Pirátská poslankyně Kateřina Stojanová se z pozice asistentky během jediného roku stala poslankyní a místopředsedkyní Pirátů. V podcastu Dimun mladá právnička a „skokanka voleb“ popisuje nejen pozadí svého ostrého střetu s miliardářem Pavlem Tykačem, ale i hlubokou skepsi vůči vládním zásahům do státní služby a justiční mapy. „Tváříme se, že na složité problémy existují jednoduchá řešení, což je definiční znak populistických vlád,“ říká Stojanová.
Co se dozvíte:
- Proč Pavel Tykač podal na poslankyni Stojanovou žalobu na ochranu osobnosti.
- V čem spočívá „Orbánův playbook“, podle kterého má postupovat Andrej Babiš.
- Jak vládní novela o státních zaměstnancích likviduje nezávislost úřednického aparátu.
- Proč je rušení okresních soudů bez dat a digitalizace hazardem.
- Proč Piráti odmítají snižování věku trestní odpovědnosti a plošnou kriminalizaci neplatičů alimentů.
- Analýza kontroverzního zákona o zabavování majetku nevysvětleného původu, který kritizuje i Nejvyšší soud.
Jste skokankou posledních voleb. Z pozice asistentky jste uspěla z třetího místa v Ústí nad Labem, což je region pro liberály tradičně složitý. Stala jste se jedinou pirátskou poslankyní za kraj. Nejsou na vás kolegové naštvaní?
Nevím, jestli naštvaní, ale pro mnohé to bylo velké překvapení. I pro mě. Logicky se předpokládalo, že mandát získá lídr Lukáš Blažej. Ale ukázalo se, že naši voliči a voličky preferovali ženy významně napříč republikou. Máme teď 15 žen v 18členném poslaneckém klubu. Byla to taková neplánovaná ženská revoluce. Ze dne na den se mi překopal profesní i osobní život.
Mluví se o vás dokonce jako o budoucí předsedkyni strany. Je to váš cíl?
Dozvídám se to pokoutně od novinářů, ale upřímně říkám: takhle o sobě vůbec nesmýšlím. Politika je tak dynamická a nepředvídatelná, že velká očekávání nesou jen velká zklamání. Navíc vidíme, jak to mají ženy ve vysokých funkcích těžké – ať už Markéta Pekarová Adamová nebo Zuzana Čaputová. Politologické analýzy ukazují, že strany se ženám svěřují do rukou často ve chvíli, kdy se jim nedaří, aby to „opravily“. Když jsou na vrcholu, vedou je muži. Moje ambice je být užitečná pro voliče, a to lze z mnoha pozic, nemusím být nutně v čele.
Tykačova žaloba jako „vánoční dárek“
Pojďme k vašemu střetu s miliardářem Pavlem Tykačem. Nařkla jste ho z odpovědnosti za stav vytěžené krajiny v Ústeckém kraji a on na vás podal žalobu na ochranu osobnosti. Jak se ten spor vyvíjí?
Předžalobní výzva mi přišla 23. prosince. Říkám tomu takový „vánoční dárek“. Dnes jsme ve fázi, kdy je nařízeno první soudní stání u Obvodního soudu pro Prahu 2. Je to civilní řízení. Pan Tykač profitoval z lomu ČSA skrze svou společnost Sev.en Energy. Mně jde čistě o to, aby při odchodu z kraje splnil povinnosti stanovené Českým báňským úřadem a vrátil prostředky určené obcím na rekultivaci. Jeho byznysové aktivity jsou mi jinak úplně jedno, pokud nezasahují do politiky. Je to svobodné právo každého v kapitalismu maximalizovat zisk, ale musí se to dít v souladu s právním řádem a odpovědností k regionu.
Vy jste dříve jako šéfka Mladého pirátstva prohlásila, že se Piráti nesmí bát otevírat témata, která lidé označují jako komunistická. Jste „budoucí komunistka“?
