Schillerová: Nižší sazby by ekonomice pomohly. Možná budu na bankovní radu ČNB chodit častěji

Verbální ping-pong mezi Strakovou akademií a Českou národní bankou pokračuje. Poté, co guvernér Aleš Michl v podcastu Insider nedávno uvedl, že svými sazbami „klidně zdrtí českou ekonomiku“, nyní ministryně financí Alena Schillerová říká, že by preferovala nižší sazby. Hlavní úroková sazba ČNB, od které se odvíjí úročení komerčních bank a obecně cena peněz, je nyní na 3,5 procentech. 

Schillerová během diskuse na Národním ekonomickém fóru explicitně uvedla, že „nebude zasahovat do nezávislosti ČNB“. Zároveň však kromě svého pohledu na výši sazeb doplnila, že zvažuje častější účast na zasedání bankovní rady centrální banky, na což má jako ministryně financí právo.  

„Když jsem byla ministryní financí v předminulém období, tak jsem na jednání bankovní rady byla pouze jednou. Bála jsem se, aby moje účast nebyla vnímána jako zasahování do její nezávislosti. Možná tam ale nyní budu chodit častěji,“ doplnila Schillerová. 

Ministryně se během svého vystoupení na Národním ekonomickém fóru dotkla i svého pohledu na zadlužení. Společně s ekonomem Janem Švejnarem se shodla v tom, že fetišizace nízkého zadlužení může být pro budoucnost země brzdou. Ministryně to dala do kontextu aktuálních rozpočtových deficitů v okolních zemích: zatímco český deficit se pohybuje pod třemi procenty HDP, sousední Polsko nebo Slovensko operují s dvojnásobnými hodnotami. 

„Nejsem žádný příznivec zadlužování na úkor projídání půjčených peněz,“ uvedla Schillerová. „Zároveň je ale třeba investovat do velkých infrastrukturních staveb,“ dodala politička s tím, že „tyto výzvy, které budou na začátku něco stát, je třeba přijmout.“ Infrastruktura je podle ní jednou z oblastí, kde se investice v průběhu času vrátí. „Máme za sebou řadu příkladů z historie, kdy se zaškrtily investice a zvýšily daně. A ke kýženému výsledku to stejně nevedlo.“

Na to navázal ekonom Jan Švejnar, který upozornil na politizaci a určité nepochopení pojmu „dluh“ v Česku. „Dluh je kredit a na kreditu stojí celý moderní svět. Pokud má investice vyšší návratnost, než kolik stojí úvěr, je hříchem ho nevyužít,“ vysvětlil ekonom.

Podle Švejnara Česko v porovnání s USA, Francií nebo Německem dluhové nástroje nevyužívá dostatečně. Zatímco západní velmoci investují do digitální revoluce a AI i za cenu vysokého nominálního dluhu, Česko zůstává v defenzivě. Výsledkem je sice hezká účetní tabulka s nízkým zadlužením, ale zároveň platy, které po 35 letech od revoluce stále nedosahují ani dvou třetin těch rakouských. 

Ministryně financí zároveň v závěru svého vystoupení zmínila i některé reformy, které její ministerstvo připravuje. První je reforma penzijního spoření. Schillerová slibuje, že díky úpravě státních příspěvků a tlaku na snížení poplatků penzijním společnostem – které jsou podle ní v Česku v porovnání se světem neúměrně vysoké – odejde průměrný občan do důchodu s „milionem navíc“. Klíčem je podle Schillerové motivovat mladé lidi k dynamičtějším strategiím spoření.

Klíčové je podle Schillerové také směřovat ekonomiku k vyšší přidané hodnotě a zastavit odliv duševního vlastnictví do zahraničí. Ministryně potvrdila, že její resort připravuje nový startupový zákon, který má radikálně zlepšit administrativní a investiční prostředí pro začínající technologické firmy. 

„Ještě v letošním roce chceme uvést do praxe systém zaměstnaneckých akciových plánů, takzvaných ESOPů, na kterých pracujeme přímo s lídry české startupové scény,“ uvedla Schillerová. Cílem je, aby klíčoví pracovníci profitovali z úspěchu firem i kapitálově, nikoliv jen skrze výplatu. Tento krok má podle ministryně pomoci udržet v zemi největší talenty a udělat z Česka atraktivnější místo pro umístění globálního kapitálu.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.