Ostravský soud znovu odsoudil řidiče, který zabil cyklistu na přechodu. Nejvyšší soud se ho přitom zastal

Senát Okresního soudu v Ostravě (OS) v čele se soudcem Daliborem Zechou na konci srpna opět shledal vinným z přečinu úmrtí z nedbalosti řidiče, jenž před dvěma roky způsobil smrtelná zranění cyklistovi, který přejížděl přes přechod pro chodce. Incident se stal na dvouproudé silnici, přičemž řidič ve vedlejším pruhu před přechodem naopak zastavil.

V dubnu letošního roku přitom Nejvyšší soud vyhověl řidičovu dovolání a odsuzující rozsudky zrušil s tím, že soudy se dopustily nesprávného právního posouzení, když přiznaly sraženému cyklistovi stejné postavení, jako má chodec na přechodu pro chodce.

„Řidič má ve vztahu k chodci více povinností, přičemž chodec požívá vyšší ochrany, zatímco cyklista má více povinností naopak ve vztahu k řidiči, přičemž nemá žádnou zvláštní ochranu, nepřejíždí-li pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty,“ konstatuje se v odůvodnění NS.

Řidič je tak podle dubnového rozhodnutí Nejvyššího soud sice ze zákona povinen snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem. Avšak to platí jen v případě, kdy po přechodu pro chodce přechází nebo zjevně hodlá přecházet chodec.

Senát Okresního soudu v Ostravě však v novém rozhodnutí na základě výpovědi svědků uvedl, že cyklista před přechodem pro chodce zastavil a z kola sestoupil, čímž se z něho stal pro další účastníky provozu chodec. V té chvíli mu také dal přednost řidič ve vedlejším, pravém jízdním pruhu, a tuto povinnost měl tak podle ostravského soudu i obžalovaný. A to bez ohledu na to, že muž hned na kolo opět nasedl a rozjel se po přechodu, kde se střetl s vozem obviněného.

„Pokud tedy na přechodu stál poškozený, který dle slov svědka P. z kola slezl a současně svědek P. v pravém jízdním pruhu začíná brzdit a nakonec zastaví, měl obžalovaný povinnost podle § 5 odstavec 1 písmena h) zákona o silničním provozu a měl brzdit také,“ píše se v odůvodnění rozsudku z 27. srpna.

Ostravský soud se v tomto svém názoru opřel o pozdější rozhodnutí jiného senátu NS v čele se soudkyní Miladou Šámalovou, který konstatoval obecnou povinnost řidičů před přechodem pro chodce zpomalit či zastavit vždy.

Jedná se o případ z Plzně, kde řidička za podobných okolností jako v tom ostravském srazila na přechodu ženu na elektrické koloběžce.

„K povinnostem obviněné je třeba uvést, že ač z výsledku dosud provedeného dokazování plyne, že v době, když se se svým vozidlem blížila k přechodu pro chodce a viděla, že v souběžném pruhu před ním již vozidlo zastavilo, byla povinna zastavit ve smyslu § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb., protože to je obecná povinnost, která je dána bez ohledu na to, kdo se v danou chvíli na přechodu pohybuje. Řidiče této povinnosti nezbavuje skutečnost, že se na chodníku pohybuje někdo jiný než chodec, protože podle znění uvedeného ustanovení toto sice primárně chrání chodce, avšak řidič je za daných podmínek povinen zastavit vždy, a to právě i s ohledem na možnost, že přes již zastavující nebo stojící vozidlo nemusí spolehlivě vidět, kdo se na přechodu pro chodce pohybuje, zda je to chodec, jemuž je jinak obecně povinen dát přednost. Z těchto důvodů není sporu o tom, že obviněná uvedenou povinnost nerespektovala, a tedy její jednání je v příčinné souvislosti se vznikem dopravní nehody (zproštění proto nepřichází do úvahy),“ uvádí se ve zmíněném červnovém rozhodnutí osmého senátu NS.

Zajímavé je, že také v tomto případě Nejvyšší soud rušil odsuzující rozhodnutí soudů nižších instancí. I tento senát NS totiž potvrdil, že na přechodu pro pěší požívá zvláštní ochrany výhradně chodec.

„Poškozená, pokud po vstupu na přechod nastoupila na koloběžku a jela na ní v době střetu (v tomto případě pro koloběžku platí to samé, co pro jízdní kolo, viz § 57 odst. 2 cit. zákona), nepožívala ochranu danou zákonem chodcům. Tedy už předtím, než se obviněná přiblížila k přechodu, nebyla chodcem, a proto byla povinna respektovat, že nemůže chodníku jako chodec užívat (srov. § 53 odst. 2 cit. zákona), a tedy je ona povinna dát vozidlům přednost,“ konstatuje se v odůvodnění NS.

NS soudům zároveň vytkl, že při hodnocení dvou znaleckých posudků ohledně rychlosti, jakou měla řidička před nehodou jet, se bez náležitého vysvětlení přiklonily k verzi pro řidičku méně výhodnější. Tedy že překročila povolenou rychlost v obci, čímž se její podíl na nehodě zvýšil nad 50 procent. Přičemž pokud by podíl na zavinění dosáhl oněch 50 procent, bylo by podle NS otázkou, zda by to postačovalo k odsuzujícímu rozsudku. 

Otázka, zda řidič překročil povolenou rychlost, je důležitá i v ostravském případu. Ostravský soud totiž své aktuální rozhodnutí opřel i o závěr, že je pravděpodobné, že řidič jel rychleji, než je v obci povolená padesátka. Přestože znalecký posudek nebyl ohledně rychlosti řidiče úplně jednoznačný, soud přihlédl ke svědeckým výpovědím, které takový názor umožňují. A to, spolu s porušením povinnosti zastavit za daných okolností před přechodem, vedlo ostravský soud k závěru, že řidičův podíl na nehodě dosáhl 50 procent, což však podle soudu naopak postačuje pro jeho odsouzení.

„Povinnosti, které obžalovaný porušil, je nutné považovat za důležité. Jde o povinnosti řidiče chránící chodce, kteří jinak při nehodách s těžkými motorovými vozidly mají jen menší šanci vyváznout bez zranění či s mírnějšími zraněními. Rovněž povinnost dodržovat nejvyšší povolenou rychlost je povinností důležitou. Koneckonců nepřiměřená rychlost je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Je to dáno povahou provozu, ale také zejména nerovností mezi kinetickou energií vozidla a chodce. Obžalovaný se jednání dopustil v nedbalosti vědomé, kdy věděl, že porušením pravidel vztahujícím se k přechodu pro chodce může porušit právem chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že k porušení nedojde,“ vysvětluje se v závěru odůvodnění rozsudku ostravského soudu.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.