KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Ve Washingtonu odstartoval soudní proces, který může otřást celým technologickým světem. Federální obchodní komise viní společnost Meta z potlačení konkurence kvůli akvizicím Instagramu a WhatsAppu. Případ ale sahá dál než jen k obvinění z monopolního chování – odhaluje i hlubší politické napětí mezi Donaldem Trumpem a Markem Zuckerbergem.
V pondělí začal ve Washingtonu ostře sledovaný soud vedený americkou Federální obchodní komisí (FTC). Ta viní společnost Meta (dříve Facebook) z nezákonného potlačení konkurence tím, že nakoupila aplikaci Instagram (2012) a později WhatsApp (2014).
Nejde ale jen o široce medializované antimonopolní řízení, které by mohlo skončit – pokud by společnost Meta byla shledána vinnou – odprodejem Instagramu a WhatsAppu do samostatných společností. To by v konečném důsledku výrazně poškozovalo Metu, protože uživatelská data a reklamní systémy jsou integrovány v rámci jejích služeb.
Celý případ má ještě jednu rovinu, jež reflektuje konfliktní vztahy mezi Donaldem Trumpem a zakladatelem společnosti Meta Markem Zuckerbergem, které se táhnou léta.
FTC předložila žalobu na společnost Meta již v prosinci 2020, tedy ještě za první vlády Donalda Trumpa. Ta sice byla zamítnuta (2021), ale její upravená verze (2022) již akceptována byla. Samotné soudní řízení bylo zahájeno až počátkem tohoto týdne, jenže mezitím Donald Trump znovu zasedl do Bílého domu. A tak obavy z možné politizace tohoto případu jsou zcela na místě.
Antimonopolní řízení s Metou svým způsobem ukazuje ostatním, jak si současný prezident USA představuje vztah mezi ním a lídry soukromého sektoru.
Na jedné straně si Trump je vědom skutečnosti, že jeden z faktorů, který přispěl k jeho volebnímu vítězství v prezidentských volbách (2024), byla jeho schopnost získat si vlivné podnikatele na svou stranu. Ostatně byl to (nejen) Elon Musk, který dokázal oslovit a mobilizovat vybrané voličské skupiny, které by k volbám patrně nešly.
Na druhé straně ale Donald Trump potřebuje ukázat právě těmto vlivným osobnostem americké společnosti, co si mohou, či naopak nesmí vůči němu dovolit.
Naneštěstí pro Marka Zuckerberga, jeho vztah s Donaldem Trumpem byl dlouhá léta – diplomaticky řečeno – dosti odměřený. Už během svého prvního volebního období Trump kritizoval Facebook za cenzuru konzervativních názorů.
A pomyslným vrcholem vzájemných neshod bylo, když mu Zuckerberg dočasně zablokoval přístup na platformy sociálních sítí Facebook a Instagram. Stalo se tak poté, co dav republikánských MAGA voličů zaútočil na budovu Kapitolu (6. ledna 2021).
Donald Trump následně prohlásil, že podobné praktiky nebude tolerovat a že Zuckerberg by měl být stíhán za údajné volební podvody.
Nezdá se, že by Zuckerberg měl o konflikt s Trumpem zájem. Během kampaně k prezidentským volbám v listopadu 2024 nepodpořil žádného z kandidátů. Trumpovy účty byly počátkem roku 2023 obnoveny a společnost Meta (v létě 2024) oznámila, že odstranila další ochranná opatření, která na Trumpově účtu zůstala před listopadovými volbami.
Trump: Jděte po Meta a Google!
Jenže tím spor neskončil. Donald Trump se do společnosti Meta a Google znovu „opřel“ po nezdařeném atentátu na svou osobu (13. 7. 2024).
Podle jeho názoru Zuckerbergovy sociální platformy znemožnily „najít fotografie nebo cokoli o tomto ohavném činu“, což označil za „další pokus o zmanipulování voleb“. „Jděte po Meta a Google. Dejte jim vědět, že už jsme je všichni prohlédli. Tentokrát to budou mít mnohem těžší,“ vyzýval tehdy své voliče na síti Truth Social.
Když pak Donald Trump volby vyhrál, Zuckerberg pochopil, že být v konfliktu s hlavou státu není moudrá strategie. Začal hledat „cestičky“, jak si zvoleného prezidenta usmířit.
Podle informací deníku Wall Street Journal loboval osobně u Trumpa, aby FTC od případu upustila. Navíc společnost Meta oznámila, že Trumpovi zaplatí 25 milionů dolarů za urovnání žaloby kvůli pozastavení jeho účtu po nepokojích v Kapitolu. Vedení Mety zřejmě doufalo, že tím budou dřívější spory „zahlazeny“.
A aby toho nebylo málo, přispěl Zuckerberg částkou 1 milion dolarů do Trumpova inauguračního fondu a do správní rady společnosti Meta dosadil bývalou Trumpovu poradkyni Dinu Powell McCormickovou a jeho dlouholetého přítele Dana Whitea, ředitele společnosti Ultimate Fight Championship (UFC).
Jak ukazuje případ soudního sporu FTC versus Meta, sblížení Zuckerberga a Trumpa bylo ryze účelové. Je otázkou, zda vstřícná gesta, která Meta učinila, budou opětována.
Nemáme v úmyslu sundat nohu z plynu
FTC je formálně vzato nezávislý regulační úřad a hlavní antimonopolní orgán v USA, nicméně představuje přesně ten typ instituce, jejichž vliv administrativa Donalda Trumpa hodlá omezovat. Již v březnu Trump odvolal dva komisaře FTC (Rebeccu Kelly Slaughterovou a Alvara Bedoya), kteří zastupovali Demokratickou stranu, a jejich místo v pětičlenné komisi nahradil dvěma republikány.
Samotný předseda FTC, Andrew Ferguson, je považován za Trumpova loajálního spojence. Poté, co byl v prosinci 2024 do vedení FTC jmenován, prohlásil, že hodlá zmírnit kontrolu fúzí a akvizic podniků, kterou prováděl jeho předchůdce, a že hodlá pokračovat v kritickém dohledu nad velkými technologickými platformami.
Když byl dotázán, jak by reagoval, kdyby mu prezident Trump nařídil stáhnout žalobu, jako je ta proti společnosti Meta – prohlásil, že „uposlechne zákonných příkazů“. Současně ale Ferguson dodal, že by byl překvapen, kdyby k něčemu takovému došlo. „Nemáme v úmyslu sundat nohu z plynu,“ odpověděl agentuře Bloomberg na otázku, zda bude případ s Metou z jeho iniciativy stažen.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
