Volby uvolní Trumpovi ruce. Izrael a Amerika chystají úder na Írán, generálové se ale hádají o cíle

Válka na Blízkém východě se v posledních měsících točila v bludném kruhu. Z Washingtonu opakovaně zněly hrozby – v srpnu, v říjnu i dříve během roku, které však Trump nakonec pokaždé stáhl.

Důvodů bylo víc. Část prezidentových poradců, včetně – alespoň občas – předsedy sboru náčelníků štábů (anglicky Joint Chiefs of Staff) pochybovala o tom, zda by útok vůbec něco přinesl, a obávala se, že americké síly na něj nejsou připravené.

Do toho vstupovala čistá politika. Donald Trump a mnozí jeho civilní poradci se obávali, že by další kolo konfliktu s Íránem, který je v USA mimořádně nepopulární, poškodilo šance Republikánské strany v úterních volbách do Kongresu (3. listopadu).

Jak ale upozorňuje izraelský deník The Jerusalem Post (JPost), s úterním večerem by podle jeho zdrojů měla tato předvolební brzda padnout. Jiné metody, jak z Íránu vymámit ústupky, už byly vyzkoušeny, a část Trumpova týmu se proto znovu přiklání k útoku.

Klíčovou postavou celého obratu je předseda sboru náčelníků štábů USA, generál Dan Caine. V srpnu i říjnu měl patřit k těm, kdo o smyslu útoku pochybovali. Obával se mimo jiné nedostatečné připravenosti – zásob protiraketových interceptorů, obrany amerických vojáků a spojenců v regionu i rozmístění citlivých amerických vojenských prostředků.

Nyní ale generál podle zdrojů JPost zařadil zpátečku. Ztratil iluze o tom, že by Írán ustoupil ohledně Hormuzského průlivu a jaderného programu jen pod ekonomickým tlakem, a vojenský úder považuje za jednu z posledních zbývajících možností. Podle anonymních zdrojů deníku si ale přitom vůbec není jistý, že by další krátká kampaň Trumpovy cíle skutečně naplnila.

Mluvčí Caineova úřadu Joseph Holstead odmítl předsedovy důvěrné rozhovory s prezidentem komentovat a anonymní líčení označil za „agendou hnané charakteristiky“ od zdrojů, které u těchto rozhovorů nebyly. A sám JPost přiznává, že jiné zdroje odmítají líčit americkou armádu jako stranu, která změnila názor – podle nich by takové líčení mohlo posloužit „přehnaně agresivní agendě“.

Některé pohyby na zemi ale mluví samy za sebe. Během posledního týdne přistálo na izraelských základnách Nevatim a Uvda na jihu země více než deset amerických vojenských transportních letadel. Podle zpráv navíc do Izraele i k arabským spojencům míří americké systémy protivzdušné obrany a interceptory.

Prostě to vypadá, jako by se prostíral stůl pro vážnou operaci. Deník ale hned dodává, že amerických sil je v regionu stále méně než v předchozích obdobích – a že jde teprve o jakýsi výchozí bod.

Komplikací přitom není jen Írán - existují i třecí plochy mezi spojenci. Spojené státy a Izrael se podle zdrojů JPost neshodují na tom, co by mělo být cílem případné operace.

Premiér Benjamin Netanjahu dál mluví o změně režimu a ředitel Mossadu Roman Gofman podle zdrojů JPost usilovně pracuje na plánech, jak tento cíl prosadit. Izraelská armáda (IDF) je naopak pragmatičtější a soustředí se na konkrétní hrozby.

Ve hře je úder na jaderné zařízení Pickaxe Mountain, snaha zabránit tomu, aby režim vyprostil zásoby 60% obohaceného uranu ukryté pod troskami tří dříve vybombardovaných jaderných lokalit, zásah proti nově otevřeným lokalitám spojeným se zbraňovým programem, proti novým či opraveným továrnám na balistické rakety a proti strategickým zbraním, možná včetně vesmírných. Vysocí izraelští představitelé navíc veřejně pohrozili úderem na klíčová íránská energetická zařízení.

Do toho vstupuje vysoce citlivá otázka atentátů. Spojené státy se podle JPost při dosavadních operacích proti Íránu cíleným zabíjením nejvyšších představitelů vyhýbaly. Izrael od června 2025 ve dvou kolech zabil desítky íránských špiček – včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který zahynul 28. února 2026 při izraelském úderu v rámci společné operace s USA.

Zda budou atentáty součástí nové operace, je ale podle deníku nejasné: další představitelé režimu po nich zůstali stejně nesmiřitelní. O cílení na Chameneího syna Modžtabu, který dnes režimu vládne, se prý veřejně mluví méně.

A zde narážíme na propastný rozdíl v americkém a izraelském uvažování. Generál Caine je proti pokusům o změnu režimu a považuje je – alespoň v této fázi – za utopii, bez ohledu na to, jakou škodu může Amerika íránské ekonomice způsobit. Trump se soustředí hlavně na ústupky v jaderné otázce a otevření Hormuzu a jeho veřejná vyjádření mluví o krátkém vzkazu Íránu, který má posunout jaderná jednání. Američtí představitelé se proto velmi obávají, aby případná operace nebyla časově neomezená – podle JPost by mohla trvat třeba jen pár dní.

Izraelci sice podle deníku další čtyřicetidenní válku nechtějí, o tak krátké operaci jako Washington ale nemluví. Jejich veřejná vyjádření naopak zdůrazňují trvalé odstranění hrozeb z Teheránu pomocí rozsáhlé kinetické síly.

Pro Washington se z toho rýsuje nepříjemné riziko. Generál Caine se prý obává, že Írán válku protáhne déle, než si Trump přeje – režim přece nemusí přestat střílet balistické rakety po celém regionu jen proto, že Spojené státy přestanou bombardovat. Podle zdrojů deníku je ale přesvědčen, že toto riziko je třeba spolknout, protože nic nenasvědčuje tomu, že by Írán pod samotným ekonomickým tlakem přistoupil na dohodu.

Amerika možná po zítřejších volbách spustí útok v naději na rychlou lekci, ale velmi snadno se může probudit do dlouhé a zničující války, o kterou na Západě ve skutečnosti nikdo nestojí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a držme si palce. Díky moc!