Farmáři jsou oprávněně ve varu. Na Prahu však táhnou dezinformátoři, ne zemědělci

Důvody protestů evropských zemědělců leží na východě i západě. Farmáři se bouří proti levnému dovozu obilí z Ukrajiny – jen v roce 2022 se import zemědělských produktů z této válkou zasažené země téměř zdvojnásobil ze sedmi na třináct miliard eur –, ale i proti „bruselským výmyslům“: přísnějším limitům emisí, méně penězům na dotace a bující džungli byrokracie. 

Stovky traktorů, které v posledních týdnech zaplavily evropské metropole, pochopitelně nejsou „měšťákům“ po chuti. Bruselu však dávají cennou zpětnou vazbu v tom, co se stane, když jeho sociální inženýring narazí na  „vesnickou“ realitu a vzdor.

„Lidé jsou už prostě otrávení z toho, že jim Brusel natvrdo ‚nalajnoval‘ prostředí, v němž je pro ně extrémně těžké se vyznat a fungovat. Dnes už v zásadě nemá smysl produkovat nic, na co nemáte dotace – jenže je velký problém na ně dosáhnout. Často potřebujete zaplatit tým specialistů, kteří vám pomohou se k evropským penězům dostat. Není proto divu, že lidé reagují tak, jak reagují,“ vysvětluje mi postoj jeden z tuzemských zemědělců.

Nejde o výmysl ani zástěrný problém – evropský dotační systém je v zemědělské politice extrémně komplikovaný a pro narovnání prostředí by bylo třeba ho prostě celý „shodit ze stolu“ a narýsovat znovu. To je ovšem politická utopie – úředníci tak musejí pracovat s tím, co mají, a doufat, že protesty snad brzy pominou.

Komplikované dotační prostředí pravidelně kritizuje mimo jiné i český Nejvyšší kontrolní úřad. „Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard, se stal neřiditelným. Jeho samotná obsluha vyžaduje významné finanční prostředky a personální zajištění. Nikdo se nezabývá administrativními a distribučními náklady, a to ani na straně státu, ani na straně žadatelů o dotace,“ uvedl NKÚ ve své výroční zprávě za rok 2022.

Není zase tak velké překvapení, že evropští farmáři proti takovému prostředí a jeho plánovanému zpřísňování protestují – plánovaná jízda českých „sedláků“ sdružených pod platformou My zemědělci je však přece jen o něčem jiném. Nejde totiž ani tak o farmáře, kteří chtějí zablokovat Prahu, jako o vykuky, dezinformátory a politiky spjaté s Rajchlovou politickou stranou PRO. Ze zemědělského protestu se stala politická deklarace. 

Kdo za „výjezdem zemědělců na Prahu“ skutečně stojí? Hlavní postavou je podnikatel a bývalý předseda Agrární komory Zdeněk Jandejsek, majitel zemědělského holdingu Rabbit. Holdingu, který se má tak „špatně“, že za rok 2022 – tedy za rok, kdy výrazně stouply ceny energií – jeho obrat vystřelil o 34 procent na 7,1 miliardy korun. 

Tržby i zisk panu Jandouskovi přejme, ovšem hrát si na chudáka a svolávat následně výjezdy na zablokování Prahy je slušné chucpe.

Nejde však jen o agrobarona Jandejska. Kontroverze vyvolávají i další účastníci a regionální koordinátoři celé akce. Byť konkrétní osoby měly vystupovat anonymně (údajně z obav před „odvetou státních kontrol“), nebylo obtížné podle telefonických kontaktů dohledat konkrétní jména – ta si můžete prolistovat například ZDE. 

Souhrn ukazuje, že na Prahu tak nejspíš vyjedou traktory nikoliv kvůli zemědělství, ale především kvůli politickému boji. To kromě osob stojících za protestem a distancu Agrární komory naznačují i požadavky platformy, které jsou jasně politické: mimo jiné požadují demisi vlády a předčasné volby. 

Ministr zemědělství Marek Výborný v reakci pro Novinky uvedl, že jakýkoli pokus o věcnou debatu s touto skupinou „traktoristů“ nemá smysl. „Pan Jandejsek zastupuje skupinu, v níž se pohybují lidé kolem dezinformační scény. S ním je zbytečné jakoukoliv debatu vést,“ řekl ministr.

Ti „skuteční“ zemědělci, které sdružuje Agrární komora, se do nátlakové akce příští týden majoritně nezapojí. Komora totiž stále vyjednává s ministerstvem zemědělství a i když vlastní nátlakové akce nevylučuje, preferuje hledat řešení za jednacím stolem. A jde o řešení, které se víc týká zemědělců a méně demise vlády a politických cílů okrajových hnutí.