Evropská komise v úterý předložila doporučení na snížení emisí skleníkových plynů v EU o 90 procent do roku 2040 ve srovnání se stavem v roce 1990. Opřela ho o vědecké argumenty, podle nichž je to jediný způsob, jak zachovat při životě naději na uhlíkovou neutralitu kontinentu v roce 2050, což je hlavní cíl Zelené dohody pro Evropu, kterou všechny členské země na nejvyšší úrovni uzavřely v roce 2020.
Mezi kroky nutnými pro dosažení tohoto cíle komise vynechala ty, které se týkají zemědělství a zemědělců. Ustoupila tak tlaku zemědělské lobby, která v posledních týdnech v řadě zemí vystupňovala protesty, a to za stále významnější politické podpory konzervativních pravicových stran, ale také široké veřejnosti.
Čtyři měsíce před volbami do Evropského parlamentu se tak ze zemědělských aspektů ochrany klimatu stalo významné politické téma.
Z návrhu například vypadl požadavek, aby sám zemědělský sektor snížil své emise skleníkových plynů do roku 2040 o 30 procent ve srovnání s rokem 2015. Vypuštěny byly také výzvy ke změně životního stylu v EU, včetně menší spotřeby masa, a k odstranění dotací na naftu pro zemědělské stroje.
Rozhodným ústupkem farmářům i politické pravici a krajní pravici je pak dnešní nečekané stažení návrhu zákona na snížení použití pesticidů v zemědělství a rizik s tím spojených do roku 2030.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová si před europoslanci ve Štrasburku posteskla, že se tato norma stala „symbolem polarizace“; komise ji tedy předělá a vrátí do legislativního procesu až v příštím volebním období, tedy zřejmě v roce 2025.
Pokles emisí v roce 2040 není samoúčel, ale součást naplňování Zelené dohody
Očekávané vytyčení devadesátiprocentní mety v roce 2040 doprovázela obvinění, že exekutiva EU nemíní slevit ze svého „zeleného zanícení“, ale také obavy, aby to náhodou neudělala.
Jedenáct vlád EU, vesměs silné západní ekonomiky (Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a překvapivě Bulharsko) vyzvaly vpředvečer k „ambicióznímu“ cíli pro rok 2040; vědecké poznatky ukazují, že ještě nikdy nebyla potřeba rozhodné akce proti změnám klimatu tak potřebná, napsaly v otevřeném dopise.
Komise jim dala za pravdu. Globální oteplování vzrostlo v roce 2023 o 1,48 stupně Celsia; rekordy lámaly jak teploty oceánů, tak tání arktického ledu. V Evropě dosáhlo oteplení v pětiletém průměru 2,2 stupně ve srovnání s předprůmyslovým obdobím.
Je jasné, že budou pokračovat vlny veder, lesní požáry, nečekané záplavy a další jevy vyvolané klimatickou změnou. Ekonomické ztráty jimi způsobené dalece převyšují náklady protiemisních opatření.
Jen za posledních pět let se ekonomické škody související s klimatem odhadují podle komise na 170 miliard eur.
I podle konzervativních odhadů v případě nečinnosti lidí by globální oteplování mohlo do konce století vést ke snížení HDP v zemích Evropské unie zhruba o sedm procent.
Povinnost předložit nové cíle pro rok 2040 ukládá komisi Klimatický zákon EU z roku 2021.
Dnešní doporučení vychází z předpokladu, že bude plně fungovat legislativa zaměřená na snížení emisí o nejméně 55 procent do roku 2030, tedy balík zákonů Fit for 55.
Komise vytyčuje směřování k devadesátiprocentní dekarbonizaci sektor po sektoru – v energetice například vítá dnešní vznik „průmyslové aliance malých modulárních reaktorů“ jako součást mixu obnovitelných, jaderných, geotermálních, vodních, úsporných či skladovacích technologií. Připomíná, že finančním motorem tohoto úsilí bude nadále zpoplatňování emisí uhlíku.
Příští Evropská komise, která bude ustavena po eurovolbách, vypracuje na základě dnešního doporučení legislativní návrh, který pak budou schvalovat členské státy i Evropský parlament.
V té době zajisté již opadne předvolební horečka, na druhé straně se však může významně změnit složení EP a k moci mohou v EU přijít jinak naladěné vlády.
Ideologický střet přerůstá ve volební soupeření
Zatímco zmíněných 11 vlád postup komise a její zdůvodnění vítá, další budou asi méně nadšené.
Ačkoli bylo jasné, že nějaký cíl pro rok 2040 musí být vytyčen, protože k tomu zavazuje schválená legislativa, už první dnešní rozprava v EP ukázala, že pravicové a euroskeptické kluby v něm vidí zejména vhodný terč pro nadcházející předvolební kampaň.
Pro úplnost dodejme, že případný závazek devadesátiprocentního poklesu emisí se týká celé EU; jednotlivé státy si mohou podle svých podmínek vytyčovat nižší mety, což obvykle činí také Česko.
Komise má povinnost předkládat návrhy, členské státy jí to uložily. Zároveň však neexistuje ve vzduchoprázdnu; vnímá dlouhodobější spory i momentální výbuchy, jako zemědělské protesty.
S blížícími se volbami musí také její předsedkyně von der Leyenová brát ohled na to, jak se vyvíjejí postoje její Evropské lidové strany, za kterou bude pravděpodobně opět kandidovat do vysoké funkce. Tedy tanec na tenkém ledě, který bude třeba provozovat ještě několik týdnů.
Odvoláním návrhu zákona o padesátiprocentním snížení použití pesticidů vyšla Evropská komise rozhodně vstříc jak farmářské lobby, tak pravicovým stranám v parlamentu, z jejichž popudu byl text v posledních měsících výrazně oslaben.
Von der Leyenová se alespoň zmohla na připomínku, že až 70 procent zemědělské půdy v EU je ve špatném stavu a něco se s tím musí dělat.
Původní návrh narazil v parlamentu a je blokován v Radě, takže komise tedy předloží po volbách nový. Protože „ať tak nebo tak, problém je to nadále aktuální a naléhavý“.
