Diabetes mellitus druhého typu patří mezi nejrozšířenější chronická onemocnění v Česku, se kterým se léčí přes milion lidí a do roku 2030 může počet pacientů vzrůst na 1,3 milionu. Rostoucí počet pacientů, stárnutí populace a riziko závažných komplikací zvyšují tlak na zdravotní systém. Odborníci proto volají po samostatném Národním diabetologickém plánu, který by propojil včasný záchyt, léčbu a dlouhodobý management choroby. Potřeba jeho vzniku zazněla také na odborném semináři v Poslanecké sněmovně pořádaném pod záštitou MUDr. Kamala Farhana, místopředsedy Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, ve spolupráci s Českou diabetologickou společností ČLS JEP.
Aktuální data z České republiky ukazují, že přibližně 47,5 % léčených pacientů nedosahuje doporučené cílové hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c ≤ 53 mmol/mol), stanovené Českou diabetologickou společností (ČDS) a Evropskou asociací pro studium diabetu (EASD). Nedostatečná kompenzace diabetu přitom významně zvyšuje riziko závažných komplikací, jako jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, selhání ledvin, amputace nebo ztráta zraku.
Nápor na systém
Parlamentní diskuse se zaměřila na potřebu vytvoření samostatného Národního diabetologického plánu, který by systematicky propojil časný záchyt, léčbu a dlouhodobý management diabetu 2. typu v České republice.
„Diabetes se týká statisíců českých rodin a jeho dopady dalece přesahují oblast zdravotnictví. Pokud chceme zabránit nárůstu komplikací a udržet dlouhodobou stabilitu zdravotního systému, musíme posílit prevenci, včasnou diagnostiku a koordinaci péče. Národní diabetologický plán může vytvořit rámec, který propojí stát, odborné společnosti, zdravotní pojišťovny i poskytovatele zdravotních služeb při společném efektivním řešení této výzvy,“ uvedl MUDr. Kamal Farhan, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.
Diabetes 2. typu představuje vedle zdravotních dopadů také významnou ekonomickou zátěž. Podle studie Asociace inovativního farmaceutického průmyslu mohou bez změny současného trendu výdaje spojené s tímto onemocněním v České republice do roku 2030 dosáhnout až 63 miliard korun ročně. Moderní léčba přitom může pomoci snížit riziko komplikací i dlouhodobé náklady zdravotního systému,“ uvedl Ing. Jakub Mašek, Ph.D. z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Dostat cukr pod kontrolu
Hlavním odborným vystupujícím byl prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP, který představil základní principy připravovaného Národního diabetologického plánu.
„Národní diabetologický plán by měl stanovit jasné a měřitelné cíle v oblasti časné diagnostiky a kvality péče. Klíčovou součástí musí být pravidelné sledování kompenzace diabetu prostřednictvím hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c) stanovených indikátorů a širší dostupnost moderní léčby, která pacientům významně pomáhá dosahovat doporučených terapeutických cílů. Jen systematický přístup může vést ke snížení výskytu komplikací a dlouhodobé zátěže pro pacienty i zdravotní systém,“ uvedl prof. Martin Prázný.
Profesor Prázný také otevřel kritiku toho, že moderní léčba bývá vnímána jako rozpočtový výdaj, nikoli jako prevenční investice. Upozornil na velmi složitá úhradová omezení a situace, kdy pacient kvůli kontraindikaci či intoleranci nespadne do úhradových pravidel, a proto obtížně dosáhne na vhodnou moderní léčbu. VZP naopak zdůraznila finanční realitu: u jejích pojištěnců jde o stovky tisíc léčených diabetiků a miliardové náklady, přičemž rozpočty nejsou bezedné.
Závěrem semináře zazněla shoda, že Česká republika potřebuje Národní diabetologický plán jako dlouhodobý strategický rámec, který pomůže zvýšit podíl pacientů dosahujících doporučených léčebných cílů, snížit výskyt komplikací a zajistit udržitelnost zdravotního systému v následujících letech.
