GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Vždy dokonale vyleštěný a opálený seladon ze Všenor se rád nechává vidět a slyšet, což je koníček, který v poslední době spojuje se stranou Motoristů okolo Petra Macinky a Filipa Turka. Drahá auta, vnadné ženy, chlapácké výroky, prostě obraz příslovečného světa, který „je ještě v pořádku.“ To je jistě magnet působící na mladé a životem ne moc ošlehané (nebo naopak řádně „zešlehané“, opotřebované) lidi, kteří postrádají jistotu i rozhled a jsou chytlaví na jednoduchá řešení rozličných témat. Obecně ale nepřehlédnutelná postava Richarda Chlada potenciální voliče polarizuje – což Motoristům může ubrat kritické množství hlasů nezbytné pro vstup do Sněmovny. Nebo taky ne.
„Já jsem vůbec netušil, že něco takového vzniká. Je to nějaká iniciativa lidí, kteří se rozhodli motivovat ostatní k tomu, aby šli k volbám. Tady existuje celá řada takových iniciativ, které zapojují různé influencery, různé štíty demokracie a miliony chvilek. Tak vidím, že Richard Chlad se asi pokusil vytvořit nějaký štít proti štítu demokracie nebo něco takového,“ říká na adresu nového agitačního projektu výstředního milardáře šéf Motoristů Petr Macinka.
Chlad se rozhodl vytvořit na svém instagramu soutěž, v níž mohou lidé vyhrát pohádkové peníze. Nejdříve řekl, že za vytvoření masivní síťové podpory pro Motoristy odmění ty nejkreativnější lidi finanční odměnou ve výši sto tisíc korun, tuto částku ale brzy zdvojnásobil.

Když na chlapa přijdou léta
Okolo politiky se vždy motá spousta lidí, kteří chtějí věci ovlivňovat, ale nechtějí na sebe brát odpovědnost, běžnou pracovní náplň politika nebo pozornost veřejnosti a médií. Až na poslední a předposlední položku je toto i případ sběratele superrychlých aut, exotických brýlí a barevných značkových oblečků, třiašedesátiletého Richarda Chlada.
Slovy Jindřicha Šídla: „Když tohoto člověka vidím, okamžitě se mi vybaví film Bony a klid a recept, jak udělat z měkkých Spart tvrdé.“
Oblíbenec českého bulváru, klasický příklad přes všemožné kosmetické korektury stárnoucího muže, nebude nikdy mít image globálních petrolheadských bardů Lucy Montezemola, Jeremyho Clarksona či Emersona Fittipaldiho. A nebude ji mít ani jeho protégé Filip Turek – třeba i vinou toho, že kromě jistých náznaků zdravých konzervativních názorů á la stará dobrá ODS se nedokáže obejít bez lásky pro sebe sama.
Chladovy motivace být vidět (a pohříchu i slyšet) nejsou u osobnosti jeho formátu a charakteru ničím výjimečným. Bytostná potřeba prodat ve zralém věku své originální životní zkušenosti a nějakým způsobem se zapsat do veřejného života České republiky je typickým projevem nabobtnalého ega a exhibicionismu, které se v tomto případě spojuje s Chladovou celoživotní vášní, tedy motorismem prošpikovaným přátelstvím s „adoptivním synem“ Filipem Turkem.
Středočeský lídr Motoristů jako by ve své chlapácké „public image“ Chladovi v mnohém z oka vypadl. V květnu 2024 Chlad v HN.cz ostatně řekl: „Filip Turek je jako můj syn – podporuji ho do europarlamentu, protože je skvělý závodník a vlastenec.“

Přiznejme si ovšem, že Filip Turek je na veřejnosti přece jen schopen jakési sofistikovanější a vyargumentovanější diskuse hodné politika – na rozdíl od „hovada“ Chlada. Ten je mecenášem strany, což mu dodává vliv, nenese ale žádné riziko spojené s tím, že by nebyl někam zvolen. Touto optikou si může dovolit prakticky jakékoliv veřejné projevy, což však může být pro Motoristy i příslovečnou „medvědí službou.“
Mluvím o nutné polarizaci potencionálního voličstva Motoristů. „Volí je (Motoristy sobě – pozn. red.) silné skupiny: mladí hoši do 33 let, pro něž je Chlad něco jako americký herec Chuck Norris, takže ok. Ale pro bývalé voliče ODS ze středních vrstev je Chlad temná připomínka 80. a 90. let,“ popisuje politický komentátor Bohumil Pečinka
A dodává: „Turek je hlavní tváří Motoristů. A on se za Chlada nestydí – naopak. Dokonce se ve starých podcastech na XTV vyznával z lásky k majitelu Discolandu Sylvia Jonákovi a po jeho návratu z vězení mu byl nejbližším. Chlapovi, co nechal zabít manželku. To spousta lidí nikdy neskousne.“
Táta se synem
Sám Chlad se může také chlubit pestrou minulostí. Podle svých slov začal s nelegálním podnikáním už v patnácti a postupem času se pustil do klasické vekslácké „šmeliny“ – nelegálního dovozu a prodeje zboží ze zahraničí. Na černo prodával digitálky, videokazety a jinou spotřební elektroniku.
