Mnichovský trapas české politiky. Macinka nestačil světovým diplomatům

Jak by se vám líbilo vystoupit na nejvýznamnější evropské bezpečnostní konferenci na téma Západní civilizace? Určitě by takovou příležitost uvítal třeba nějaký student politologie. A zcela jistě by se lépe připravil a neudělal své zemi takovou ostudu, jako vystřihnul ministr zahraničí Petr Macinka.

Předseda Motoristů se v panelu potkal s těžkými vahami světové diplomacie: bývalou šéfkou State Departmentu USA Hillary Clintonovou a polským ministrem Radosławem Sikorskim. Akce první velikosti, excelentní spoluřečníci. Skvělá příležitost vyniknout. To bychom ale museli poslat někoho jiného než politika okresního formátu. Macinkovy příspěvky byly slabé jak obsahově, tak formálně a evidentně se úplně zbytečně pustil do sporů, v nichž s oběma velikány tahal za kratší konec.

Už volba témat působila poněkud …„dezolátně“. V diskusi, která se zaměřovala na hodnoty civilizace a pomoc Ukrajině proti ruské agresi, se český ministr zahraničí rozhodl rozvinout pokleslou "twitterovskou" debatu o kulturních válkách, o nedemokratičnosti Evropské unie a o tom, jak údajně lepší lidé zneužívají slovo „fašista“. To tam klidně mohl jet průměrný bojovník ze sociálních sítí, který nenávidí liberály, intelektuály a Ukrajince…

Hillary Clintonové Petr Macinka vyčetl, že nemá ráda Donalda Trumpa a svou moralizující tirádu korunoval „objevem“, že americký prezident nemůže pomáhat Ukrajině, protože doma zašla příliš daleko LGBT propaganda. Načež překvapená exministryně kontrovala: „Na Ukrajině lidé umírají na frontě, aby zachránili svou svobodu, a vás trápí dvě pohlaví?“ Vskutku, argumentace, že USA nemohou čelit Putinovi kvůli problémům s transgender působí bláznivě… Za Macinku se v tu chvíli musel stydět i jeho politický guru Václav Klaus. A my všichni. 

Veterána Radosława Sikorskiho začal zase nervní nováček poučovat o tom, že v Evropské unii není demokracie, zatímco on je jako český ministr lidu mnohem blíže. Načež se mu dostalo lekce politologie pro první semestr, kdy mu klidný Polák klidně vysvětlil, že český vicepremiér je nominován úplně stejně jako eurokomisař, tedy vlastním premiérem a schvalován přímo voleným parlamentem. Další ostuda v přímém přenosu.

Třetí věc, kterou Macinka považoval za potřebnou sdělit právě na tomto úctyhodném fóru, bylo odmítnutí „nálepkování“ slovem fašista. Načež mu Sikorski opáčil, že ale fašisté existují, a to i na evropském kontinentu. Šéf motoristů si však vedl svou s urputností řadového člena ruské 5. kolony, který na „X“ či na Facebooku „hrdinně“ vzdoruje „lepšolidem“. Co tohle proboha říká o pozici České republiky v rámci Západu?

Ani jedna z oněch tří poznámek neměla vztah k bezpečnosti obecně a k panelové diskusi o hodnotách Západu konkrétně. Napadl tento brakový obsah samotného ministra, nebo mu k tomu někdo vyrobil podklady? Zatímco jeho americký protějšek Marco Rubio (kterého snad Macinka coby člena Trumpovy administrativy uznává), vystoupil se zásadním a vstřícným projevem o společné obraně hodnot, nájemník Černína se děsil „nálepek“.

Demokratický deficit EU mohlo být téma (kdyby se v něm tedy Macinka lépe orientovat), ale vůbec ne na konferenci o bezpečnosti. A válku proti LGBT ideologii si měl český politik nechat na debatu v nějakém MAGA think-tanku.

Cekově jako by Macinka mluvil k dezolátům (a to jak obsahem, tak formou) někde v břeclavském kulturáku, nikoli ke svým hvězdným partnerům v diskusi na globálně sledované konferenci. A zatímco organizátoři (i americký ministr) se snažili o smíření pohledu Evropy a Spojených států a rovněž konzervativců s liberály, on dával okatě najevo, jak těmi druhými pohrdá. Což je nejen neuctivé, ale i hloupé a dětinské ve chvíli, kdy proti sobě máte exkluzivní nositele tohoto světonázoru.

V diskusi nakonec dostal Macinka strašlivě „nařezáno“ (otázka je, jestli si toho všiml, protože Clintonová i Sikorsi vystupovali velice distingovaně). Udělal ostudu sobě, své zemi a v neposledně řadě nám konzervativcům. Tohle není styl Reagana či Thatcherové. Spíše „ráaobykonzervativců“, kteří na sítích hejtují „libtardy“, sami však nemají vůbec ponětí, co tato ideologie reprezentuje a dávají najevo sympatie k ruskému stepnímu diktátorovi.

Škoda, že Petr Macinka netrucoval a nezůstal doma, když na mnichovskou konferenci vyrazil Prezident Petr Pavel, s nímž nemluví. Kdyby ignoroval celou akci, mohli jsme si ušetřit ony pocity trapnosti za českého ministra.

Příště by to chtělo, aby vláda více promýšlela nominace na zahraniční cesty a neposílala na zápas proti FC Bayern Mnichov náhradníka v TJ Slavoj Houslice.