Rušení malých soudů v Česku? Tejcův plán působí jako odjištěný granát, říká Martina Flanderová

Paní doktorko, vy jste předsedkyní krajského soudu od roku 2020. Letošní rok je pro vás v této funkci poslední a příští rok se bude vybírat váš nástupce. Prošla jste vedením tří okresních soudů, z Písku jste přecházela přímo na kraj. Kam povedou vaše kroky dál? Neuvidíme vás jako kandidátku na Vrchní soud v Praze nebo Krajský soud v Ústí nad Labem?

Já doufám, že už nikam. To, co mám ráda a co je vlastně mým koníčkem, ke kterému se dnes dostanu jen velmi málo, je samotné souzení. Takže se začnu této činnosti věnovat na plný úvazek. Jsem Jihočeška každým coulem a na jihu zůstanu. Můj život nevisí na jednom hřebíčku, takže nečekám žádné zhroucení. Naopak se už trochu těším. Ráda bych ale ještě dokončila úkoly v tomto posledním roce, které mimo jiné přinesl pan ministr celkem neočekávaně novou justiční mapou.

Přesně o tom se budeme bavit. Vy jste šéfovala soudům, které ministr označuje za „minisoudy“ – Písek, Strakonice, Tábor. Všechny tyto soudy, a vlastně celou řadu dalších v jižních Čechách, by podle záměru ministra Jeronýma Tejce mohlo čekat rušení či slučování. Ministr hovoří o tom, že ideální nejmenší okresní soud by měl mít zhruba pětadvacet soudců. Souhlasíte s tímto číslem?

Úplně nevím, kde se vzalo zrovna číslo 25 soudců. Každopádně jsem si plně vědoma toho, že čím menší soud máte, tím větší problém je zajistit plynulé vyřizování všech agend a personální zástupy. Je pravdou, že každý náš nejmenší okresní soud vyřizuje z hlediska druhů agend úplně stejné penzum práce jako ten největší soud třeba v Ostravě. Tam, kde má předseda k dispozici přes 70 soudců a široký tým, my to musíme zvládnout s osmi nebo devíti soudci. Přitom předseda a místopředseda mají snížený nápad věcí.

Vždycky jsem říkala, že je to naše výhra i prokletí. Na malém soudu do půl roku všichni ví, jak vám to jde od ruky, jestli věci vyřizujete, nebo je tlačíte před sebou. Ví to kancelář, ví to advokáti. Nemůžete si dovolit se zastavit. Jakmile jeden soudce vypadne kvůli nemoci nebo odchodu, zvýší se okamžitě zátěž všech ostatních kolegů. Téměř krizová situace je na malých soudech přítomná neustále.

Co to vyvolalo v jihočeské justici, když pan ministr veřejně oznámil, že se půjde tímto směrem a záměr bude realizován poměrně rychle?

Já jsem si na lednovém kolegiu v Karlových Varech neodpustila větu, že to na jihu vyvolalo účinky, jako když pan ministr hodí granát. Všichni známe naši realitu, víme, jak malé soudy máme. Ta zpráva proletěla celou justicí velmi intenzivně. Netýká se to ani tak samotných soudců – já jsem zářným příkladem toho, že dojíždět se dá po celých jižních Čechách. Týká se to primárně administrativy. Pro zapisovatelky s tabulkovými platy, kterým soudy často musí doplácet do zaručené mzdy, je denní dojíždění desítky kilometrů naprosto nemyslitelné.

Už při svém nástupu v roce 2020 jste říkala, že nejste ani odpůrce, ani zastánce rušení soudů, ale že takové kroky musí vycházet ze solidní analýzy. Přinesl ministr Tejc na jednání s justicí nějaké podrobné analýzy, nebo jen oznámil prostý záměr?

Spíše se to blíží tomu prostému záměru. Nějaká podrobná analýza současného stavu nám předložena nebyla. Zazněly jen základní zásady. Záměr by se měl realizovat ve třech fázích. První by měla zahrnovat slučování soudů v největších městech, typicky v Praze, Plzni a Brně. V další fázi, do které pravděpodobně spadneme my, pan ministr výslovně prohlásil, že by měly zmizet soudy o velikosti 8 až 10 soudců. A ve třetí etapě by se měly fyzicky opouštět soudní budovy. Konkrétní překreslení mapy nebo detailní představy zatím nemáme a snažíme se s ministerstvem komunikovat.

Například zástupci Okresního soudu v Prachaticích varují, že s ohledem na rozlohu jejich obvodu a situování v pohraničí bude mít centralizace fatální dopady na dostupnost justice. K soudu budou muset cestovat svědci hromadnou dopravou celé hodiny. Brala se v úvahu dopravní obslužnost?