To doufám, že ne! Ta nálepka se objeví vždy, když otevřete otázku daně z nemovitosti. Přitom OECD nám dlouhodobě říká, že náš daňový mix je neefektivní. Pokud chceme řešit bytovou krizi a snižovat majetkové nerovnosti mezi regiony, musíme posílit proporcionalitu mezi příjmovými a majetkovými daněmi. Je to názor nezávislých odborníků, ale v politické debatě okamžitě dostanete cejch komunismu bez ohledu na to, jaký pozitivní efekt by to přineslo.
Babišův masterplan podle Orbána
Piráti jsou ve Sněmovně v unikátní pozici „ultraopozice“. Nemáte žádné vedoucí funkce ve výborech. Jak v takové izolaci fungujete?
Hnutí ANO nás postavilo před hotovou věc. I když jsou demokratické pořádky takové, že vedení výborů se obsazuje proporcionálně, my jsme nedostali nic. Praktický dopad je ten, že jsme odcloněni od „agenda setting“ – neurčujeme program, nezveme hosty. Museli jsme začít vymýšlet kreativní nástroje opoziční práce. Třeba v otázce zákona o státních zaměstnancích jsme podali podnět Evropské komisi, protože jinou platformu jsme neměli.
Často varujete, že vláda Andreje Babiše nás vede směrem k Maďarsku nebo Rusku. Vidíte v jejích krocích reálnou snahu o změnu režimu?
Já se budu držet toho Orbána. Mně přijde, že masterplan Andreje Babiše jede podle playbooku Viktora Orbána. Jsou to věci, které se na první pohled nezdají zásadní, ale je to postupné osekávání a oslabování pojistek a institucí. Typickým příkladem je destrukce nezávislosti veřejnoprávních médií.
Demokratická společnost potřebuje nezávislou ČT a Rozhlas. Původní vládní plány byly daleko radikálnější, pak se pod tlakem veřejnosti a Milionu chvilek trošku cizelovaly, ale ten záměr ovládnout financování a tím i nezávislost tam stále cítím. Proto navrhujeme novelu ústavy, aby hospodaření médií kontroloval NKÚ jako nezávislá autorita.
Likvidace státní služby: Návrat do „devadesátek“?
Vláda navrhuje změnu zákon o státních zaměstnancích, který ruší dosavadní pojetí. Proč vám to vadí?
Ten návrh v podstatě ruší záruky nezávislosti a odbornosti úřednického aparátu a překlápí ho do soukromoprávní koncepce. Z úředníků se stávají běžní zaměstnanci pod zákoníkem práce, kteří jsou snadno vyhoditelní. Přitom zákon o státní službě byl podmínkou vstupu do EU. Unie nám řekla: „Pokud chcete sedět u stolu s civilizovanými státy, musíte ubránit úředníky před politickými zásahy.“ Pamatujeme si 90. léta, kdy s ministrem odešel celý barák až po uklízečku a nastoupili „straničtí přátelé“.
Ministr musí mít možnost realizovat svůj program skrze lidi, kterým věří. Není současný stav příliš zabetonovaný?
To přiznávám. Ministr musí mít své lidi. Ale ten vládní návrh jde až na úroveň řadových referentů. Navíc se tu obchází analýzy, které jsme si zaplatili z Národního plánu obnovy. Vláda na ně nepočkala a rovnou předložila zákon. Z toho usuzuji, že motivace není efektivita, ale snaha řídit stát jako firmu bez vnějších kontrol.
Justiční mapa a „tupé škrty“ v rozpočtu
Ministr Tejc mluví o změně justiční mapy a slučování malých soudů. Co na to říkáte?
