Mandelsonův skandál bobtná. Starmer asi přežije, ale oslabí

KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Britský premiér včera vystoupil před poslanci. Snažil se jim vysvětlit, proč byl Peter Mandelson vyslán na diplomatický post do Washingtonu přes výhrady bezpečnostních složek a přitom obvinil úřad ministerstva zahraničí ze zamlčování významných skutečností.

Skandál kolem Petera Mandelsona, který byl vyhozen z postu velvyslance ve Spojených státech, když vyšly najevo jeho styky s pasákem a finančníkem Jeffreym Epsteinem, neustává. Kontroverzní známost, ukazuje se teď, byla jen počátkem skandálu.

Mezitím už vyšlo najevo, že Mandelson poskytoval Epsteinovi prakticky online informace z jednání britského kabinetu, že loboval za zájmy ruských a čínských firem. Poslední dějství vypuklo minulý týden, kdy do médií pronikly informace, že Mandelson pro jmenování do Washingtonu neprošel bezpečnostní prověrkou.

Na premiéra Starmera se okamžitě snesla kritika. Zcela pochopitelně ze všech opozičních stran, ale trochu překvapivě i ze strany vlastní. Lord Glasman, politolog, akademik a doživotní peer za Labouristickou stranu, dokonce Starmera přímo vyzval k rezignaci: „Pokud nedokážete přiznat chybu, nemůžete se posunout dál. Ale on se úplně zasekl na tom, že stále opakuje, že nic špatného neudělal, takže se toho skandálu prostě nezbaví. Takhle prosté to je, opravdu. Nelze si představit, že bude dál pokračovat jako věrohodný ministerský předseda. A to proto, že nedokáže říct: ‚Udělal jsem chybu. Omlouvám se.’“

Britská kocovina: Starmer ustál „fámy“ o revoluci, ale jeho pozice se nezadržitelně drolí

Starmer včera svůj postup obhajoval před poslanci. Jednání bylo skutečně bouřlivé: dva poslanci byli nuceni sál opustit, když Starmera nazvali lhářem. Sám premiér se prohlásil za zcela nevinného, veškerou vinu hodil na sira Ollyho Robbinse z úřadu ministerstva zahraničí, který podle jeho slov nikomu neřekl o tom, že Mandelson bezpečnostní prověrkou neprošel. 

Na druhou stranu premiér odmítl odpovědět na přímou otázku, zda věděl o Mandelsonových kontaktech například s ruskými zbrojaři, které přetrvávaly po invazi na Krym.

Nese skutečně vinu ministerstvo zahraničí?

Veškerou vinu dle Starmera hraje aparát ministerstva zahraničí. Jednoho z nejvyšších zaměstnanců úřadu, zmíněného sira Ollyho Robbinse, dokonce hned po zveřejnění informací vyhodil - ten se ale hodlá bránit a dnes má vypovídat před zahraničním výborem.

Právě jeho výpověď může premiérovi dál uškodit. Robbins sice podle všeho skutečně svým rozhodnutím ignoroval závěry tajných služeb a vydal pro Mandelsona doporučení, nicméně tvrdí, že tak učinil proto, že to byla zjevná premiérova vůle a že po zvolení Donalda Trumpa chtěl Starmer mít ve Washingtonu velvyslance co nejdříve (celý proces prověrky ještě v době Mandelsonova jmenování nebyl formálně dokončen).

Těžko říct, co je pro premiéra horší možnost. Buď o Mandelsonových problémech s prověrkou věděl (nebo tušil) a skutečně lže, jak ho obvinili dva poslanci; anebo jeho podřízení nepokládali za nutné ho o této záležitosti vůbec informovat.

Starmer si v průzkumech oblíbenosti sice stále vede lépe než předchozí konzervativní premiéři, ale to je slabá útěcha. Po extremistickém Corbynovi sice přinesl jisté zklidnění a návrat do normálu, ale silným premiérem se nestal. Je paradoxní, že po drtivém vítězství ve volbách je vlastně od samého počátku svého mandátu v těžké defenzivě.

