KOMENTÁŘ TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | Navzdory všem obtížím, kterým musí Evropa čelit, jsme stále oblastí, která se může pochlubit obrovskou mírou svobody, prosperity a také bezpečí. Pro zachování současného stavu je zapotřebí nezanedbávat jednu věc: musíme být zároveň prostorem vlády práva a jasných pravidel, která platí pro všechny. A oblast migrace nemůže být žádnou výjimkou.
Státy by měly mít kontrolu nad tím, kdo přichází na jejich území. Mělo by se jednat o samozřejmost. Nemůže se tolerovat, aby do Evropy či v ní dokonce zůstávali lidé, kteří nesplňují podmínky pro pobyt a nemají nárok na azyl. Bohužel tomu tak není.
Nezvládnutá návratová politika
Dlouhodobý problém stále představuje návratová politika, kterou tento týden řešíme v Evropském parlamentu.V členských zemích EU se v posledních letech daří dle statistik navracet jen kolem 20 % cizinců pocházejících ze třetích zemí, kteří měli nařízenou repatriaci.
Nedaří se vracet lidi pobývající nelegálně. A to včetně těch, kteří mohou představovat nebezpečí pro svoje okolí. Někteří to stále odmítají připustit, ale důsledkem nezvládnuté politiky mohou být i zmařené nevinné lidské životy.
Evropskými zeměmi vícekrát otřásly v nedávné minulosti vraždy, k nimž nemuselo vůbec dojít. Stačilo jediné – deportovat ty, kteří neměli na území EU co pohledávat. Rád bych zde zmínil tři, které vzbudily asi největší ohlas.
Francii před třemi roky šokovala jednak brutální vražda 12ti leté dívky jménem Loly Daviet. K další podobné tragédii došlo loni taktéž v zemi galského kohouta. V Paříži byla zavražděna vysokoškolská studentka jménem Philippine LeNoir de Carlan. Nedávno jsem také psal o neméně ohavné vraždě ukrajinské dívky Liany v Německu, kterou neúspěšný žadatel o azyl shodil pod projíždějící vlak.
Zrovna tento případ ukazoval v podstatě všechno, co je na současné migrační politice v Evropě špatně. Dívku z rodiny původem z Mariupolu hledající v Německu bezpečí před válkou zavraždil člověk, který naopak azyl nedostal a správně zde neměl vůbec být.
Tamní orgány nedokázaly zajistit bezpečnost lidem prchajícím před válkou, protože nevyhostily člověka bez nároku na azyl, který navíc představoval nebezpečí pro svoje okolí. Trestuhodná nedůslednost při vymáhání pravidel měla bohužel za následek zmařené lidské životy.
Jaké jsou příčiny současné neutěšené situace?
Nepřekvapivě si nevystačíme pouze s jedním vysvětlením. Příčin totiž existuje hned několik. Jednak je to neochota třetích zemí přijímat lidi zpět. Chybu však musíme hledat i přímo na straně orgánů evropských zemí, kde soudy či příslušné úřady často pracují velmi pomalu.
Svoji roli často hrají i různé promigrační nevládní organizace a v některých zemích dokonce aktivističtí soudci, kteří se všemožnými způsoby snaží bránit deportacím či opatřením proti nelegální migraci.
Několik dobrých zpráv
Pozorovat můžeme výrazné zlepšení situace v oblasti Středozemního moře, která patří k hlavním migračním trasám. Relativně nízké číslo 131 603 lidí ze začátku listopadu znamená významné snížení oproti loňsku.
V minulém roce jich přišlo touto cestou do Evropy 199 400. Letošní data sice nejsou úplná, nicméně teď, když už nastaly chladnější měsíce, migranti už obvykle volí středomořskou cestu v mnohem menší míře. Číslo by už tedy nemělo v posledních dvou měsících tohoto roku výrazněji růst.
