli nenávisti… Za 7. říjnem nestojí pouze militanti z Gazy, podílel se na něm Írán a bojovníci z řady dalších zemí. A ohroženi nejsou jen Židé, jak nám bolestivě připomnělo 11. září, jež spustilo Bushovu „válku proti teroru“.

Civilizovaný svět stojí proti monstrózní síti násilnických barbarů, jimž nejde o nic menšího, než zničit celý Západ (ostatně Židy označují za „bílé kolonizátory“ vzdor jejich původu a historii). Nedejme se mýlit. Jakmile by padla jediná liberální demokracie v regionu, byli bychom „na řadě“. Ostatně pod útoky jsme i tak, ovšem většinu zla zadržuje IDF mimo naše hranice.

Berlínské chucpe. Na výročí masakru ze 7. října se chystá propalestinská demonstrace

Nepřítelem Gazanů je Hamás, ne Izrael

Bohužel, starý kontinent Izraeli nepomáhá a evropská politika i veřejné mínění jsou antisemitské. Čest výjimkám, mezi něž patří Češi. Tedy kromě části akademických a mediálních elit… Tím jsem u vůbec nejobtížnějšího bodu: Uznat právo Izraelců na sebeobranu, a to včetně fyzické terminace všech, kteří chtějí ukončit jejich existenci, jako Putin usiluje rozdrtit Ukrajinu.

Proč mnozí stojí na straně útočníků? Od útoků 7. října 2023 roste míra antisemitismu (či možná přesněji antisionismu, což je popírání práva židovského národa na vlastní stát). Smutný paradox. Protižidovské pochody se pořádají dokonce i na výročí masakru… Jako kdyby ještě v roce 1942 probíhaly na Západě masivní demonstrace na podporu „konečného řešení“.

To si všichni ti lidičkové, mávající vlajkami, které měli na sobě vrazi Hamásu, když brutálně zabíjeli civilisty, ženy, děti, každého koho spatřili, neuvědomují, co činí? Že se dopouštějí hanebného mravního relativismu, když vydávají černé za bílé a bílé za černé, když z agresora dělají oběť a z oběti agresora?

Problémem Gazanů přece nejsou Židé, ale Hamás. Začal krvavý boj, zneužívá je jako lidské štíty a záměrně zvyšuje počet civilních obětí, krade jim jídlo, jehož je jinak dost a nechává je hladovět, odmítá se vzdát v situaci, kdy hitlerovské Německo dávno kapitulovalo. Izrael si tuhle válku nezvolil, byla mu vnucena a jakmile by Gazané svrhli totalitní vládu Hamásu, je ihned po ní.

Krvavý kokpit a šňůra od sluchátek: Jak instalatér a zubař zachránili 174 životů na letu hrůzy FlyDubai

Arabové by civilisty nešetřili

To „Stát Gaza“ přepadl svého souseda. A jeho obyvatelé mají štěstí, že nešlo o arabskou či muslimskou zemi. Ztráty na životech by byly násobně vyšší, protože by se nerozlišovali ozbrojenci a neozbrojení. Jako když Jordánci v odvetě za útoky palestinských Arabů útočili na jejich tábory, či když syrský režim vedl občanskou válku a srovnával se zemí velká města.

Dost možná by už v pásmu nezůstal živý nikdo. Oproti tomu IDF patří k nejetičtějším armádám světa s velmi nízkým, ne-li vůbec nejnižším poměrem zabitých civilistů k militantům. Západ zasáhl Němce za 2. světové války daleko bezohledněji. Jen nálety na Hamburg a Drážďany měly během pár dní stejný počet obětí, jako jich je celkem za tři roky bojů v Gaze.

Ano, nejhorší lží západních antisemitů je tvrzení, že Izrael páchá „genocidu“. Místo falešného útlocitu pro agresory by Zápaďané měli projevit smysl pro humanitu, právo a rozum, jež tvoří pilíře naší civilizace a postavit se na stranu života proti smrti. A pokud nám vážně záleží na vzniku demokratického palestinského státu, musíme přát vítězství Izraeli, ne Hamásu či Íránu.

Už pohled na ukrutnosti ze 7. října 2023 musí trochu empatického člověka pohnout k tomu, aby soucítil s židovskou stranou konfliktu. Jenže ono je to ještě horší. Těch 1200 zavražděných měla být jen první vlna. Nelidské teroristické plemeno plánovalo definitivní konec Izraele. Jehož heslem přitom je „už nikdy jako ovce“, právě v památce na (první) holocaust.

Trump hodil Izrael přes palubu. Evropa dostala varování, které nemůže ignorovat

Chtějí Zápaďané smést Židy do moře?

Tohle je úplně nejdůležitější zpráva: Hamás s Hizballáhem a Íránem plánovali smést Židy do moře. Jak někdo může spílat Izraeli jen za to, že byl dost silný, aby tomu zabránil? A ještě po militantech opakovat heslo „od řeky k moři“?

Izrael válku nezačal a dle relevantních zpráv ji vede eticky (včetně snah zajistit civilistům jídlo a humanitární pomoc). Prohamásovská propaganda je ovšem stejně mocná jako goebbelsovská. Ve veřejném prostoru vítězí. Oponujme těm, kteří myslí, že když mají převahu početní, tak i tu mravní.

Morálka, dobro, pravda jsou absolutní hodnoty, nikoli relativní. To věděli Hus, Masaryk, Havel. Válka je zlo. Horší zlo je vítězství agresora. Teprve po jeho porážce je namístě projevit mírnost. Slovy Winstona Churchilla: „Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkorysost, v míru dobrá vůle.“

Až bude konečně mír, pak můžeme a máme Izraelce soudit dle mírových měřítek. V této chvíli neobracejme role, nelynčujme oběti a neoslavujme vrahy. L’chaim – Na život!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.

sinfin.digital