KOMENTÁŘ JAROMÍRA PISKOŘE | Polský premiér Donald Tusk oznámil, že se mu podařilo vyjednat výjimku pro Polsko z přerozdělování migrantů v rámci migračního paktu. Evropská komise to ale dosud oficiálně nepotvrdila a část klíčových zemí EU se k podobným ústupkům staví rezervovaně.
Jasný vzkaz do Bruselu
Shrňme si, co se tak důležitého stalo, že se polský premiér pochválil svým úspěchem.
Polský prezident Karol Nawrocki adresoval 9. října otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Mimo jiné v něm píše: „Souhlasím s tím, že nelegální migrace je problém, se kterým si musí Evropa poradit, ale řešením není nucené odesílání migrantů do zemí střední a východní Evropy. Důvodem migrace je především složitá bezpečnostní a ekonomická situace v zemích Afriky a Blízkého východu, a právě na tento problém bychom se měli soustředit a zároveň chránit naše občany před nelegální migrací a jejími důsledky. Naším společným úkolem by mělo být především utěsnění hranic a boj proti převaděčům.“
Dopis ukončil konstatováním: „Paní předsedající, Evropskou komisi čekají v blízké budoucnosti důležitá rozhodnutí, a proto bych vás rád informoval, že Polsko nebude souhlasit s žádnými kroky evropských institucí zaměřenými na rozmístění nelegálních migrantů v Polsku, a doufám, že tuto skutečnost ve svých krocích zohledníte.“
Boj o politické body na domácí scéně
V sobotu 11. října se první spekulace o vynětí Polska z migračního paktu rozšířily mezi polskými novináři v Bruselu s tím, že konečné rozhodnutí se očekává 15. října. Klíčová má být pomoc, kterou Polsko prokázalo uprchlíkům z Ukrajiny. Bryskně na to zareagoval Donald Tusk a přisvojil si všechny zásluhy: „Řekl jsem, že v Polsku nebude žádná relokace migrantů a nebude! Hotovo. Že uzavřeme závoru na hranici s Běloruskem – a ta je dnes nejlépe střeženou hranicí v Evropě. Že zpřísníme vízové a azylové zákony – a Polsko se stalo vzorem pro ostatní. Děláme, nemluvíme do větru!“
Tentýž den také opoziční PiS zorganizovala protivládní a protiimigrační demonstraci ve Varšavě a Tusk se najednou PiS vysmíval, že demonstruje proti něčemu, co nebude, protože on to zařídil. Opoziční politici na demonstraci vyčítali Donaldu Tuskovi, že 20. prosince 2023 byl v Bruselu a před Ursulou von der Leyenovou oficiálně odsouhlasil migrační pakt.
Donalda Tuska podpořil i bývalý polský ministr vnitra, dnes ministr koordinátor tajných služeb Tomasz Siemoniak slovy: „Změna přístupu EU k těmto otázkám je tvrdou dvouletou osobní prací premiéra se zapojením ministerstva vnitra, ministerstva zahraničních věcí, polského zastoupení v EU a také intenzivní agendou našeho předsednictví v této oblasti, návštěvami nejvyšších představitelů EU na polsko-běloruské hranici a stovkami jednání v různých formátech.“
Velmi důležité podle něj bylo sdělení Evropské komise z prosince 2024, které popisuje dění na polské hranici a zacházení s migranty jako se svého druhu zbraní. „Jedná se o četná setkání, na kterých jsme prezentovali, kolik toho Polsko udělalo a dělá pro migranty z Ukrajiny. Nelze přehlížet velkou práci, kterou v zájmu Polska odvedly stovky lidí ve Varšavě, Bruselu a evropských hlavních městech či službu polských policistů a vojáků na hranicích, kteří svým nasazením a profesionalitou vybudovali naši sílu při jednáních,“ dodal.
Současný polský ministr vnitra Marcin Kierwiński uzavřel vnitropolskou politickou debatu slovy: „Je dobře, že Karol Nawrocki podpořil vládu v cílové rovince, ale byly to měsíce dlouhých a obtížných jednání. Neviděl jsem tam nikoho z PiS ani z prezidentské kanceláře. Toť vše.“
Polsko přitvrzuje: Nejen stopka, ale i peníze na plot
Těsně před jednáním Evropské komise pak polský ministr vnitra na fóru v Lucemburku ještě více přitvrdil slovy: „Po mnoho let se nebude jednat o žádnou relokaci, která by se týkala Polska. Budeme z těchto mechanismů vyňati. Mnohokrát to řekl premiér Donald Tusk a budeme to opakovat neustále: nikdy nebudeme souhlasit s žádnými řešeními, která by mohla být potenciálně nebezpečná pro naše občany. Tento náš postoj opakovaně zazníval na různých fórech evropských institucí.“
Pokud jde o náklady, které Polsko vynakládá na ochranu východní hranice EU, Varšava podle Kierwińského očekává podporu všech zemí EU. „Jedná se o gigantické výdaje na vylepšení technické bariéry, vytvoření elektronické bariéry, na zapojení pohraniční stráže, armády a policie. Jen letos jsme zmařili téměř 27 000 nelegálních překročení hranic. Tito lidé, pokud by překročili naši hranici, by skončili v zemích Evropské unie,“ uvedl.
Takže v Polsku nemá být žádná relokace migrantů a navíc Varšava požaduje z onoho migračního fondu solidarity úhradu nákladů na vytvoření bariér na polsko-běloruské hranici. Není tedy divu, že Evropská komise jednání o podrobnostech migračního paktu odložila. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana se „vede velká diskuze“ mezi jednotlivými členskými státy. Rakušan považuje ale na rozdíl od Poláků obecné odmítání migračního paktu za krok špatným směrem.
Evropská dohoda versus polský odpor
Migrační pakt tvoří devět nařízení a jednu směrnici, které dohromady vytvářejí komplexní rámec pro nové evropské řízení migrace a azylu. O přijetí těchto předpisů se hlasovalo kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně, a tedy bez práva veta jednotlivých zemí.
Polský premiér Donald Tusk několikrát ujistil Poláky, že Polsko s migračním paktem nesouhlasí a že se nemusí obávat, že by polská vláda změnila názor. Zároveň ale staví na 49 místech v Polsku za evropské prostředky centra integrace cizinců a Poláci moc nevěří, že mají být využita hlavně pro Ukrajince a Bělorusy.
Úředníci a komisaři Evropské komise se navíc vyjadřují tak, že schválené evropské právo platí pro všechny země a že žádné zemi nebude prominuta povinnost solidarity. Buď bude relokované migranty přijímat, nebo bude za každého nepřijatého platit. Takto rozhodla většina evropských států proti vůli zemí střední a východní Evropy. Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko či Belgie se zdráhají otevírat již schválený migrační pakt a dělat další kompromisy. Obávají se, že by ústup Polsku vytvořil precedens i pro další země, například Českou republiku.
Boj do konce
Vnitropolitická situace v Polsku už ale Donaldovi Tuskovi nedovoluje couvnout. Pokud jej většina západoevropských zemí potýkajících se s nelegální migrací hodí přes palubu a přinutí opět k poslušnosti, bude to pro něj polibek na cestu k předčasným polským volbám a garance uspořádání referenda o migračním paktu v Polsku zorganizovaném polskou opozicí a polským prezidentem.
Povolební změnou v Česku můžeme očekávat, že se k polskému názoru přidá i hlas všech členů nové koaliční vlády. Zda však dokáže v Bruselu vyjednat jakékoli ústupky, zůstává velkou otázkou.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
