KOMENTÁŘ JANA MALINY | Když vezmeme jako vysoce pravděpodobné, že hnutí ANO vyhraje za necelé dva týdny volby, nabízí se otázka, jak se změní aspekty české bezpečnostní a zahraniční politiky, zejména z pohledu možných koalic se současnými nevládními subjekty. Samozřejmě se teď nacházíme v době vrcholící předvolební kampaně a říká se leccos, nějakou vypovídající hodnotu programy a vyjádření ale přesto mají. Tak pojďme ten bolestivý proces mikro analýzy projít co nejrychleji.
Politologové se poměrně shodují, že ANO to hraje chytře – v otázkách války na Ukrajině, vnímání Ruska jako hrozby pro Evropu, bezpečnostní politiky Česka, výdajů na armádu nebo třeba migrace si nechává poměrně široce otevřený prostor (čti koaliční potenciál).
A není divu – z analýz volebních programů vyplývá, že programový průnik ANO s menšími opozičními stranami rozhodně není velký. Obecně lze soudit, že programová shoda ANO s SPD je nižší než shoda se SPOLU. S hnutím Stačilo! je to ještě méně, podle některých prý zhruba jako s Piráty.
Zatímco třeba SPD a Stačilo! nesou vlajku nekompromisního nacionalismu a chce se až křičet Čechy Čechům, ANO to má těžší. Hnutí má totiž pro vysoký výsledek ve volbách nelehký úkol – uspokojit tradičně smýšlející levičáky, ale zároveň neodradit středové a liberálnější voliče.
Třecí plochy mezi těmito dvěma skupinami se nabízejí – postoj k EU a zahraničněpolitické směřování České republiky.
ANO – Stačilo!
V Programu hnutí Stačilo! se dočteme, že „základním cílem zahraniční politiky v těchto obtížných podmínkách je zajistit přežití a rozvoj svébytnosti českého národa, posílení české státnosti a vytvoření předpokladů národní prosperity. Budeme rozvíjet globální obchodní a diplomatické vztahy se všemi státy. Usilujeme o diplomatická partnerství i strategickou diverzifikaci obchodu. Nebudeme se podílet na vojenských operacích bez mandátu RB OSN.“
Co to znamená? Tak především efektivní zablokování jakékoli potenciální vojenské podpory tam, kde si to nebude přát Rusko nebo Čína, ale hlavně že levná ropa poteče. Nechutný přístup.
Aby bylo jasno, nepodceňuji ani náhodou potřebu sociálního smíru skrze ekonomickou stabilitu ve společnosti. Komouši to tak ale nemyslí, pro ně je to až druhotný efekt podpory matičky Rusi a možnosti hrdě vztyčit prostředníček směrem k NATO a EU.
Představitelé ANO sice opakují, že Rusko je na Ukrajině viníkem a agresorem, ale odmítají jasné vyjádření, jestli ohrožuje i další evropské země.
Přestože se geopolitická situace mění doslova ze dne na den, myslím, že je potřeba politikům právě v dnešní superrychlé době nastavovat zrcadlo jdoucí i rok dva do minulosti. Aby nespoléhali na to, že si to nikdo nepamatuje.
Pořád se modlím, že to je od AŇÁků jen rétorika, pomocí které s dezoláty bojují o podstatnou část voličů.
Usnesení, které v březnu roku 2024 přijala Sněmovna a které označuje režim v Rusku za největší hrozbu pro Českou republiku, nepodpořil nikdo z ANO. Andrej Babiš ve Sněmovně tehdy řekl, že „největší ohrožení naší země je militaristická, zradikalizovaná Fialova vláda, která stále mluví o válce.“
Alena Schillerová v lednu téhož roku použila ještě poetičtější, až budovatelskou dikci, když řekla: „To nejsou investice do tanků, které nás někam posunou. Nebo do nějakých střel. My potřebujeme investovat do infrastruktury. Určitě ne být připraveni na válku, jak říká šéf generálního štábu Řehka. My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru.“
To, že jsou to právě investice „do nějakých střel“, co již po staletí umožňuje tu a tam na planetě žít v míru, paní doktorce uniká. Pořád se modlím, že to je od AŇÁků jen rétorika, pomocí které s dezoláty bojují o podstatnou část voličů.