Starmer - premiér, s nímž se nemluví

Mnozí to přičítají jeho relativní politické nezkušenosti - a zdá se, že je na tom hodně pravdy. Starmer je sice dlouholetým členem Labour Party, ovšem do parlamentní lavice se poprvé dostal až po padesátce. Kvůli své práci prokurátora totiž dříve nemohl. Podle všeho ho to teď dohání. Jeho kritici říkají, že v právnických kruzích se cítí podstatně lépe než ve Westminsteru

Daň za tuto nezkušenost platí teď. Peter Mandelson je kontroverzní postava. Dvakrát byl členem kabinetu, dvakrát ho kvůli skandálům musel opustit. Prosazovat ho na nejvýznamnější diplomatický post bylo přinejmenším krátkozraké. Navíc, jak upozorňují kritici, labouristé byli na tohoto svého politického matadora upozorňováni nejpozději v roce 2023 kvůli jeho rizikovým kontaktům na ruské a čínské firmy.

Starmer vypustil woke džina, teď hořce lituje: Zatčení autora kultovních sitcomů je ostudou Británie

Tato část Mandelsonovy politické kariéry se znovu teď probírá v médiích - a Starmerovi, ani labouristům to určitě příjemné nebude. Mandelson totiž vedle své politické činnosti provozuje PR a lobbyistickou firmu Global Counsel, mezi jejímiž klienty lze najít řadu čínských a ruských firem, které jsou na černé listině západních zemí, tedy zejména Spojených států.

Čínská spojka

Patří k nim třeba společnost Canyon Bridge. Tato firma, vnímaná jako bezpečnostní riziko americkou administrativou, se v roce 2017 pokoušela koupit amerického výrobce polovodičů Lattice Semiconductor. Transakci zablokovala Trumpova první vláda, načež hned o měsíc později v Británii koupila druhého největšího výrobce mikročipů Imagination Technologies. 

Tři roky po akvizici se firma potýkala s výrazným poškozením reputace, když se pokoušela přesunout své kanceláře do Číny, proti čemuž se tvrdě postavil britský generální ředitel Ron Black, jehož společnost nakonec vyhodila a celý spor následně skončil u soudu. I dalšími klienty Global Counsel byly prominentní čínské firmy, třeba farmaceutická firma WuXi AppTec, kterou americká vláda označila za riziko v oblasti bio-bezpečnosti.

Role Mandelsonovy PR agentury byla vždy stejná. Lobbovat v politických kruzích a žehlit reputační škody firem, které přitom prokazatelně pracují proti západním zájmům. Otázkou zůstává, proč Starmer na Mandelsonovi tak lpěl. Jedno vysvětlení je to, že ho považoval za personu dlouhodobě spjatou s labouristickým establishmentem, a tak chtěl posílit svou nejistou pozici ve straně. To se mu rozhodně nepovedlo. 

Druhým možným vysvětlením je to, že doufal ve zlepšení vztahů se Spojenými státy skrze Mandelsonovy kontakty, které, jak dnes víme, probíhaly přes Epsteinův okruh. To se mu taky nepovedlo.

Slabý premiér

I přes výzvy k rezignaci mnohé nasvědčuje tomu, že premiér svou pozici ještě ustojí. Jednak se premiérského křesla odmítá vzdát, jednak se nezdá, že by labouristé měli v zásobě nějaké jiné jméno. Mnohem jistější je však jiná věc: z kauzy vyjde Keir Starmer dál oslaben, a to i ve své vlastní straně.

Slabý premiér v čele jedné ze západních jaderných mocností není dobrá zpráva pro nikoho na Západě, bez ohledu na politické preference. Navíc se dá tušit, že informace z epsteinovské bažiny budou svět západní politiky zamořovat a rozleptávat ještě dlouho.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.

sinfin.digital