KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Lidská schopnost nepřiznat si nepříjemnou pravdu je nekonečná. Po debaklu ministra zahraničí v Mnichově se objevila „originální“ interpretace – Petr Macinka prý jednal mazaně a statečně, jako zástupce malé země se postavil představitelce supervelmoci a získal si sympatie hnutí MAGA, což mu otevře dveře do Bílého domu. Možná i ano. Ale za cenu potupy a blamáže.
Bývalá šéfka State Departmentu je (nejen) v USA silně neoblíbená a nandat jí to v debatě by potěšilo hromadu lidí. Určitě i konzervativce v České republice.
Problém je v tom, že byť není právě brilantní diskutérka a působí arogantně, prkenně nebo naopak přehnaně emotivně, tak nájemníka Černínského paláce přejela jak první válec.
Nebo spíše pod něj upadl sám. To je skutečný důvod, proč se za něj stydíme, nikoli kvůli tomu, že se s ní pustil do hádky.
Clintonová reprezentuje appeasement k Rusku
Clintonová reprezentuje neblahý trend appeasementu vůči Rusku, nastavený prezidentem Barackem Obamou. Bez nadsázky lze říci, že patří mezi hlavní viníky současné situace. Setřít ji v debatě o hodnotách Západu a obraně Ukrajiny proti Putinově agresi by proto nemělo být vůbec těžké.
To by ovšem na ni musel nastoupit někdo jiný, než právě předseda Motoristů. Udělal ze sebe šaška a tím jí umožnil, aby odešla jako vítězka.
Přitom někdejší ministryně zahraničí přímo nahrála Macinkovi na smeč, když kritizovala neochotu Donalda Trumpa pomoci Kyjevu proti Moskvě. Na to se dalo opáčit, že v době, kdy velkoruský imperialismus teprve nabíral dech, mu administrativa, jíž byla členkou, nejen že nečelila, ale ještě ho svou slabostí a smířlivostí povzbuzovala.
I Krym si diktátor vzal za Obamova prezidentství – pravda, to už nebyla ve funkci; vlivnou členkou Demokratů však zůstala.
Ex ministryně zahraničí USA byla k poražení
Když k tomu připočteme, že Clintonové výpady vůči Trumpovi byly více emotivní než argumentačně vyfutrované, šlo ji snadno vyřídit fakty o jejím vlastním, a ne právě hvězdném působení.
Buď je Macinka nezná, nebo si na ně nevzpomněl, protože měl v hlavě „kulturní války“. Současného amerického prezidenta se jal hájit tím, že prý musí řešit problémy s více pohlavími.
Takže Ukrajinci umírají, neboť hlava supervelmoci se zabývá bojem s transgenderem? Tímto výlevem se Macinka zesměšnil dříve, než by se to bývalo povedlo jeho oponentce. Zmeškal tím šanci.
Obamova ministryně zahraničí určitě byla k poražení. Vždyť neuměla zachránit ani vlastního velvyslance v Libyi, proslula používáním soukromého emailu namísto vládního a Demokratům prohrála v roce 2016 prezidentskou volbu, protože se nakonec ukázalo, že je ještě více neoblíbená než Donald Trump.
Quod licet Vance, non licet Macinka
Vlastně možná ani nebylo třeba na Clintonovou útočit – stačilo jen počkat, až se takzvaně odvaří sama. Těžko říci, proč šéf Motoristů na ni v souvislosti s ruskou agresí vytáhl právě genderovou otázku...
Možná se chtěl připodobnit k viceprezidentovi J. D. Vanceovi, jemuž se před rokem povedlo úspěšně urazit Evropany, když v Mnichově rovněž nemluvil k tématu bezpečnosti a obrany Ukrajiny, ale vedl velice podobné ideologické řeči.
Jenomže v tom je velký rozdíl. Vance zastupoval supervelmoc, a jakkoli byl jeho projev nepřípadný, přítomní ho museli vzít vážně. Takže je naštval, což byl evidentně jeho cíl, aby se mohl doma před MAGA fanatiky pochlubit, jak to nandal těm „dekadentním slabochům“ ze starého kontinentu.
Macinka přítomné pouze rozesmál. Přesně jak se říká: Dějiny se opakují, poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška.
Omluva bolševikovi Jaroslavu Haškovi?
I tak nejspíše ministr zahraničí potěšil nekritické Trumpovy fanoušky, kteří ovšemže Clintonovou nenávidí a skutečný průběh debaty je pranic nezajímá, stačí jim že nějaký regionální politik se pustil do hádky s „tou pekelnicí“.
Mohl býval udělat radost i českým konzervám, kdyby se lépe připravil, ale to pro něj zjevně nebylo důležité. Což přivodilo katastrofu, neboť bez ohledu na své slabiny je někdejší americká šéf diplomatka zkrátka „těžká váha“.
Možná Macinkovi onen debakl opravdu paradoxně pomůže u současné vlády USA. Nám tu však místo hrdosti zanechal jen pocity trapnosti a studu.
Jeho apologeti nyní tvrdí, že to byl záměr a on od počátku nemluvil k Česku ani k Evropě, ale ke hnutí MAGA, což jsou fundamentalisté, které nezajímá pravda, ale pouze víra ve vůdce. Ti spolknou jakoukoli manipulaci a dezinformaci…
Má snad být pravdou, že se Češi u současného pána Bílého domu nedokáží dobře zapsat jinak, než jako klauni? Pak bych se asi musel v duchu omluvit bolševikovi Jaroslavu Haškovi za to, že mu celý život vyčítám, jak nás svým stěžejním dílem ztrapnil před celým světem.
„Na Bělehrad!" volal zaníceně Švejk. A po více než sto letech ozvěnou zaznívá: „Na Bílý dům!“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