Debata je legitimní, demografický vývoj nelze ignorovat. Ale mrzí mě, že se do toho řeže nekoncepčně. Jediným parametrem je: „Kde ušetříme nejvíc peněz?“ Malé okresní soudy jsou pod obrovským drobnohledem – v 25tisícovém městě každý advokát ví, jak který soudce pracuje. Když tam vypadne jeden člověk, nápad kolegům vzroste o 50 %. Navíc tam není prostor pro specializaci. Pokud ale chceme slučovat, musíme mít digitalizaci. Já jsem v advokacii zažila dojíždění 80 kilometrů jen kvůli nahlédnutí do papírového spisu. To je neuvěřitelné mrhání penězi klientů i státu. Dokud nebude funkční e-spis, je slučování hazard se stabilitou systému.
Vy jste kritizovala i rozpočtové škrty v justici, konkrétně v programech na resocializaci bývalých vězněných.
To je ukázkový případ „tupého škrtu“. V tabulce to vypadá hezky, ušetříte pár milionů, ale státu se to vrátí jako bumerang. Jeden vězeň stojí denně 2 000 korun. Pokud osekáte probační a resocializační programy, zvýšíte recidivu. Lidé se budou vracet do vězení, kriminalita poroste a sociální i bezpečnostní složky budou přetížené. Šetřit na prevenci recidivy je ten nejdražší rozpočtový krok, jaký můžete udělat.
Represe není řešení: Alimenty a dětská kriminalita
Přiznám se, že mne překvapilo, že jako Pirátka odmítáte znovuzavedení trestnosti neplacení výživného. Proč?
Protože trestní cesta má být ultima ratio. Když neplatiče zavřete, získá záznam v rejstříku a jeho šance vydělat peníze na trhu práce, aby mohl alimenty platit, se blíží nule. Jen 20 % uvězněných reálně po propuštění platí. Musíme posílit civilní nástroje, jako je chráněný dětský účet nebo zákonné stropy srážek ze mzdy. Kriminalizace je líbivé populistické řešení, které dítěti peníze nepřinese.
A co snižování věku trestní odpovědnosti? Vláda i Nejvyšší státní zastupitelství to zvažují.
Jsem zásadně proti. Data mluví jasně: dětská kriminalita nijak výrazně nestoupá, je stabilizovaná. Brutální trestné činy u dětí pod 15 let jsou naprosté výjimky. Náš vězeňský systém ve výchovné funkci naprosto selhává. Pokud dítě, které často nemá stabilní rodinné zázemí, zavřete mezi dospělé pachatele, sžije se s rolí zločince. Opět – složité problémy nemají jednoduchá řešení přes paragrafy.
Ústavní hazard se zákonem o zabavování majetku nevysvětleného původu
Co jako Piráti říkáte na návrh zákona o odčerpávání majetku nejasného původu? Nejvyšší státní zastupitelství i Nejvyšší soud říkají, že v předložené podobě problém průtokových účtů vůbec neřeší a je ústavně problematický. Podpoříte ho?
Je to transpozice evropské směrnice, kterou udělat musíme, jinak nám hrozí obrovské sankce. Souhlasím, že kvalita právního řádu teď strašně trpí, protože se zásadní věci předkládají jako poslanecké návrhy bez odborné debaty. Ten zákon musíme vycizelovat, aby byl ústavně konformní. Máme tu případy skořápkových firem, které přes Česko točí stovky milionů bez ekonomické aktivity a míří do offshore jurisdikcí. Orgány činné v trestním řízení s tím dnes neumí efektivně pracovat. Ale ten návrh umožňuje zajistit majetek jen na základě „přesvědčení soudu“, bez důkazní jistoty. To je procesní hybrid.
Chápu tu obavu z masivního zneužívání, která by se mohla přelít do standardních procesů. In dubio pro reo musí zůstat základem. Budeme o tom ještě debatovat. Aktivní legitimaci má mít státní zastupitelství a já doufám, že si bude počínat opatrně. Musíme najít balanc mezi efektivním potíráním korupce a respektem k základním ústavním právům. Transpoziční lhůta končí v listopadu 2026, času už moc není.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.









