V pátek 3. a sobotu 4. října rozhodnete o novém složení Poslanecké sněmovny. Kromě volby preferované strany, hnutí či koalice ale máte v rukou nástroj zvaný kroužkování – ten může ovlivnit, která konkrétní politická figura bude mít šanci na získání poslaneckého mandátu, byť je třeba na kandidátce v pořadí až na chvostu. Následující návod stručně vysvětluje vše, co potřebujete o kroužkování vědět, ukáže jeho sílu na příkladech z minulosti a upozorní na nejčastější chyby, které mohou váš hlas znehodnotit.
Síla preferenčního hlasu: Jak správně „kroužkovat“
Na hlasovacím lístku vámi vybrané strany můžete zakroužkovat pořadová čísla nejvýše čtyř kandidátů. Můžete, nemusíte! Zakroužkujte jednoho, dva, tři nebo čtyři – všichni získají váš preferenční hlas.
Když nezakroužkujete nikoho, bude hlas automaticky započítán pro danou stranu. To samé platí, když jich zakroužkujete pět či víc – váš hlas dostane zvolená strana, ne zakroužkovaní kandidáti.
Kroužek se dělá kolem pořadového čísla před jménem vámi vybraného kandidáta. Toť vše – nezkoušejte psát ještě před kroužky pořadová čísla, protože jednoho ze zakroužkovaných kandidátů preferujete před druhým. Váš hlas sice nepropadne, ale budou se počítat jen prosté kroužky, takže je to úplně zbytečné.
To samé platí, pokud použijete jinou úpravu, ať už u čísla, nebo jména – např. křížek, fajfku nebo podtržení. To vše komise následně při sčítání hlasů vyhodnotí jako „nesprávně provedený preferenční hlas“.
Nejčastější chyby, kvůli kterým váš hlas propadne
Jedna z fatálních chyb, kvůli které váš hlas propadne, souvisí s kroužkováním: není povoleno panašování, tedy že zakroužkujete vámi preferované kandidáty z různých stran. V úřední obálce, kterou vkládáte do urny, smí být pouze jeden hlasovací lístek! Pokud je jich tam více, neplatí ani jeden.
Stejně tak pamatujte na to vložit hlasovací lístek do úřední obálky.
Poslední věcí, která váš hlas zneplatní, je přetržený lístek. Ale mírné natržení, ohnutí, přeložení nebo „ožmoulání“ nevadí, pokud jsou jinak veškeré údaje pro volební komisi čitelné.
Základy: Jak správně odvolit
Než se pustíte do kroužkování, pro rekapitulaci připomínáme postup ve volební místnosti, aby byl váš hlas platný.
- Prokázání totožnosti: Komisi předložíte platný občanský průkaz nebo cestovní pas.
- Úřední obálka: Komise vám po ověření totožnosti vydá prázdnou úřední obálku s razítkem. Hlasovací lístky byste měli mít již z domova, ale pokud je zapomenete, můžete si je vyžádat od komise (pozn. red. – letos opět bylo na vytištění volebních lístků včetně těch rezervních použito dle odhadů na 500 tun papíru, což se i při započtení recyklátu při výrobě rovná několika tisícům vrostlých stromů).
- Za plentou: V prostoru určeném k úpravě lístků (za plentou) si vyberete jeden jediný hlasovací lístek té strany, hnutí nebo koalice, které chcete dát svůj hlas. Na tomto lístku můžete následně provést kroužkování.
- Vložení do obálky: Upravený lístek vložte do úřední obálky.
- Vhození do urny: Obálku vhoďte před zraky komise do volební urny.
Mechanismus úspěchu kroužkování
Aby se kandidát posunul v pořadí, musí získat tolik preferenčních hlasů, které odpovídají alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou stranu v daném kraji. Pokud tuto hranici překoná, posouvá se na kandidátce na přední místo pro přidělení mandátu.
Pokud 5% hranici překročí více kandidátů, jejich pořadí se určí podle celkového počtu získaných kroužků. V případě shody v počtu hlasů rozhoduje původní pořadí na kandidátce.
Kroužkování v praxi: Příklady skokanů a propadlíků
Síla kroužkování není jen teoretická. Již několikery sněmovní volby v minulosti ukázaly, že dokáže výrazně zamíchat politickou mapou.
Jedním z nejcitovanějších příkladů je výsledek koalice Pirátů a Starostů z voleb v roce 2021. Voliči hnutí STAN mnohem více kroužkovali své kandidáty, což vedlo k tomu, že ačkoliv Piráti měli na kandidátkách řadu předních míst, získali nakonec jen 4 poslance, zatímco STAN 33.
V roce 2017 se „skokanem“ voleb stal Dominik Feri, kandidát TOP 09, který se díky 15 003 preferenčním hlasům (zejména hladům od mladých voličů) dostal do Sněmovny z posledního, 36. místa pražské kandidátky. Přeskočil tak téměř všechny a zařadil se hned za lídra Karla Schwarzenberga.
V těch samých volbách se ve Středočeském kraji díky preferenčním hlasům dostal do Sněmovny Martin Kupka (ODS), ačkoliv byl na konci kandidátky. Naopak o mandát přišel původně výše postavený Petr Bendl.
Dalším legendárním skokanem je Marek Benda, doyen ODS. V roce 2010 získal mandát v Praze díky bezmála 8 a půl tisíce preferenčních hlasů, které ho tehdy „vynesly“ z prakticky nevolitelného 17. místa na 6. pozici. Podobný úspěch se mu pak podařilo zopakovat u dalších (předčasných) sněmovních voleb v roce 2013, kdy se z desátého místa na kandidátce díky kroužkování posunul na místo čtvrté.
Naopak „obětí“ preferenčních hlasů se v roce 2010 stal Ivan Langer, tehdejší lídr kandidátky ODS v Olomouckém kraji a úřadující ministr vnitra. Voliči ho kroužkováním jiných kandidátů „přeskákali“ a do Sněmovny se vůbec nedostal.
Na závěr ještě jeden příklad, kdy kroužkování ovlivnilo výsledek voleb: v roce 2021 se do Sněmovny dostal dosud rekordní počet 50 žen – třinácti z nich k zisku mandátu pomohly právě preferenční hlasy, které je vynesly z nižších pozic.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
