Koalice pruhovaného pyžama? Trestní stíhání Babiše a Okamury je vážnou překážkou pro pakt ANO a SPD

Nechme stranou fandění. Někdo nenávidí Fialu, někdo Babiše, někdo Okamuru, Rakušana, Hřiba, Konečnou… Zde však mluvíme o něčem jiném: o právním státě, o elementárním respektu k jeho pravidlům, ale i o tom, „jak by to vypadalo“ - protože pověst je v demokracii důležitá. Řekněme si bez emocí a bez subjektivních preferencí, co objektivně „právě teď“ brání ustavení vlády ANO a SPD.

Andreji Babišovi hrozí, že bude odsouzen za dotační podvod. Vše má v rukou Městský soud v Praze, nicméně ten vrchní explicitně definoval jeho vinu. Tomio Okamura zase může čelit obžalobě za podněcování k nenávisti.

V obou případech jde o úmyslné trestné činy. V této chvíli jsou oba nevinní, ale na tohle se v politice nehraje. Pokud do doby sestavování nové vlády nebudou osvobozeni, stávají se pro hypotetický kabinet reputačním rizikem.

Pokud jedna, druhá či obě žaloby budou smeteny se stolu, nastane jiná situace. Zatím musíme počítat s tou současnou. Co vyplývá z toho, že by oba lídři, kteří by případně uzavřeli dohodu o vládnutí, mohli být odsouzeni?

Začněme Babišem: Jeho voličům stíhání za Čapí hnízdo nijak nevadí, spíše posiluje jejich vazbu k němu. Rovněž je faktem, že vše trvá tak strašně dlouho, že už u některých lidí dochází k pochybnostem, zda se jedná o spravedlivý proces. Právo má být pokud možno rychlé. Nicméně výrok Vrchního soudu v Praze „změnil hru“. Z kauzy, která se zdála být dávno vyčpělá, vyrobil aktuální dilema.

Prezident republiky si nemůže dost dobře dovolit jmenovat premiérem muže, který by mohl být v průběhu mandátu odsouzen za úmyslný zločin. Přísně vzato, Ústava České republiky tomu nebrání, ale co si budeme povídat, vypadalo by to hodně podivně. A teď si ještě představme, že na soud by čekal i lídr druhé ze stran, které by uzavřely dohodu o vládnutí. Možné to samozřejmě je, ale nepůsobilo by to vůbec „hezky“.

Speciálně pro Babiše by šlo o noční můru. Co se týká jeho samého, může argumentovat tím, že k údajnému zločinu došlo dávno před jeho vstupem do politiky, celé se to vleče a výroky napřed státních zástupců a nyní i soudů si protiřečí. Ale kdyby si k sobě vzal Okamuru (a ten byl skutečně obžalován, což zatím není), vrhlo by to další temný stín i na něho samého. Zkrátka, jednou může jít o náhodu, ale dvakrát? To už je záměr.

Předseda SPD je stíhán kvůli něčemu, co přímo souvisí s jeho současnou politikou. Nechme nyní stranou, nakolik máme brát jeho obvinění z rasismu vážně. Jak již bylo řečeno, jde nám o objektivní důsledky, nikoli o subjektivní soudy. Kdyby se šéf ANO dohodl právě s ním, mohlo by to působit jako svazek politiků, které spojují oplétačky se soudy. Takový kabinet by se stal terčem mnoha vtipů - ale i vážně myšlených odsudků.

Jak známo, v politice není tak důležité, jaké věci jsou, ale jak se jeví - a tohle by se skutečně jevilo extrémně blbě… Všem svým poltickým nepřátelům a kritikům by Babiš a Okamura dali pořádný klacek do ruky. Což by zcela jistě daleko více mrzelo toho prvního, který si velmi zakládá na své pověsti státníka evropského formátu. Druhý by si z toho asi nic moc nedělal. Byl by rád, že je konečně u moci.

V takové situaci by zřejmě ANO nezbylo nic jiného, než po dohodě s SPD nevydat k trestnímu stíhání ani Babiše ani Okamuru. Nebo by snad měli nějaké jiné řešení? Zejména ten druhý by to uvítal. Na rozdíl od svého hypotetického vládního partnera neprojevuje právě velkou statečnost a odhodlání čelit trestnímu stíhání. Což je, po pravdě řečeno, divné. Každý jiný lídr radikální strany by byl nadšený za reklamu zdarma.

Osobní pocity však nechme stranou. Realisticky vzato by s největší pravděpodobností opravdu nezbylo - pokud by oba hlavní protagonisté měli na krku soud - než je prostě nevydat a zachovat jim imunitu. Tím pádem by se nemohlo stát, aby během čtyřletého mandátu (nerozpustila-li by se Sněmovna) hrozilo Babišovi či Okamurovi odsouzení.

Mohl by si pak v ANO a SPD říci: A je to? Z čistě pragmatického hlediska ano. Jaký dopad by to mělo na politiku, ať už domácí, nebo zahraniční, to je jiná. V Česku by to nepochybně posílilo strany původní pětikoalice. V Evropě by si musel takový kabinet nechat jen zdát o nějakých nadstandardních vztazích a vřelých přijetích.

Především by to vážně byl strašný bizár. U Andreje Babiše by taková představa mohla ještě více oslabit jeho nijak velké nadšení vládnout v této sestavě. Proč? Protože by se mnohonásobně zesílily a ostřeji nasvítily jeho vlastní potíže s paragrafy.

Opravdu neplatí představa, že právě proto by mohl být k Okamurovi tolerantní. Naopak: tím, že jemu samému hrozí soud, by pro něj předseda SPD znamenal o to větší kouli na noze.

Když vám něco vyčítají a vy se víceméně úspěšně bráníte, pak přijetí podobně „postiženého“ parťáka může vaši obranu totálně zbořit. A to jsme ještě nemluvili tom, jak by reagoval prezident.

Ten už naznačil, že by měl problém jmenovat předsedu vlády, jemuž hrozí odsouzení, a také odmítá, aby se k moci dostali lidé, kteří zpochybňují naše členství v NATO a v EU. Takto by měl na stole k podpisu obojí, a to první dokonce ve dvojím vydání…

Jasně, třeba se to s těmi soudy do tří měsíců u obou nějak vyřeší. Nebo alespoň u jeho z nich. Pokud ne, tak si myslím, že dohoda mezi ANO a SPD nemá moc šancí na úspěch. Cena za ni by byla příliš vysoká, a to zejména pro současného hegemona politické scény. Ten má totiž hodně co ztratit.

Buď jak buď, i kdyby kabinet stojící na ANO a SPD nakonec vznikl (třeba ve třetím pokusu a poté, co by Poslanecká sněmovna oběma předsedům zachovala imunitu), šlo by o přímo hororový projekt. Je (především) Andrej Babiš ochoten riskovat něco takového? Jak by se tomu projektu říkalo? „Vláda stojící nad zákonem“? „Vláda národních desperátů“?

V politice je samozřejmě možné (skoro) vše. Ale kabinet ustavený jen díky tomu, že předsedové subjektů, jež se na něm dohodly, nebyli spolustraníky vydáni k trestnímu stíhání? I na hodně otrlé Čechy by tohle bylo trochu moc.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.