KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Minulý týden byl na britské politické scéně docela turbulentní – nikoli na události, nýbrž na fámy. Nervózní vystupování premiéra a hledání nepřátel ve vlastních řadách vyvolávalo spekulace o Starmerově brzkém konci. Žádný vnitrostranický puč se nekonal, nicméně premiér si křeslem být jistý nemůže. Jeho hlavní problém spočívá v tom, že není dostatečně silný lídr.
Spekulace jsou pochopitelné: projednávání rozpočtu přijde už příští týden, ve středu 26. listopadu, a pro vládnoucí labouristy to nebude jednoduché. Před volbami se zavázali, že nebudou zvyšovat daň z příjmu, přitom v uplynulých týdnech vše nasvědčovalo tomu, že tento slib poruší a daň zvednou.
Mluví se sice o pouhých dvou procentech, nicméně i to by čelilo významnému odporu nejen opozice, ale i řady vlastních poslanců, zejména tzv. backbenchers, tedy méně významných poslanců strany, kteří se obávali, že by to ohrozilo jejich šance na znovuzvolení.
Hledání zrádce
Spory o rozpočet však nebyly tím hlavním, co krizi minulého týdne způsobilo. Tu vyvolal sám ministerský předseda, který hned v pondělí svolal svůj nejbližší tým a vybrané novináře. Těm začal zdůrazňovat, že bude intenzivně bojovat proti pokusům odstranit ho z vlády – přičemž dlouho nebylo jasné, kdo by tím pučistou měl být.
Nejčastěji se skloňovalo jméno ministra zdravotnictví Wese Streetinga. Naprostý chaos nakonec vyvrcholil tím, že Keir Starmer byl jedním z poslanců vlastní strany, Clive Lewisem, vyzván k rezignaci.
Starmer vypustil woke džina, teď hořce lituje: Zatčení autora kultovních sitcomů je ostudou Británie
Starmer samozřejmě neodstoupí, ale minulý týden ukázal, že jeho pozice vůbec není silná. Přitom se zdá, že zklamání očekávání voličů či případné porušení předvolebních slibů byla jen část problému. Daleko vážnější je absence toho, co se dnes módně označuje jako „leadership“.
Kritici poukazují – právem – na to, že Starmer postupoval dle manažerských příruček: úkoly efektivně delegoval. Jenže co může, byť omezeně, fungovat v korporátu, těžko bude fungovat v politice. Sebelepší tým spolupracovníků a poradců nedokáže kompenzovat to, když šéf není leader.
Labouristé tak paradoxně mohou následovat příkladu konzervativců – ti též během své dlouholeté vlády marně hledali lídra. Keir Starmer teď pravděpodobně pozici ustojí, minimálně do jarních voleb na jaře.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
