Nově vzniklá Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) představila hlavní priority pro reformu českého zdravotnictví. Zástupci skupin AGEL, Penta Hospitals, EUC, AKESO a FutureLife zdůraznili, že soukromí poskytovatelé nechtějí změnám jen přihlížet, ale aktivně se podílet na jejich podobě i prosazování. Právě v kontextu rostoucího demografického tlaku proto upozornili na nutnost změn v uspořádání sítě péče, kompetencích zdravotnického personálu i dlouhodobém financování. Bez těchto úprav bude podle nich systém stále častěji narážet na své limity.
Hlas Asociace nebude v českém zdravotnictví okrajový. ASPZS dnes reprezentuje pět největších soukromých poskytovatelů zdravotních služeb v České republice, kteří dohromady zaměstnávají více než 25 tisíc lidí, včetně tisíců lékařů a více než 14 tisíc nelékařských zdravotnických pracovníků, a ročně se starají o více než dva miliony pacientů. Některé segmenty a regiony by se bez jejich přítomnosti pravděpodobně potýkaly s krizí dostupnosti péče. Asociace zároveň deklaruje, že nechce zůstat pouze platformou pěti zakládajících skupin, ale počítá s dalším rozšiřováním členské základny.
„Naše Asociace vznikla proto, aby v českém zdravotnictví zazníval relevantní a silný hlas soukromých poskytovatelů zdravotních služeb. Ti nejsou okrajovou součástí systému, ale jeho silným a nepostradatelným pilířem. Flexibilně doplňují potřeby systému tam, kde stát přirozeně ponechává prostor, a zároveň jsou významným hybatelem inovací a zavádění moderních forem péče,“ řekl při představení priorit Asociace její prezident Šimon Toman.
Podle něj ukazuje i mezinárodní zkušenost, že nejlépe fungují ty zdravotní systémy, které dokážou udržet zdravou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými poskytovateli. „Proto chceme být slyšet, jasně komunikovat naši roli v systému zdravotnictví a postupně zapojovat další poskytovatele, kteří sdílejí podobnou odpovědnost za jeho budoucnost,“ dodal.
Největší výzvou současného systému je především demografie. Podle predikcí ASPZS připadá dnes na jednoho seniora zhruba 2,5 ekonomicky aktivního člověka, v roce 2040 to ale má být už jen 1,5. Zároveň lze očekávat, že výrazně poroste počet lidí ve velmi vysokém věku a s tím související tlak na dlouhodobou péči, která je v České republice dlouhodobě podfinancovaná. To vše podle představitelů asociace povede k tomu, že porostou nároky na kapacity, personál i financování systému, který už dnes naráží na limity toho, co je schopen unést.
O péči v regionech se povede spor
Členové ASPZS považují za jedno ze svých hlavních témat přeuspořádání zdravotnické sítě. V tomto směru ale nevolají po mechanických škrtech, naopak chtějí, aby bylo jasněji definováno, jakou roli mají v systému zastávat jednak vysoce specializovaná centra, jednak regionální poskytovatelé. Aktuálně je totiž tato hranice velmi propustná, což vede k nejistotě na straně poskytovatelů i pacientů. Soukromí poskytovatelé zároveň varovali, že případná snaha ušetřit za každou cenu by mohla mít negativní důsledky, například zhoršení dostupnosti péče mimo velká města.
„Když mluvíme o architektuře a struktuře péče, jde nám o to, aby zdravotní péče zůstala reálně dostupná lidem v regionech a aby se žádný z nich nedostal do situace nedostupné péče. Proto prosazujeme takové nastavení sítě a rolí poskytovatelů, které spojí regionální dostupnost, udržitelnost a efektivní organizaci péče – tedy centralizovat to, co má být centralizováno, a současně zachovat v regionech péči, která tam musí zůstat,“ zdůraznila Barbora Vaculíková, generální ředitelka Penta Hospitals.
Dá se předpokládat, že regionální dostupnost péče se v blízké budoucnosti stane předmětem velmi intenzivní politické i oborové debaty. Představitelé ASPZS proto upozornili, že systém se bude muset naučit více rozlišovat, jaká péče má být soustředěna do specializovaných center a která by měla zůstat co nejblíže pacientovi. Jako typický příklad tohoto dilematu uvádějí běžné ortopedické výkony nebo některé elektivní programy, které není důvod přesouvat výhradně do velkých zdravotnických center soustředěných v regionálních metropolích.
