KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Evropská unie po třech letech intenzivních jednání se zástupci členských států schválila reformu pravidel pro řidičské průkazy. Klíčovou novinkou je celoevropský zákaz řízení za závažné dopravní přestupky, jakými jsou extrémní překročení rychlosti nebo řízení pod vlivem alkoholu či drog. Zavádí také tzv. digitální řidičský průkaz, rozšiřuje program doprovázeného řízení a snižuje věkové limity pro řidiče nákladních vozidel a autobusů.
Většina řidičů, kteří se tu a tam vypraví do zahraničí, už má různě drahou zkušenost s tím, že když se na cizí dálnici nebo v městském centru proviní proti pravidlům siličního provozu, najde v poštovní nebo datové schránce nehezkou pohlednici z cesty s výzvou k úhradě pokuty. Díky nově schválené unijní legislativě se přeshraniční spolupráce policejních a správních orgánlů v rámci EU dále rozšíří.
Zákaz řízení
Vzpomínáte, jak se Filip Turek projížděl kolem Plzně po dálnici dvěstěpadesátkou? Kdyby ho u toho náhodou byli chytili čeští policisté, nezařídil by si nějaký ten pátek nejen v Česku, ale podle nových pravidel ani v milovaném Německu.
Jedním z klíčových opatření nové legislativy je totiž možnost členského státu, kde dojde k závažnému přestupku, požádat o zákaz řízení platný v celé EU. Týká se to především překročení rychlosti o více než 50 km/h nad povolený limit, řízení „pod vlivem“ nebo nehod s tragickými následky. Sankci bude vymáhat stát, který řidičský průkaz vydal – což znamená, že český řidič, který například v Laponsku výrazně překročí rychlost, může přijít o průkaz i doma.
Tento systém vychází z dřívější směrnice EU z roku 2015, která usnadnila sdílení informací o přestupcích, ale nová pravidla posilují vymáhání a zajišťují skutečně celoevropskou platnost sankcí. Implementace do národních legislativ má proběhnout do roku 2028.
Méně kartiček v peněžence
Další novinkou je zavedení jednotného digitálního řidičského průkazu, který bude dostupný na chytrých telefonech a plně rovnocenný s tradiční plastovou kartičkou. Platnost tohoto průkazu bude 15 let, přičemž řidiči si mohou vybrat, zda budou používat digitální verzi, fyzický průkaz, nebo obojí.
Podle zpráv evropského parlamentního serveru má být digitální průkaz zaveden nejpozději do roku 2030 a díky technologiím, jako jsou QR kódy a biometrická ověření, usnadní kontroly a zvýší odolnost proti padělání.
Jde o další logický krok zjednodušování a digitalizace „řidičských formalit.“ Už více než rok u nás nemusíte s sebou vozit osvědčené o technickém průkazu vozidla, přičemž tzv. „velký techničák“ byl u nových registrací nebo přeregistrací zcela zrušen. Vozit není nutné ani doklad o existenci pojistky odpovědnosti z provozu motorového vozidla, tzv. povinné ručení (dříve zelenou kartu).
Více mentorování
Reforma také rozšiřuje program doprovázeného řízení, známý v Česku jako „řidičák na zkoušku“ pro 17leté, na celou EU. Zákon dosud umožňoval řízení sedmnáctiletých řidičů pod dohledem zkušeného a bezúhonného šoféra – mentora.
Nově budou mladí řidiči moct takto získávat zkušenosti nejen doma, ale i v zahraničí, například během dovolených, což může značně pomoci při získávání potřebných zkušeností – možnost vyzkoušeni si dlouhé noční jízdy na dovolenou do Chorvatska určitě není od věci.
V reakci na nedostatek pracovních sil v dopravě reforma snižuje také minimální věk pro získání řidičského průkazu na nákladní vozidla z 21 na 18 let a na autobusy z 24 na 21 let. Je nasnadě, že tento krok má pomoci zmírnit nedostatek řidičů, kteří v EU tvoří klíčovou část pracovní síly v nákladní dopravě a veřejné dopravě osob. Kritici však upozorňují na možné riziko vyšší nehodovosti kvůli menším zkušenostem mladých řidičů, což má být kompenzováno přísnějšími školeními.
To by bylo nanejvýš žádoucí zejména v případě držitelů evropských řidičáků pocházejících ze zahraničí, u nás typicky ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří jen zřídka kdy vládnou nejen lokálním jazykem, ale i základními znalosti pravidel silničního provozu, z čehož plyne vysoká nehodovost a ohrožování jiných účastníků dopravy.
Co se nevešlo
Některé původní návrhy se do reformy nedostaly, zejména kvůli odporu zemí jako je Německo. Zamítnuty byly třeba častější povinné zdravotní prohlídky pro starší řidiče, přičemž německý europoslanec Jens Gieseke z CDU zdůraznil potřebu důvěry v řidiče místo „buzerace“.
Členské státy si ale mohou tuto otázku dál regulovat samy – v Česku jsou pravidelné zdravotní prohlídky pro seniory povinné od 65 let věku, poslanci ale už na jaře schválili posunutí hranice na 70 let.
Stejně tak neprošel návrh na noční zákaz řízení pro začátečníky ani myšlenka centrálního registru trestných bodů, kvůli obavám z ochrany osobních údajů a komplikované implementace.
Chlad by rád v noci jezdil 180 km/h, spíš by se ale měl chystat na pravidelné důchodcovské prohlídky
Cílem reformy je obecně snížit počet obětí dopravních nehod, kterých bylo v roce 2024 v celé v EU 19 940. Podle Evropské komise jsou nejbezpečnější silnice ve Švédsku (20 mrtvých na milion obyvatel) a Dánsku (24 na milion). Česko je s 37 mrtvými na milion obyvatel pod unijním průměrem, který činí 45 mrtvých.
V Evropě už několik let existuje vize „nula obětí“ (Vision Zero) do roku 2050 a reforma ji má podpořit tím, že se zaměří na prevenci závažných přestupků, jako je rychlá jízda, která podle statistik způsobila 30 % smrtelných nehod.
V Česku reforma dál posílí vymáhání sankcí za přestupky v zahraničí, což může ovlivnit řidiče cestující do zemí s přísnými limity. „Nová pravidla mají zajistit, aby zahraniční piráti silnic už neodjížděli (do své vlasti) bez trestu. Stejně tak důležité je to, že nebude zaveden žádný celoevropský bodový systém. Takové sny tu byly, ale naštěstí se neuskutečnily,“ řekl europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Členské země mají na implementaci evropské reformy do svých právních řádů tři roky od vyhlášení.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
