Vídeňská radnice po 15 letech váhání splní svůj slib, že pojmenuje některou dopravní komunikaci po bývalém českém prezidentovi Václavu Havlovi. Debata o uctění Havlovy památky však nepostrádala některé bizarní momenty.
Ačkoliv měl Václav Havel k Vídni velmi blízko, zřejmě nejblíž ze všech zahraničních metropolí, žádný památník či název budovy či ulice tuto skutečnost nepřipomíná. A to i přesto, jak už 5. října připomněl deník Kurier, že záměr pojmenovat část města schválili vídeňští zastupitelé už krátce po Havlově smrti v roce 2011.
Jenže v průběhu let se na splnění tohoto slibu jaksi zapomnělo. A to tak dokonale, že ho vídeňský radním, jak sami někteří z nich přiznávají, museli připomenout právě až novináři z Kurieru.
Ti dali do souvislosti nedávné 90. výročí Havlova narození právě s patnáct let starým nesplněným slibem o uctění jeho památky.
Ve středu se každopádně vídeňští radní a zastupitelé rozhodli, že své opomenutí napraví. I když konkrétní lokalita ještě není definitivně vybrána, nejčastěji se mluví o Salztorském mostu, který přes Dunajský kanál spojuje první a druhý vídeňský obvod. Tento takřka sto metrů dlouhý most s provozem pro pěší, cyklisty i auta bude počátkem roku 2028 zdemolován a nahrazen novým mostem. A ten už by měl nést jméno Václava Havla.
FPÖ proti
Návrh na tuto formu uctění Havlovy památky společně předložili sociální demokraté, hnutí NEOS, Zelení a lidovci (ÖVP). Pouze Svobodní (FPÖ) hlasovali proti.
A to údajně ze dvou důvodů. Vyčítají bývalému českému prezidentovi, že podporoval v roce 2000 sankce, které na Rakousko uvalilo 14 států EU a Česko se nim ještě jako nečlen unie připojilo.
Důvodem byla právě účast ultranacionalistických Svobodných v tehdejší rakouské vládě a jejich tehdejší xenofobní a neonacistická rétorika.
Zástupci FPÖ svůj nesouhlas zdůvodnili také tím, že se podle jejich názoru město chystá pojmenovat most po bývalém českém prezidentovi, zatímco mnoho významných Rakušanů na podobné ocenění stále čeká.
Odpor Svobodných byl ale marný, zastupitelé, včetně potomka českých emigrantů Peko Baxanta, narozeného v Česku, návrh na tuto formu uctění Havlovy památky schválili.
Zastánci návrhu mimo jiné zdůrazňovali Havlovo zvláštní pouto k Vídni, kde za českého socialismu působila řada českých disidentů a emigrantů z řad Havlových přátel, včetně umělců. Sám Havel označoval zdejší Burgtheater za své „mateřské divadlo“.
Václav Havel se přitom přátelil i s dlouholetým starostou Vídně Helmutem Zilkem, který významně podporoval český disent. V roce 1998 ale odmítl udělit Zilkovi státní vyznamenání pro podezření, že Zilk v 60. letech spolupracoval s STB. To se ale v plné míře nikdy neprokázalo. Když Zilk v roce 2008 zemřel, Havel se na jeho pohřbu za svůj dřívější postoj k němu nepřímo omluvil.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
