Češi patří k nejhorším řidičům světa a žádný Speed Marathon na tom nic nezmění

KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Duben je již tradičně měsícem bezpečnosti na silnicích. Vyvrcholením celého období zvýšeného dohledu je už několik let tzv. Speed Marathon, kdy policisté obsadí řadu důležitých míst a zaměřují se především na překračování povolené rychlosti. Je to ale úplně jedno, protože na české řidiče vůbec žádná prevence ani buzerace nefunguje. Jezdí jako prasata po celý rok – i v dubnu.

Číhání s radary u škol či za autobusovými zastávkami, rozdávání citronů pravidla nerespektujícím řidičům, strkání prázdných dětských kočárků do vozovky či vážení přívěsných vozíků a pátrání po řádně vylepené známce z uplacené STK. To všechno a ještě mnohem víc „vrhají“ pravidelně na silnice čeští policisté, kteří se takto činí zejména v dubnu. 

Jenže „orgánové“ se mohou činit jak chtějí, ale z Čechů, kteří v Evropě pravidelně obsazují přední příčky mezi těmi nejhoršími, lepší řidiče stejně neudělají. 

Všechno to ještě zhoršuje stav dnešní pokrokově konzumní nárokové společnosti, kdy si každý floutek za volantem starého BMW či „Pašíka“ v „tédéíčku“ myslí, že může na muže zákona dělat ramena a bavit se s ním jako rovný s rovným. 

Snaha o viditelnou prevenci a nějaké to PR je sice pěkná věc, ale na statistikách nehodovosti – a hlavně pocitech zhnusení slušných lidí za volantem – to nic nezmění.

Přezíravý dobytek

Běžný český řidič je podivuhodným mixem dvou typů řidičů: Na jedné straně řidiče německého až tvrdošíjně dodržujícího předpisy a odmítajícího v zájmu vyřešení aktuální dopravní situace jakkoliv logicky improvizovat, který si velmi nerad osvojuje nově zaváděná pravidla, jako bylo svého času povinné pouštění chodců na přechodu, celodenní svícení, pravidlo zipu, nebo vytváření „záchranářské uličky“ při jízdě v koloně. 

Právě v takových situacích se český řidič často převtěluje v šoféra balkánského typu, kterému se udělá rudo před očima a ignoruje – kromě běžné ohleduplnosti – i základní bezpečnostní pravidla.

V čase dovolených u nás tolik tepané jihoevropské silnice jsou proti „džungli“ na českých dálnicích a městských bulvárech hotovým balzámem na duši. Zdánlivě chaotický proud vozidel přirozeně bez zbytečného hamtání na brzdy plyne vozovkou, řidiči si s respektem dělají místo tam, kde je potřeba, myslí na ostatní účastníky provozu... Pokud už troubí, dělají to proto, aby upozornili na možné nebezpečí, ne aby někoho „vyučovali“ a buzerovali, jak je to běžné u nás. 

Řidiči degenerují: Stačí tři centimetry sněhu, a ze silnic se stává aréna pro demoliční derby

Méně dohledu, více respektu?

Zajímavé je, že jakmile český řidič překročí hranici do Bavorska, rázem se z neřízené střely stává krotký a bohabojný beránek (kromě dálnic, kde si to chce jaksepatří „užít“). Ochotně pouští staré dámy na přechodu, přátelsky se usmívá na řidiče, který má přednost zprava, a při jízdě v koloně si drží uctivý rozestup. Čím to je?

Ne, není to dopravními předpisy, ty jsou, až na ony neomezené úseky dálnic, stejné jako u nás. Jde o to, že když se ocitnete v prostředí, které se chová „normálně“ a s respektem k lidské důstojnosti i životu, zaplujete v souladu s přirozeností většiny lidí do davu a chováte se slušně.

Nebo si vezměte městečko Poundbury, které v britském hrabství Dorset vyrůstá posledních třicet let. Jeho podoba a charakter vychází z představ dnešního krále Karla III., tehdy ještě prince Charlese. 

„Žili jsme v Exeteru a chtěli jsme se odstěhovat na venkov. Pak jsme navštívili Poundbury a bylo rozhodnuto. Máme tři děti a přišlo nám to tu skvělé. Je zde všechno, co potřebujeme: od supermarketu po malé obchůdky. Líbí se nám tady, stejně jako většině lidí, co tu žijí,“ řekl reportérovi Radiožurnálu Francois, který vede sdružení obyvatel města. 

Jeho kouzlo tkví mimo jiné v tom, že ulice jsou naplánované tak, že nutí řidiče jezdit opatrně. Různě se rozšiřují a zužují, kroutí se mezi domy jako had, takže řidiči jsou nuceni dávat pozor a soustředit se na řízení. To byl jeden z Charlesových nápadů, jak udělat ulice pro chodce bezpečnější. Navíc všude platí omezená rychlost a chybí dopravní značky. 

Výsledek? Nebourá se, jezdí se plynule, prostě idylka. Sice utopická, ale krásná. Zvykli by si Češi na něco v tomto duchu? Jasně, ale jsme Češi, takže budeme i nadále na všechno, ehm, kašlat. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Nejstarší dopravní prostředek jezdí skoro zadarmo a dostane se všude

Porsche, Mercedes, Volkswagen: Trump novými cly zavařil i evropským automobilkám

O vaší smrti, nebo životě rozhodne vaše auto. Pustíme si na silnice vozy bez řidičů?

sinfin.digital