Zájemci o taxi licence neumí česky ani anglicky a mají problémy s mapou. Novela zákona moc nepomůže

Když dnes projíždíte autem pražským centrem, což samo o sobě není příjemná činnost, nemůžete si nevšimnout, že každý druhý nebo jedenapůltý vůz na sobě nese hrdě vylepenou zelenou samolepku Bolt. 

Muži (ale občas i ženy) za volantem vás upoutají nejčastěji nepřítomným výrazem a pak také tím, že se v hustém provozu pohybují neohrabaně jako sloni v prodejně s porcelánem. Nejen, že to je nebezpečné, ale vysoký počet „mimoňských“ řidičů navíc ještě zhušťuje již beztak zoufale ucpané město. 

Na problém v souvislosti s novelou paradoxně ukázal ten, za jehož dopravní i primátorské vlády se cíleně pracuje na dalším ztížení života řidičů v metropoli – Zdeněk Hřib.

„Změny pomohou například zamezit situacím, kdy za volant taxislužby usedá člověk, který nezná ani základní dopravní značení nebo se nedokáže domluvit se zákazníkem. V takto hustém městském provozu, jaký v Praze máme, už opravdu není prostor pro experimenty na silnici,“ řekl pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib k novele silničního zákona, která má zpřísnit dosud až příliš benevolentní přístup k udělování taxikářských licencí.

Předchozí novela, jejímž výsledkem je současný stav, vešla v platnost v době vrcholících protestů „oldschoolových“ taxikářů proti novopečeným uživatelům taxikářských aplikací, typicky Uber a Bolt. 

Zavedla nivelizaci mezi poskytovateli přepravy na různé bázi, která mj. odbourala i povinnost vozit taxametr. To se zprvu zdálo být vzhledem k pověsti „turbotaxametrů“ spíše darem z nebes – zvláště když bylo nově stanoveno, že zákazník musí znát cenu jízdy předem.

Vyvstaly ale potíže jiného druhu. Vedle absolutní neznalosti místopisu a dopravních předpisů ze strany řidičů ze „třetích zemí“ je neznalost alespoň pozdravu v jazyce země, ve které pracují, přinejmenším trapná. 

Někdy má člověk na zadním sedadle (dopředu bych si rozhodně nesedl) dokonce pocit, že řidič vozidla vůbec netuší, v jaké zemi že se to ocitl – s navigační appkou na palubní desce je totiž skoro jedno, jestli jezdíte po Praze nebo řekněme v Addis Abebě. Mnozí šoféři Boltu by se hodili spíš tam.

„Je to takový český Waymo. Většinou tě to doveze, celou cestu se bojíš, jestli to umí řídit a vůbec si s tím nepokecáš. Zase jsme napřed!“ komentuje nové pořádky v taxiskužbě na fb portálu zdopravy.cz přispěvatel Lukáš Novák.

Podle pražského magistrátu registruje v poslední době hlavní město obrovský příliv žadatelů o udělení oprávnění řidičů taxislužby ze strany občanů třetích zemí, kteří ale často nemají ani minimální znalost českého, případně anglického jazyka, a mají mizivé povědomí o právech a povinnostech plynoucích z výkonu práce řidiče taxislužby.

Řada z nich se vůbec neorientuje na území Prahy a mnohdy ohrožují účastníky silničního provozu, neboť nemají nezbytné dovednosti v ovládání vozidel ani znalosti dopravních předpisů, které by jim umožnily v hustém provozu vozidlo bezpečně řídit. 

Před několika měsíci proto vstoupilo hlavní město do jednání s Ministerstvem dopravy ČR a připravilo návrhy na novelizaci zákona o silniční dopravě, které by mohly situaci zlepšit. Nakonec se i s pomocí některých poslanců, kteří jsou zároveň pražskými zastupiteli, podařilo prosadit do novely dva zásadní pozměňovací návrhy.

V první řadě se jedná o povinnost vydávat oprávnění řidiče taxislužby u cizinců pouze na dobu pobytového/pracovního oprávnění, pokud je kratší než pět let. Tato úprava reaguje na skutečnost, že mnoho cizinců ze třetích zemí při žádosti o oprávnění řidiče taxislužby dokládá pracovní a pobytové povolení na výrazně kratší dobu než pěti let.

Je proto vhodné, aby oprávnění řidiče taxislužby bylo platné po dobu, po kterou bude mít cizinec povolení k pobytu na území Česka.

Druhou důležitou změnou je povinnost, aby byl řidič taxislužby držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou nebo jiným členským státem Evropské unie – protože o práci řidiče taxislužby se ve stále větší míře ucházejí ti cizinci ze třetích zemí, kteří mají problémy s řízením vozidla a s pravidly silničního provozu na území Česka.

Novelu zákona o silniční dopravě schválil 9. dubna 2025 také Senát Parlamentu ČR. Po dokončení celého procesu by měla novela vejít v platnost v červenci letošního roku.

To je sice všechno pěkné, osobně se ale domnívám, že příliv roztoužených Tádžiků, Moldavanů, Kyrgyzů a dalších ex-Sovětů prahnoucích po taxikaření v Praze nová zákonná úprava zase tak moc neomezí. V praxi bude totiž jedinou hmatatelnou změnou, že novopečeným majitelům českého řidičáku ze třetích zemí bude možné připsat trestné body a tak je teoreticky za špatné chování na silnici třeba i připravit o řidičák – což dosud nešlo.

Faktem nicméně zůstává, že podle Ženevské (1968), resp. Vídeňské úmluvy (1949) o provozu na veřejných komunikacích jsou členské státy povinné si vzájemně uznávat řidičské průkazy vydané v zemi původu. Takže když si uděláte řidičák např. v Dušanbe a následně požádáte o vydání českého oprávnění, je jiná členská země těchto dohod (včetně České republiky) povinna vám bez dalšího vystavit řidičský průkaz podle svých předpisů, bez přezkoušení v autoškole. 

Právě tradiční zkouška spolu s přezkoušením místopisu by přitom byla více než dostatečným filtrem řidičů nezpůsobilých k pohybu po českých silnicích.

Před necelým rokem vešla v platnost podobná novela v Polsku, kde města řeší tentýž problém jako u nás. Po jejím zavedení podle Českého rozhlasu skončilo ve Varšavě kvůli novým předpisům 18 až 28 tisíc řidičů pracujících pro společnosti jako Bolt, Uber nebo Freenow. Deník Rzeczpospolita odhadl, že z trhu zmizela až čtvrtina zahraničních řidičů.

Poláci totiž mimo jiné nově vyžadují i výpis z rejstříku trestů a další důležité dokumenty, které řada řidičů z východu nebyla schopna doložit. Podle zákona má v Polsku vydání tamního řidičského oprávnění trvat 30 dní, ve skutečnosti se ale prý kvůli velkému zájmu lhůta natahuje i na několik měsíců. 

Podobný efekt se dá očekávat i u nás a je otázkou, kolik zájemců o „dročkaření“ bude ochotno si český řidičák „vyčekat“ – česká lhůta pro jeho vydání je 20 dnů. A co se stane, pokud se počet nebezpečných jezdců s velkou zelenou nálepkou na boku auta podaří přece jen srazit? Logicky se nabízí zdražení a delší čekací lhůty na taxi – inu, něco za něco.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.