Rajchl: Justici ovládá dvojí metr a politická objednávka. Za naší vlády by se některé věci nestíhaly

Pane doktore, kolik dnes zastupujete coby advokát klientů a v jakých kauzách?

Odhadem to budou desítky klientů a naprostá většina z nich jsou lidé, kteří jsou perzekuováni kvůli svým písemným projevům týkajícím se buď covidového období, nebo teď převážně Ukrajiny. Bohužel jsme v situaci, kdy je trestní právo ohnuto a zneužíváno k politickému boji a prosazování oficiální vládní linky. Vytváří se tady ta nejhorší cenzura, která vůbec existuje, a to je autocenzura, že ti lidé už se bojí cokoliv říct.

Můžete uvést příklad?

Obhajoval jsem dva klienty v Plzni, oba vítězně. Problém byl v tom, že oba odcházeli od soudu a říkali stejnou větu: „Já už nikdy nikam nic psát nebudu.“ A to je ten zásadní problém.

Co psali?

Týkalo se to článku na Facebooku o soudu s ukrajinským mladíkem, který brutálně znásilnil a pokusil se zavraždit patnáctiletou dívku. Jeden komentář byl: „Ten by zasloužil vyhostit.“ Moji dva klienti tam připsali: „Zastřelit“ a druhý „Zastřelit a hodit do řeky“.

Byli souzeni za to, že měli vyzývat k trestnému činu, což je absolutní nesmysl. Nebyla to výzva, aby někdo šel do vězení a toho člověka zastřelil. Lidé na internetu jen ventilují naštvání. Ten největší problém, na který upozorňuji, je dvojí metr. Po atentátu na Roberta Fica tady byly tisíce komentářů na Facebooku: „Kolaboranti se vždycky stříleli.“ „Mrzí mě, že titulek zní postřelen a ne zastřelen.“ Podal jsem na to trestní oznámení za schvalování trestného činu.

To jste dělal jen z profesního důvodu? Aby platil stejný metr?

Jsem dlouholetým odpůrcem dvojího metru, nesnáším ho. A zejména ne v právu. Policie mi ve všech případech napsala, že se jedná o projev svobody projevu chráněný článkem 17 Listiny. Takže buď ten článek platí pro všechny, nebo pro nikoho. Nemůžeme na jednu stranu hnát k soudu lidi, kteří napíšou komentář, jenom proto, že se týkal ukrajinského pachatele.

Vy jste říkal, že jde o politickou objednávku Fialovy vlády. Ale nejvyšší státní zástupce Igor Stříž byl jmenován vládou Andreje Babiše. A stíhání některých covidových výroků začalo ještě před Fialovou vládou. Ta vaše teze je tedy spíše politickou proklamací.

S tím musím nesouhlasit. To, že to dělala už Babišova vláda, neznamená, že to nedělá Fialova vláda. My tady máme dlouholetou tradici zneužívání trestního práva k politickému boji. Ti lidé, soudci, státní zástupci, to dělají sami z vlastní vůle. Oni vědí, že když se chtějí dostat nahoru, musí rozhodovat a konat tak, aby se zavděčili tomu režimu. Úplně stejně jako před rokem 89.

Řekněte mi, která věc je flagrantním příkladem zneužití trestního práva, kde máte důkaz o politickém tlaku?

Kdybychom my byli u vlády, tak nikdo z těch lidí u soudu není. Tak je to politika, nebo to není politika? Kdyby tady nebyla vláda, která tohle tlačí, u soudu to prostě nekončí. Nikde jinde na světě, kromě Ukrajiny, neexistuje to, že by člověk, který se vyjadřuje ke konfliktu jinak, než jak zní oficiální linka, skončil u soudu.

Vy také zastupujete dnes již bývalou učitelku Martinu Bednářovou, která byla odsouzena za to, co říkala dětem o válce na Ukrajině. Už jste podali odvolání proti odsuzujícímu rozsudku?

Soudkyně, která ji dvakrát zprostila, byla přeložena, aby to nemohla dál soudit. Ten případ vykazuje známky snahy odsoudit za každou cenu. Připadal jsem si tam jak v padesátých letech. A znovu jsme u dvojího metru. Kdyby se takhle bavila o Izraeli nebo o invazi do Iráku, myslíte si, že by skončila před soudem? Určitě ne.

Už jste se vyjádřil, že byste hlasoval proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Proč je to podle vás politická kauza?

V tom, že podobného jednání, téhle právní kličky, využívaly stovky lidí. Kdyby to nebyl Andrej Babiš, ta kauza se k soudu nikdy nedostala. Peníze tam byly použity na účel, který měl smysl, nebyly rozkradeny. Kde je ta společenská škodlivost? Kandiduji za SPD, Andrej Babiš je můj konkurent a já s ním budu strašně rád bojovat, ale férovým způsobem. Ne tím, že se ho budu snažit kriminalizovat za věc, která nemá s trestním právem nic společného.