Beze změny kompetencí to nepůjde
Dalším velkým tématem, kterému se ASPZS chce aktivně věnovat, jsou personální kapacity, které jsou podle jejích členů momentálně využívány nedostatečně efektivně. V této souvislosti je nutné především vyjasnit, jak by měla vypadat reforma kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, především zdravotních sester. Nynější systém podle soukromých poskytovatelů neodpovídá ani realitě provozu, ani potřebám stárnoucí populace. Výsledkem je přetížení zdravotníků, dlouhé čekací doby a zbytečně pomalý rozvoj nových modelů péče. To vše úzce souvisí také se zajišťováním domácí péče – a právě tu ASPZS považuje za možnou odpověď na nepříznivý demografický vývoj.
„Budoucnost domácí péče není jenom v základních úkonech, jako tomu bylo dříve. Domácí péče dnes zajišťuje i specializované úkony, například hemodialýzu nebo plicní ventilaci. Větší role domácí péče proto může pomoci pacientům i plátcům, protože ve srovnání s hospitalizací vychází levněji a zároveň zvyšuje komfort nemocných,“ uvedla Jana Thomas Cílková, generální ředitelka skupiny EUC. Podobně se jednotliví členové shodují také na potřebě reformy jednodenní péče.
Michal Pišoja, předseda představenstva skupiny AGEL, upozornil na potřebu rychlejšího rozvoje moderních forem péče, které mohou pomoci zvýšit efektivitu celého zdravotního systému. Jako jeden z příkladů zmínil jednodenní chirurgii. „Podíl jednodenní chirurgie je v Česku stále nízký a systém má v tomto ohledu značné rezervy,“ uvedl. Samostatně se věnoval také otázce financování. „Je nutné zavést finanční výhledy na tři a více let. Hlavním problémem je současná jednoroční logika úhrad, protože brzdí investice, rozvoj moderních forem péče i efektivnější organizaci zdravotních služeb,“ podotkl. ASPZS proto otevřeně mluví o potřebě předvídatelnějšího a dlouhodobějšího financování, většího důrazu na kvalitu výsledků péče a také o debatě nad dalšími zdroji peněz v systému. Nejde přitom jen o provozní stabilitu nemocnic a ambulancí, ale o celkovou schopnost systému reagovat na rostoucí poptávku.
Systém narazí i na peníze
Do této debaty podle ASPZS patří i otázka soukromých zdrojů ve zdravotnictví, kterou při představení priorit Asociace otevřel František Vlček, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO. Upozornil mimo jiné na to, že část plateb a doprovodných služeb se už dnes ve zdravotnictví odehrává v šedé zóně, bez jasných a předvídatelných pravidel. Podle něj je proto potřeba tuto realitu pojmenovat a převést ji do transparentního a legálního rámce. „Vedle vyšší efektivity a lepší organizace péče musíme otevřeně mluvit také o tom, jak do systému dostat dodatečné zdroje. Nejde o rušení principu dostupné péče, ale o nastavení transparentních pravidel pro služby a standardy, za které už dnes pacienti často stejně doplácejí,“ naznačil. Právě jasnější a předvídatelnější rámec by mohl pomoci převést část dnes neformálních doplatků a doprovodných služeb do legitimnější a systémově uchopitelnější podoby.
Součástí této širší debaty je podle ASPZS i oblast podpory porodnosti a léčby neplodnosti, kterou za oborovou organizaci reprezentuje zejména společnost FutureLife, největší provozovatel IVF klinik v tuzemsku. „V dnešní demografické situaci bychom měli odbourat bariéry těm, kteří chtějí mít dítě. Ačkoli je Česká republika v kvalitě léčby neplodnosti na nejvyšších příčkách, neplatí to z pohledu jejího krytí ze zdravotního pojištění. Za velkou část péče, dnes již považovanou za standard, si pacienti zatím musí doplácet,“ připomněl Viktor Szabó, finanční ředitel FutureLife.
I to naznačuje, že nová asociace nechce zůstat jen u obecných deklarací o kvalitě a dostupnosti, ale snaží se vstupovat i do konkrétních odborných debat, které chce vést se všemi články systému zdravotnictví.. Je zřejmé, že soukromí poskytovatelé chtějí být v debatě o budoucnosti českého zdravotnictví mnohem aktivnější než dosud, což v závěru své prezentace potvrdil i prezident Šimon Toman: „Nejsme asociace, která chce změny blokovat. Naopak víme, že jsou potřeba, a chceme být jejich součástí.“
