Král exekutorů zemřel, peníze z obchodu s chudobou se točí dál

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Systém exekucí se v Česku konečně zkultivoval. Zápach z doby, kdy exekutoři predátorskými metodami vydělávali stovky milionů a mohli si dělat prakticky co chtěli, je tady ale stále cítit. A to po smrti nejznámějšího exekutorského predátora Tomáše Vrány.

Tomáš Vrána, ve své době zvaný král exekutorů, zemřel loni 22. prosince. Jako první o tom na sociálních sítích informoval jeho bývalý kolega z nechvalně známého přerovského exekutorského úřadu Robert Runták.

Tento úřad pod vedením Vrány ve své době (po roce 2001) proslul tím, že na jednu stranu velmi efektivně vymáhal peníze od dlužníků. Na druhou stranu byl – dokonce i některými politiky a později exekutorskou komorou – obviňován z toho, že používá neetické metody na hraně zákona.

Šlo zejména při zabavování věcí a prohlídkách nemovitostí dlužníků, za což Vrána čelil celkem jedenácti kárným žalobám, včetně žaloby ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v roce 2015. V jednom případě dostal půlmilionovou pokutu.

Jeden z exekutorů, který si přeje zůstat v anonymitě, například vzpomíná, jak přerovský exekutorský úřad koupil několik dodávek, polepil je nápisy „EXEKUCE“ a ty pak vyjížděly přesně v pátek večer k domům dlužníků. Tam jejich posádky hrozili obyvatelům domů, že když přes víkend nezaplatí, přijedou jim „oblepit“ barák a sebrat všechny věci. „Ti lidé byli opravdu tak vystrašení, že v mnoha případech nějak peníze sehnali a zaplatili,“ říká zdroj INFO.CZ. 

Přerovský úřad také čelil obvinění, že se vlamuje do domů a bytů, i když k tomu nemá legitimní oprávnění. Tehdejší systém ale umožňoval, aby exekutorské úřady vydělávaly především na malých dlužnících, nucených nakonec platit násobky původního dluhu.

Tato aktivita se těm nejdravějším exekutorským úřadům vyplácela nejen kvůli predátorským metodám, ale také kvůli velmi výhodným podmínkám, vyplývajícím z platné legislativy. Přerovský Exekutorský úřad měl v době své největší slávy dvě stovky zaměstnanců a prováděl po celé republice až 60 tisíc exekucí ročně. A tomu odpovídaly i výdělky exekutorů.

Snaha vychovávat i úroky podle „fáze Měsíce“. Čím největší české banky deptají své klienty?

Z exekutora mecenášem

O jejich výši svědčí mimo jiné spor, který Vrána při svém odchodu z úřadu v roce 2016 vedl se svým zaměstnanci a zejména manažerem Robertem Runtákem. Šlo o miliony korun, přičemž padala obvinění ze zpronevěry a vyvádění peněz z organizace. Vrána o svém manažerovi tvrdil, že to byl ve skutečnosti právě on, Runták, kdo úřad řídil a byl hlavních autorem jeho nekonvenčních metod vymáhání dluhů.

Nejúspěšnější exekutoři té doby každopádně vydělávali zjevně větší peníze něž majitelé továren. Svědčí o tom mimo jiné právě příběh Roberta Runtáka, který byl v letech 2009 až 2012 spolumajitelem fotbalového klubu Sigma Olomouc (později akcie odprodal) a zároveň se chlubí rozsáhlou sbírkou umění údajně v hodnotě až 100 milionů korun. 

Galerie hlavního města ústy své ředitelky Magdaleny Juříkové však v roce 2022 odmítla zápůjčku z Runtákovy sbírky právě s odkazem na to, že sbírka byla pořízena zřejmě za peníze z eticky velmi sporných exekutorských praktik.

Robert Runták se ale angažuje i v politice a veřejném dění v rodné Olomouci. V roce 2017 se stal spoluzakladatelem hnutí „spOlečně", které má dnes v místním zastupitelstvu čtyři politiky. Především se ale prezentuje jako mecenáš a podporovatel umění, což se některým jeho kritikům nelíbí.

Když v roce 2019 otevíral Runták v Olomouci svou galerii Telegraph, skupina studentů uměleckých škol protestovala proti tomu, aby se umění podporovalo „z obchodu s chudobou“.

Exekuční byznys se značně zkultivoval a upravily se předpisy pro výkon exekucí.

V dobách, kdy exekutorský úřad v Přerově vedly Vrána s Runtákem, generoval exekuční byznys v Česku i řadu dalších multimilionářů. Přesto některých exekutorům ani oficiální výdělky nestačily. 

Příkladem může být známý pražský exekutor Igor Ivanko, kterého policie v roce 2024 obvinila z toho, že zpronevěřil celkem 85 milionů korun z peněz určených pro výplatu věřitelů. Ty použil na luxusní dovolené, auta či letenky. Případ stále není uzavřen.

V současné době přitom už řada praktik, které používali Vrána, Runták či Ivanko, není legislativně možná, exekuční byznys se značně zkultivoval. A upravily se předpisy pro výkon exekucí. Zatímco dnes musejí exekutoři například vyplácet věřitele průběžně, dříve si mohli peníze nechávat a volně s nimi nakládat až do doby, kdy vymohou maximálně možnou částku. 

Některé exekutorské úřady skončily, jiné už se soustředí výhradně na dohledávání majetku dlužníka, nemají své vlastní „vymahače“ na fyzické zabavování věcí či nemovitostí.

Určitý odér z doby, kdy exekuce v Česku připomínaly za tichého přihlížení státu praktiky z dob Divokého západu a z těch nejdravějších predátorů v tomto byznysu udělali multimilionáře, tady ale zůstal. A jak třeba ukazuje příběh olomouckého mecenáše umění Roberta Runtáka, rozhodně nevyvanul jen tím, že zemřel „král exekutorů“ Tomáš Vrána.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Mediální švindlíčky: Vodilo vydavatelství Mladého světa za nos své čtenáře i inzerenty?

Náraz do zdi se blíží. Česko splácí jen úroky z dluhů a hrozí mu scénář stagnující Francie

sinfin.digital