KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Druhá největší ekonomika eurozóny míří přímo do zdi. Francouzské HDP se propadlo do záporu a agentura Fitch narychlo snížila ratingový výhled na negativní. Zemi rozkládají sociální nepokoje a před prezidentskými volbami hrozí nekontrolovaná dluhová spirála. Vstoupí do souboje o spásu Paříže šéfka ECB Christine Lagardeová?
Zprávy o změnách v ratingu standardně nechodí pár desítek minut před zavřením trhů před víkendem. Teď v případě Francie udělala agentura Fitch výjimku. Mimo tradiční termíny v pátek vpodvečer newyorského času neočekávaně snížila výhled ratingu druhé největší evropské ekonomiky ze stabilního na negativní. U Francie, kterou již několik týdnů rozkládají vlny demonstrací, násilí a rabování a úroky ze státních dluhopisů stoupají na nejvyšší úroveň od zavedení eura, už by jen málo událostí mělo mít sílu nepříjemně překvapit.
Svízelná situace s obrovskými prudce rostoucími státními dluhy, obřím deficitem nad pěti procenty HDP a velmi nejistým výhledem do příštího roku s prezidentskými i parlamentními volbami je už dost nebezpečná.
Jenže nepříjemné překvapení se v pátek přecijen dostavilo. Francouzská ekonomika se podle údajů tamního statistického úřadu propadla o 0,1 procenta. Ještě ve druhé čtvrtině roku přitom výkon ekonomiky stoupal o 0,5 procenta. Ekonomové očekávali, že země udrží alespoň slabý růst kolem 0,3 procenta. Naopak přišel první pád od covidového roku 2020.
Bez úspor přijde náraz
Jednou z mála předností Francie proti Německu, zažívajícímu již třetí rok hospodářské stagnace, byl donedávna alespoň mírný ekonomický vzestup, který všechny její problémy mírnil a dával jistou naději, že je může zvládnout. Ještě v závěru loňského roku rostla Francie meziročně o 1,1 procenta. Na konci roku 2024 dokonce o 2,1 procenta.
V časech stoupajících cen a prudce rostoucích úroků tak v nebezpečné konstelaci padl i poslední nadějný pilíř. Ministr financí Roland Lescure varoval, že ekonomika míří do zdi. „Francie už nemíří do krize. V ní je. Bez snížení deficitu rozpočtu míříme přímo do zdi,“ řekl pro France Info Radio.
Slabý růst, vysoké ceny a dluhy
Agentura Fitch vysvětluje svůj náhlý sobotní pád ratingového výhledu právě nebezpečnou trojkombinací: slabý růst, vysoké úroky a náklady na splátky státních dluhů a rychlý vzestup cen. Francii zatím ponechala rating na A+. Pro srovnání: Česká republika má v této chvíli u Fitch se známkou AA- a pozitivním výhledem fakticky o dva stupně vyšší hodnocení než Francie.
Fitch upozorňuje, že právě francouzská trojkombinace slabého růstu, vysoké inflace a vysokých úroků z dluhopisů bude nebezpečně celou dluhovou spirálu dál prohlubovat. Právě Fitch je přitom ze všech tří velkých světových agentur vůči Francii nejskeptičtější.
Fitch varuje, že v současné situaci musí Francie snížit příští rok deficit rozpočtu pod pět procent, což pro ni ve stávající politické konstelaci bude mimořádně složité. „Obrovský podíl veřejných výdajů na výkonu ekonomiky bude politicky složité snížit. Obrovská daňová zátěž už nechává minimální prostor pro řešení deficitu rozpočtu vyššími příjmy z daní,“ stojí ve zprávě agentury.
Střet rozpočtu a voleb
Menšinová vlád prezidenta Macrona bude mít ale obrovský problém v současné situaci snížení rozpočtových výdajů prosadit. V parlamentu má jen třetinu hlasů. Z jedné strany je sevřena třetinou radikální levice vedené Jeanem-Lucem Mélenchonem, z druhé Národním sdružením Marine Le Penové. Oba jsou podle aktuálních průzkumů favority na postup do finále prezidentské volby příští rok v květnu.
Nikdo z nich nebude mít zájem snížení veřejných výdajů nechat projít. Marine Le Penová ale už v minulých týdnech naznačila, že by nemusela hlasovat pro nedůvěru vládě. Tím by jí dovolila nechat rozpočet projít bez schválení, což francouzská ústava dovoluje.
Le Penová, která je zatím podle průzkumů největší favoritkou prezidentské volby, se snaží stylizovat do pozice alespoň trochu rozpočtově zodpovědné političky, aby si zvýšila svou věrohodnost a přestala děsit finanční trhy. Před několika týdny vystoupila s plánem na snížení deficitu už příští rok na 3,7 procenta HDP, pokud by zvítězila a vládla. Jenže vůbec nepopsala, jak toho chce dosáhnout. Naopak slíbila zvýšení výdajů o dalších 50 miliard eur.
Zasáhne oblíbená bankéřka?
Ve Francii se stále více diskutuje o tom, že by do prezidentské volby mohla na poslední chvíli naskočit současná guvernérka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Ta minulý týden oznámila, že ukončí předčasně mandát už začátkem února. Jako jeden z důvodů uvedla, že chce „mít svobodu vyjadřovat se k aktuálnímu dění ve Francii“, kterou by v guvernérském křesle neměla. Svoji kandidaturu zatím nepotvrdila.
V zemi dlouhodobě patří k nejpopulárnějším politikům. Podle zářijového průzkumu Ifop jí s 46 procenty patří mezi veřejně známými osobnostmi třetí místo. Má výrazně vyšší podporu než Mélenchon i Le Penová. Srovnávat se s ní může jen předseda Národního sdružení Jordan Bardella. Ten ale přepouští místo Marine Le Penové a kandidovat na prezidenta se nechystá.
Francii kromě prezidentské volby příští rok čeká i splátka 340 miliard eur státních dluhů, které bude muset nahradit novými dluhopisy. Při současném úroku 4,97 procenta se splátky tak obrovské sumy výrazně zvýší. Právě zvolení pro trhy věrohodného prezidenta, kterým by pro finanční trhy Lagardeová byla, by francouzské splátky mohlo výrazně snížit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
