GLOSA RADKA KOVANDY | Opakuje se to s každými volbami a letošek není výjimkou – těsně před nimi se v roli vajec velikonočního typu vysypou do mediální ošatky zprávy, co všechno nečekaného může ještě zamávat očekávanými výsledky. Vedle nově publikovaných ekonomických statistik, rozpočtových analýz a soudy projednávaných kauz bude mít své slovo také počasí. Komu bude přát babí léto a komu sychravý začátek října? A co říká ČHMÚ?
Výška, tlak, teplota, rosný bod...
Fenomén počasí a jeho vlivu na volební výsledky v českém prostředí aktuálně popularizuje politolog Jakub Jusko, který z něj udělal téma své disertační práce. „Jakub byl vzorovým doktorandem – místy až nesnesitelně vzorovým. K výzkumu přistupoval maximálně poctivě,“ říká na adresu této práce její vedoucí, Peter Spáč.
„Z deště by mohla profitovat konzervativnější uskupení, jako jsou například SPOLU a částečně také ANO,“ uvedl Jakub Josko pro univerzitní časopis Atrium. Důvod? Jejich voliči jsou údajně „skalní“ a pocit občanské povinnosti je donutí vyrazit k urně za špatného počasí. Naopak liberálové prý za deště využití svého volebního práva oželí. Ovšem skalní jsou u nás i voliči jiných uskupení.
Navíc ve hře je i opačná varianta – slunné babí léto, kdy významná část voličů odjede na své víkendové haciendy očesat jablka, shrabat listí a vzít útokem houbami kypící lesy.
Evergreen politologie: Modlitby za déšť od roku 2007
V sociálních a politických vědách ale nejde o nic nového. První rozsáhlá studie na toto téma vyšla v roce 2007 v americkém The Journal of Politics pod názvem Republikáni by se měli modlit za déšť. Vědci Gomez, Hansford a Krause spočítali, že špatné počasí v USA systematicky pomáhá republikánům, protože odrazuje méně motivované demokratické voliče.
Zkoumali vliv počasí na volební účast ve 14 prezidentských volbách v USA, přičemž využili data z více než 22 000 meteorologických stanic. Zjistili, že ve srovnání s normálními podmínkami déšť významně snižuje účast voličů – o bezmála 1 % na každý palec (2,54 cm) dešťových srážek, zatímco palec sněhu o téměř 0,5 %. Počasí tak mohlo významně ovlivnit zejména výsledky voleb v letech 1960 a 2000.
Nemusí jít jen o aktuální počasí, ale i předpověď, která ovlivňuje náladu a ochotu voličů jít k urnám, jak ukazuje anglická studie z roku 2018. Vědci uspořádali experiment, v němž účastníky „bombardovali“ předpověďmi o špatném až extrémně špatném počasí a sledovali, jak to ovlivní jejich fiktivní volební rozhodování. Zjistili, že už samotné upozornění na riziko počasí vedlo účastníky k tomu, že častěji preferovali status quo nebo méně rizikové (konzervativnější) politické kandidáty.
Kdy počasí zamíchalo kartami?
V politologické literatuře se často cituje několik případů, kdy mohlo být počasí klíčové, zejména kvůli těsnému výsledku voleb:
- Prezidentské volby v USA 1960 (Kennedy vs. Nixon): John F. Kennedy zvítězil o pouhých 0,17 % hlasů. Některé zpětné analýzy spekulují, že převážně slunečné počasí po celé zemi mohlo přispět k vyšší účasti a mobilizovat voliče, kteří by jinak zůstali doma.
- Prezidentské volby v USA 2000 (Bush vs. Gore): Tento souboj byl rozhodnutý pouhými 537 hlasy na Floridě. Některé klíčové „swing“ okrsky s demokratickou většinou v den voleb zasáhl déšť. Politologové se dodnes přou, zda právě tento faktor mohl odradit dostatek voličů na to, aby se jazýček vah přiklonil na stranu George W. Bushe.
- Referendum o brexitu 2016: V den britského referenda zasáhly jihovýchodní Anglii a Londýn – oblasti, které se silně klonily k setrvání v EU – silné bouřky a přívalové deště. Prvotní spekulace naznačovaly, že to mohlo poškodit tábor „Remain“. Zajímavé je, že pozdější detailní studie ukázaly spíše opačný, i když velmi slabý efekt – déšť naopak mírně snížil účast v oblastech hlasujících pro odchod.
Hlasování jako ve firmě
Je zajímavé a často i smutné sledovat, jak jsou volební výsledky mnohdy o vlásek těsné, a přesto projdou, přitom se voleb účastní jen menšina, takže se rozhodně nedá říct, že by se v nich reflektovala „vůle národa“. Povinnou volební účast jsme tu ovšem už kdysi měli a pamětníci na to nevzpomínají úplně s nadšením.
Ale třeba bychom se mohli inspirovat jinde, kde se rovněž uplatňují demokratické mechanismy. Například v parlamentních sněmovnách jsou nastavená určitá kvóra – usnášeníschopné většiny (většinou jde o minimálně jednu třetinu), bez jejichž účasti nelze o navrhovaném rozhodnutí hlasovat.
A zatímco například pro přijetí „běžného“ zákona je potřeba nadpoloviční většina (klidně i o jeden hlas), u ústavních zákonů či mezinárodních smluv je nutná většina významnější, např. třípětinová.
Podobně to mají nastaveny také akciové společnosti ve svých stanovách. U zásadních otázek rozhoduje kvalifikovaná většina – dvoutřetinová nebo dokonce tříčtvrtinová.
To už by bylo na úplně jiný článek – při uplatnění podobného principu u lidových voleb a referend by totiž byla většina z nich neplatná. Ale počasí by v tom už rozhodně nehrálo sebemenší roli.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