V EU poklesl v první polovině tohoto roku zájem žadatelů o azyl oproti loňsku o 23 %, tedy zhruba o čtvrtinu. V první polovině letošního roku bylo zaznamenáno necelých 400 tisíc žádostí. Může za to především menší zájem ze strany Syřanů.
Německo se svými 70 tisíci žadateli přestalo být hlavní azylovou destinací a skončilo až na bronzové pozici. Předběhly ho Francie s celkovým počtem 78 000, za ní se pak těsně jako druhé umístilo Španělsko se 77 000 žadateli.
Applications for asylum
All series are visible.
Jan-Jun
Jul-Dec
Dílčí německé úspěchy
Zmíněnému Německu se podařilo výrazně snížit počet zájemců o mezinárodní ochranu. Počet prvních žádostí se letos mezi lednem a říjnem snížil na méně než polovinu oproti stejnému období loňského roku. Podle německých úřadů požádalo od ledna do října 2025 o azyl o 102 tisíc lidí méně než za stejné období loni. Celkem šlo o 97 277 nových žádostí.
Pro srovnání, loni jich bylo 199 947, tedy bezmála 200 tisíc. Na poklesu měly zřejmě podíl i rozšířené kontroly na hranicích. Od května 2025 při nich Němci zadrželi nebo od hranic vrátili na 18 600 lidí. Jde o správný přístup. Evropa už nemůže nadále fungovat jako magnet pro nekontrolovanou masovou migraci.
Pokles zájmu o azyl lze nepochybně přičíst tvrdší migrační politice, omezením vstupu na hranicích i změnám geopolitické situace. Německo zpřísnilo migrační pravidla. Kancléř Friedrich Merz natvrdo říká, že země už není pro běžence rájem. A počet žádostí o mezinárodní ochranu klesá. To je přesně krok, který potřebujeme zopakovat v celé Evropě.
Samozřejmě ale stále zbývá mnoho věcí, které bude potřeba řešit. Ani Německu se nevyhýbá problém s navracením lidí pobývajících v zemi nelegálně – aktuálně problém představuje zvláště nízký počet navrácených migrantů ze Sýrie. A to i přesto, že Syřané mohou při návratu využít finanční podpory až 4 000 eur na rodinu.
Této možnosti však využilo od pádu Bašára al-Asada jen necelých 3 000 z nich. Ani s koncem občanské války úplně neustal příliv dalších syrských běženců: letos požádalo v Německu o azyl více než 20 000 lidí původem z této blízko východní země.
Evropa není bankomat
Dbát na dodržování pravidel samozřejmě musejí všechny evropské státy. Pomoc patří pouze těm, kteří ji opravdu potřebují. Lidem ze třetích zemí bude konečně potřeba dát jasně najevo, že Evropa dokáže být solidární, ale zároveň je oblastí, kde platí jasná pravidla, jejichž porušování bývá tvrdě trestáno.
Stát nemůže sloužit jako bankomat na sociální dávky. Evropa musí být nekompromisní a jednotná v otázce nelegální migrace. Migrant, který nemá nárok na azyl, zde nemá co dělat. Musí okamžitě odejít. Bez výmluv a odkladů.
Pomalý proces jen zvyšuje riziko zločinů, které mohou stát životy nevinných lidí. Dnes jsme svědky zločinů spáchaných jedinci, kteří nemají na území EU co dělat. Trpí tím všichni, včetně těch příchozích, kteří si ochranu a pomoc skutečně zaslouží.
Taková je realita, před kterou se nesmí zavírat oči. Pokud někdo odmítne respektovat naše pravidla, nemá na našem území co dělat. Evropa musí chránit své občany, ne nelegální migranty.
Návratová politika je naprosto klíčová a její zavedení je trestuhodně opožděné. Každý den prodlení znamená více problémů a možné oběti. Evropané mají dost prázdných slibů, chtějí konkrétní činy – a ty musí přijít teď, nikoliv za rok.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