„Už v patnácti jsem měl byznys plán. Na těch hodinkách jsem vydělal první milion před revolucí,“ přiznal Chlad v rozhovoru pro Deník.cz (2025). Tento obchod vyžadoval kontakty na černém trhu a riziko zatčení StB, ale umožnil mu nashromáždit kapitál. Po absolvování VŠE Praha (1984–1989) pracoval jako provozní manažer v hotelu na Václavském náměstí, kde si osvojil znalosti hospodářství. „Byl jsem 27letý, čerstvě ženatý, a měl jsem už solidní znalosti trhu,“ popisoval Chlad svůj start.
Díky svým bohatým zkušenostem a kontaktům se Chlad po sametové revoluci prosadil v privatizovaném prostředí. Ještě před revolucí začal s výherními automaty v restauracích, kde pracoval. Po roce 1989 založil firmu Krijcos, která se stala dominantním hráčem na trhu s výherními automaty v Česku. Krijcos expandoval do stovek heren, což Chladovi přineslo titul „král hazardu“.
Podle Forbesu (2019) byl tento byznys klíčový pro raketový růst Chladova bohatství, ale také velmi kontroverzní kvůli vazbám na podsvětí – jeho jméno je spojováno s Radovanem Krejčířem a dalšími „esy“ divokých devadesátek. Nejpozději od této doby se také datuje Chladovo sběratelství rychlých aut a pokusy o automobilové závodění.
Státní regulace hazardu byla pro Chlada zdánlivě vážnou ranou, ale „Ričrd“ ze Všenor už měl vyděláno a dodnes provozuje několik velkých kasin. V uplynulém desetiletí Chlad diverzifikoval svůj byznys do realit a péče o seniory.
Jeho Senior Residence Všenory s.r.o. provozuje moderní domov důchodců ve Všenorech, známém prvorepublikovém letovisku na západ od Prahy. V něm Chlad za podpory Turka pořádá pravidelné motoristické dýchánky pro starší zastydlé puberťáky a mladé milovníky chlapského pojetí světa, pro které rodný otec zjevně nebyl dostatečnou autoritou.
Chlad se na akci příznačně zvané „Smažák a káry“ na rampě svého podniku nechává adorovat publikem lačným jeho nekompromisním jazykem sdělovaných politických poselství, kterému je umožněno slinit nad pár pěknými autíčky vyvezenými z Chladovy garáže. Že by mezi nimi ale bylo zaznamenáníhodné množství bývalých příznivců ODS? Nemám ten pocit.
Vyprázdněné hodnoty
Zprvu snad v něčem sympatické, záhy ale prokouknuty jako vyprázdněné nádoby páchnoucí na sto honů pozérstvím, světstvím a neupotřebitelností v reálném životě voličů – to jsou hodnoty, které mezi potenciální motoristický elektorát vnáší nepřehlédnutelný Richard Chlad.
Svým způsobem tahá do množiny, která má pro mnohé voliče nadpis „neakceptovatelné“, i jinak v zásadě schopného politika Filipa Turka – a Motoristé se díky tomuto zvláštnímu spojení stali nečitelnou (asi i sami pro sebe) stranou, která sice hlásá konzervativní pravicové hodnoty, na druhou stranu ale oslovuje spíš podobné antisystémové voliče jako vyloženě dezolátní party Stačilo! a SPD. To už je moc i na takového proruského švába, jakým je ex-prezident a zakladatel ODS Václav Klaus.
„Motoristé byli velkou nadějí, štikou, která teď ale dost přibrala,“ vyznal se pro server Echo24 v reakci na opatrnou podporu Ukrajiny ze strany Motoristů. Možná by bylo pro národ potřebnější, kdyby Chlad věnoval jeden apartmán ve svém domově důchodců Klausovi, ke kterému by mohl přibalit i Zemana. A nás ostatní ať klidně dál baví svými moudry a mladistvými fotografiemi na Extra.cz. Motoristé se totiž díky své vlastní neschopnosti nedostanou do Sněmovny s Chladem ani bez něj.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.