Pokud se dostanete do Sněmovny, jaké změny plánujete prosadit?

Doufám, že co nejdříve předložím coby poslanec návrh na zrušení § 405 trestního zákoníku o schvalování trestného činu genocidia. Ten paragraf je zneužíván. Zejména pojem „zločiny proti míru“ je tak vágní a široký, že pod to schováte téměř cokoliv.

V minulých programech měla SPD přímou volbu, odvolatelnost a hmotnou i trestní odpovědnost politiků, soudců a státních zástupců. V tom letošním je úplně stejná věta, jen vám soudci a státní zástupci vypadli. Omylem?

Ne, určitě ne. Z mého pohledu je jeden z největších problémů současné justice, že státní zástupci a soudci jsou nepostižitelní. Můžou vám 12 let ničit život a pak prostě řeknou: „No, tak se to rozhodlo jinak.“ Za chyby musí nést odpovědnost každý.

Navrhujete také návrat institutu vyšetřovatele do trestního řádu, což by znamenalo oslabení role státního zástupce.

Je to tak. Role státního zástupce je příliš silná. Z mé zkušenosti se státní zástupci odchýlili od své povinnosti sbírat důkazy ve prospěch i v neprospěch obviněného. Oni sbírají pouze v neprospěch. Jejich cílem je dostat člověka do kriminálu, přejali roli prokurátorů.

SPD často kritizuje Ústavní soud. Chcete změnit jeho kompetence?

Ano. Ústavní soud se odchýlil od své původní role kontrolora ústavnosti a začal si hrát na třetí zákonodárnou komoru. Má říct ano, nebo ne, ale ne říkat: „Udělejte to takhle.“ To už je za hranou. Když u valorizace důchodů konstatuje, že to nebylo úplně v souladu s ústavou, ale podrží to, dává tím návod politikům, aby se příště na procedury vykašlali.

Jak konkrétně byste to řešili?

Mělo by dojít k vymezení jeho role coby ochránce ústavnosti, aby šlo jen o kasaci, ale ne o závazné pokyny pro politiky. A také ten proces výběru soudců. Ve Spojených státech je to grilování kandidátů v Senátu daleko intenzivnější. U nás je to spíš formalistické. Problém je i to, že jedna politická parta teď drží vládu, Sněmovnu, Senát, prezidenta i Ústavní soud. Princip dělby moci a vzájemné kontroly selhává.

V programu máte všeobecné referendum. Zatímco v případě práva a justice jste říkal, že se musí před politickým rozhodnutím věc konzultovat s odborníky, v případě referenda chcete, aby o odborných otázkách lidi hlasovali. To nezní moc logicky.

Nesouhlasím. Filozofie, že lidé nesmí rozhodovat o odborných věcech, protože tomu nerozumí, je mi absolutně cizí. Otázky, jestli přijmeme euro, jestli budeme zavádět politiku Green Dealu, jestli přijmeme migrační pakt, to jsou věci, které dalece přesahují funkční období jedné vlády. O nich by měl rozhodovat lid, protože zdrojem veškeré moci je lid. Jsme zastupitelská demokracie, politici mají dělat to, co chtějí občané.

Chtěl byste vyvolat i referendum o vystoupení z EU a NATO?

O těchto otázkách bychom se měli začít bavit. Dnes si myslím, že by referendum dopadlo pro setrvání. Já bych to jako politik respektoval, protože to je názor většiny. Jsem zastáncem kolektivní obrany, ale za předpokladu, že NATO bude plnit svůj původní obranný záměr, a ne nás nutit k nesmyslným závazkům dávat 5 % HDP na obranu.

Tento požadavek na vyšší výdaje je ale z hlavy Donalda Trumpa, kterého jinak bezmezně podporujete.

Podporuji jeho směr, protože dělá maximum pro Spojené státy. A my potřebujeme politiky, kteří budou tvrdě tlačit české národní zájmy. To, že podporuji Trumpa, neznamená, že mu budu na všechno kývat. Proti tomuto závazku bych se jako premiér tvrdě postavil.

Mnozí experti ale varují, že Rusko může do několika let zaútočit na státy NATO.

Přestaňme tady strašit Ruskem. Každý, kdo dnes tvrdí, že se Rusko chystá zaútočit na členské státy NATO, jen ideologicky straší a snaží se přesvědčit lidi, aby mu dali peníze na zbrojení. Zbrojení nevede k míru, nikdy v historii k míru nevedlo. Když se nejvíc zbrojilo po druhé světové válce, vedlo to ke karibské krizi. Nejklidnější období bylo, když se odzbrojovalo. Jediné, co přinese mír, je diplomacie.