KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | „Je to taktická chyba Macinky.“ Tak zhodnotil „guru“ Motoristů Václav Klaus počin jejich předsedy, kdy v noci posílal sms neformálnímu, leč mocnému poradci prezidenta Petru Kolářovi. Podle bývalé hlavy státu se do toho neměl pouštět. To tedy neměl. Ani psát – a už vůbec ne právě tomuto muži.
Bývalý premiér učinil s tehdejším velvyslancem ve Švédsku nepříjemnou zkušenost. Protřelý diplomat v listopadu 1997 pustil přes největší deník Mladá Fronta Dnes zprávu o tajném kontu ODS ve Švýcarsku, z nějž měla být strana nelegálně financována. Je nemožné, že o kauze bývalý tajemník v Institutu Václava Klause neměl informace. A přesto, že musel vědět, s kým má co do činění, pustí se s tímto mazaným lišákem do nočního vypisování.
Ono je to celé strašně bizarní. Petr Kolář formálně nemá s Hradem co do činění. Přesto ministr zahraničí a vicepremiér místo aby komunikoval přímo s prezidentem, nebo ještě lépe si s ním sjednal schůzku, rozhodne se své temné hrozby hlavě státu adresovat přes „přítele po boku“. A místo hlasového hovoru píše sms, které lze použít jako přímý důkaz.
Naprosto bizarní – a navíc zaznamenané v sms
Proč tohle vůbec udělal? Jistě, ono té komunikace zjevně bylo víc už předtím. Ale pokud by skutečně chtěl prosadit Filipa Turka za ministra, jediná cesta vede přes přímou dohodu s prezidentem. Jen on má tu ústavní pravomoc. Jenomže problém je v tom, že premiér tu věc de facto uzavřel, když řekl, že nepodá kompetenční žalobu a to jméno už nechce nikdy slyšet.
Macinka tímto ztratil jakýkoliv legitimní základ cokoli projednávat s prezidentem, protože o složení vlády (opět dle konstituce) se s ním domlouvá pouze její předseda. A ten řekl: šlus. Přesto se jím v oněch zprávách předseda Motoristů nepravdivě zaštiťuje, čímž podrývá jeho autoritu a už tím způsobuje skandál.
Nakonec by tohle možná ještě prošlo, nebýt neuvěřitelně arogantního, agresivního a ovšemže hloupého obsahu, který navíc nezmizel jen tak ve vzduchu, ale zůstal zachycen v Kolářově mobilu. Jako by Macinka nevěděl o řadě afér, které vznikly jen proto, že existoval nějaký záznam, jinak by řečené věty vyšuměly ve formě soukromého rozhovoru. Slovy slavného monologu z filmu Blade Runner: „ztratily se v čase jako slzy v dešti“.
Opilý alkoholem? Spíše pocitem vlastní moci
Dobře, takže si umíme představit, proč Macinka komunikoval přes Koláře. Měl asi pocit, že nemá jinou možnost. Proč mu ale psal a proč v pozdních hodinách? Mnozí spekulují, že byl pod vlivem alkoholu. To nemůže nikdo dokázat, nejspíš byl ale jen opilý mocí. Vždyť co se stalo ten den? Po měsících marného osamoceného poštěkávání směrem k Hradu se za něj postavil sám premiér, což vedlo k uštědření dvou těžkých úderů hlavě státu.
Vláda na návrh ministra zahraničí přijala bezprecedentní krok, když zrušila výjezd všech velvyslanců schválených minulým kabinetem a podepsaných prezidentem. Připomeňme, že ve stejné situaci kabinet Petra Fialy ponechal rozhodnutí svého předchůdce v platnosti a umožnil vycestovat dokonce i Babišově exministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.
Vzhledem k tomu, co psal šéf Motoristů v oněch sms, je více než jisté, že při vetování ambasadorů nešlo o vymezení se vůči předchozí sestavě, ale o přímý útok na Petra Pavla, jímž ho Petr Macinka chtěl donutit jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Aby hlavu státu vláda ponížila ještě víc, nepřišli její předseda Andrej Babiš a ministr zahraničí na domluvenou schůzku na Hradě. Výmluva, že neměli telefony, je směšná.
Zatím největší blamáž této vlády
Za prezidentem se zkrátka chodí. Bez řečí a včas. Tohle by si tak mohl někdo dovolit k Miloši Zemanovi… Reakce Petra Pavla byla ovšem velmi smířlivá, prostě jen řekl, že bude třeba najít jiný termín. V tu chvíli si možná Macinka jeho slušnost vyložil jako slabost, a tak si řekl, že hlavu státu začne „kout, dokud je železo žhavé“. S pocitem vítěze začal hrubě vyhrožovat, přičemž dal najevo, že když nebude po jeho, klidně poškodí i české národní zájmy.
Jenomže tady narazila kosa na kámen. Respektive politický amatér na protřelého profesionála. Petr Kolář vedl konverzaci tak, aby dostal, co potřeboval. Což se mu povedlo, a tak mohl na závěr spokojeně konstatovat: „Pane ministře, nebudu už raději reagovat. Konejte, jak uznáte za vhodné. Dobrou noc.“ Což lze přeložit jako: „To mi stačí. Mám vás!“
A zatím největší blamáž této vlády byla na světě… Nepřípustný nátlak na hlavu státu. Nadřazování osobních zájmů nad ty národní. Usvědčení vlastního kabinetu ze lži ve věci prodeje L-159. Obcházení a diskreditace premiéra. To vše hezky písemně.
Když zatoulané štěně narazí na starého lišáka…
To už by pro Petra Macinku bylo lepší, kdyby všechny ty hrozby a urážky vmetl Petru Pavlovi do tváře přímo. Sice by si tím rovněž uzavřel cestu na Hrad, ale neexistoval by o tom záznam. Navíc ze všech možných lidí kolem hlavy státu si k psaní sms vybral toho zřejmě nejmazanějšího muže. O tomto mluvil Václav Klaus, když řekl: „Já myslím, že je to taktická chyba ze strany ministra Macinky. Myslím, že se do tohoto přímého souboje neměl pouštět.“
To tedy neměl. Mimo jiné tím jako člen vlády legitimizoval roli Petra Koláře, který je přece jen „přítelem po boku“ prezidenta. Proč to vůbec udělal? Podle mě v tom opravdu hrálo velkou roli dětinské nadšení, jak to prezidentovi dvojnásobně ten den zavařil – a to díky tomu, že měl Andreje Babiše poprvé pořádně na své straně. Ale tohle podlehnutí euforii byla obrovská chyba.
Lze chápat, že štěně má radost, když se za něj konečně postaví sám vůdce smečky. Jenže poté se neuváženě zatoulalo a osamocené narazilo na starého lišáka.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