Zatím jsme ohledně dopravní dostupnosti osloveni nebyli, i když mě tato otázka logicky zajímá. Od července letošního roku by na jihu Čech mělo dojít k propojení dopravních systémů, kdy byste měli na jednu jízdenku projet s různými dopravci. V praxi to ale zatím nefunguje a nedokážu říct, jak moc to pomůže okrajovým částem. Analýza k tomu nám chybí.

Republiková rada Soudcovské unie nedávno varovala před unáhlenou změnou soudní soustavy bez důkladné přípravy. Z toho, co říkáte, se zdá, že ta reforma skutečně připravená není.

Šest let chodím na porady s ministrem a neustále vysvětluji křehkost malých soudů. Takže já osobně vnímám, že myšlenka vytvořit větší celky, dejme tomu o 25 soudcích, má svůj racionální základ. Předseda by díky tomu mohl mnohem lépe vykrývat personální výpadky.

Co mě ale mrzí, je způsob, jakým je to celé prezentováno. Pokud se má první fáze stihnout do ledna 2027, chtěla bych vidět nejen vstupní analýzu, ale především legislativní řešení. Jak bude upraveno postavení soudců? Jak převedeme nevyřízené agendy? Narážíme tu na obrovský problém – naši zastaralou počítačovou propojenost. Naše informační systémy rozhodně nejsou v nejlepší formě. S tužkou v ruce překreslíme justiční mapu velmi rychle. Ale ty praktické technické a legislativní otázky ve mně vyvolávají velké obavy. Justice se nevyhnutelně rozkolísá.

Vy sami se chystáte zrušit pobočku krajského soudu v Táboře. To by spadalo do té první fáze?

Ano, dostavujeme justiční palác v Českých Budějovicích, který by měl být od léta příštího roku v provozu. Pobočku v Táboře, kde působí sedm soudců a deset zaměstnanců, de facto postupně utlumujeme. Pro nás jako pro Krajský soud by to přineslo obrovskou úlevu a úsporu. Dnes děláme agendu pobočky a krajského soudu dvojmo. Tvoříme dva rozvrhy práce a máme obrovskou administrativní zátěž. Sloučením do Českých Budějovic by soudci pracovali ve větších senátech s lepší prostupností a pomocí. V tomto případě vidíme cestu jako nezbytnou a smysluplnou.

Už teď se ale zvedá vlna odporu v jiných regionech. Politici bojují za to, aby v jejich okrese soud zůstal. Nehrozí, že se z odborného tématu stane čistý politický obchod? Kdo má silnějšího poslance, soud mu zůstane?

Toho se obávám nejvíce. Justici sluší absolutní odstup od politiky. Tohle by měl být úkol pana ministra, který své záměry musí obhájit a prosadit. Nemyslím si, že by se předsedové malých soudů měli nechat vtáhnout do politického boje. Jsme snad jediný resort, který nehraje hru: „Má dáti, dal. Když ty mi pomůžeš, já ti pomůžu.“ My politikům nic nevracíme. Pokud se do toho pustíme lokálně a propojíme se s politiky, začne to vzbuzovat očekávání z druhé strany. Jsem připravena věcně diskutovat, ale politických bojů bychom se měli striktně vyvarovat.

Další třaskavou věcí, kterou ministr Tejc zmínil před ústavně-právním výborem, je možnost, že by po reformě mohlo v justici ubýt až 100 soudců. A nezapomněl si rýpnout do platů a speciálně do paušálních náhrad soudců na ošatné a knihy. Ty prý letos spolknou 17 milionů. Co byste mu na to vzkázala?

Ta informace o úbytku stovky soudců je pro mě naprosto překvapivá. O ničem takovém nevím a nedovedu si to představit. To, že jsme malé soudy, neznamená, že nemáme co dělat. Často soudce vyřizuje dvě hlavní agendy najednou, protože ten nápad zkrátka musíte zpracovat. Zvládat trestní věci a k tomu exekuce nebo opatrovnictví je u nás běžná praxe. Není tam prostor pro úzkou specializaci.

A pokud jde o náhrady na knihy a ošatné – je to jediná náhrada, kterou soudci mají. Je naprosto marginální ve srovnání s náhradami jiných ústavních činitelů. Nejsme chudáci a nepotřebujeme pomoc, ale ty náklady tu reálně jsou. Vezměte si jen, kolik dnes stojí kvalitní pánský oblek. Nebo kolik stojí dámské lodičky, ve kterých vydržíte celodenní jednání v jednací síni. Ty stojí šest a půl tisíce korun. Soudci navíc běžně ze svého financují dárky a večírky pro své administrativní zaměstnance. Pokud se ale bavíme o nějaké plošné revizi náhrad pro všechny ústavní činitele, pojďme se o tom věcně bavit. Rozpočet republiky na tomto paušálu ale rozhodně nestojí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.