Jak ale pro INFO.CZ připomíná politolog Milan Školník, ANO se i v otázkách obranných výdajů staví spíše „někam doprostřed“. „Nechtějí bezhlavě navyšovat rozpočet na armádu, ale zároveň deklarují, že pokud se bezpečnostní situace změní, budou muset reagovat,“ říká.
Lidé ze Stačilo! jsou fakt mistry dementních proklamací. V programu se dále třeba píše: „Válka na Ukrajině je tragédií v našem sousedství, k níž se Rusko nechalo vyprovokovat expanzivní politikou Západu. Skutečná podpora Ukrajině musí cílit na okamžité ukončení války, která tuto zemi a její obyvatele ničí.“
U tohoto vyjádření skutečně nevím, kde začít, ale asi to necháme být – i podle Školníka jsou tyto výroky především kampaní pro část voličů, kteří slyší na tvrdou kritiku Západu, ale nikdo z nich si skutečně nemyslí, že by šlo provést něco jako vystoupení z EU, nedej bože z NATO.
„Stačilo! v tomto smyslu dlouhodobě přebírá rétoriku, která je konzistentní, ale její realistická proveditelnost je velmi sporná, zvláště při porovnání s postoji hnutí ANO,“ dodává politolog.
A co Tomio?
SPD má tvrdou rétoriku vůči EU i NATO, ale ve skutečnosti se k případnému odchodu z těchto organizací staví rezervovaněji než Stačilo!.
Podle Školníka „odejít z EU nebo NATO je tak obrovské sousto, že reálně k tomu nemají odvahu. Můžou navrhovat referendum, ale sami si uvědomují, že dopady by byly obrovské. Po volbách nebudou tlačit na reálný odchod, je to hlavně o mobilizaci voličů.“
Co se týče Ruska a Ukrajiny, tam SPD dominuje v nenávistné kampani proti pomoci Ukrajincům jak v Česku, tak i v podobě zbraní či materiální podpory na Ukrajině.
Tomio Okamura prohlašuje, že „Ukrajinci nemají právo být v naší zemi“ – to je podle Školníka dlouhodobá konzistentní linie SPD, nikoli novinka. V rámci SPD se pak po vzoru předsedy rámuje válka na Ukrajině jako „problém Západu“ a odmítá se česká muniční iniciativa i další aktivní zapojení.
Školník však upozorňuje, že jde opět hlavně o opoziční rétoriku, protože konkrétní provedení nebo reálné řešení SPD nikdy nepředstavila.
Pokud by ANO potřebovalo SPD do koalice, Školník si myslí, že by zásadní střety nevznikaly v zahraniční politice – ANO se vymezuje pragmaticky („zůstat v EU a NATO, ale reformovat je“), SPD má sice tvrdší slova, ale reálně neprosazuje radikální kroky.
Pro Andreje Babiše tedy SPD nepředstavuje koaliční riziko z pohledu programového, ale podle mého názoru spíše osobního. Konkrétně Tomio Okamura už mnohokrát ve Sněmovně i na sociálních sítích ukázal, že dokáže být (pro některé) opravdu přesvědčivý rozčilený rétor se schopností nabízet jednoduchá řešení na složité problémy.
Oproti tomu Andrej Babiš, když se rozohní, je spíše k smíchu – začne mluvit slovensky, uráží se a v tomto ohledu by ho Okamura jako případný koaliční partner prostě mohl velmi brzy „přeřvat“.
Motoristé málo proruští?
Parta okolo Filipa Turka a Institutu Václava Klause to schytává ze všech stran, a tak trochu lavírují, jak naložit s otázkami bezpečnosti a zahraniční politiky. V programu mají napsáno jasně, že „naše místo je v NATO, které musí zůstat klíčovou obrannou aliancí celého západního světa.“
A zřejmě za výrok „vylučujeme jakýkoliv dialog s představiteli totalitních mocí. Vylučujeme také politický dialog a obchodní výměnu České republiky s Ruskem po dobu trvání války na Ukrajině“ si vysloužili výchovný políček od ideového otce, prezidenta Klause, viz komentář kolegy Schmarcze.
Když se ale profilujete jako „to, co bývala ODS za Klause“, nemáte mnoho prostoru, kde lovit voliče, než u koalice SPOLU. Proto zde žádný proruský posun nečekám.
Nakonec Filip Turek nedávno v podcastu Echo Prime Time řekl, že „SPD řekne, že chce vystupovat z NATO a já si myslím, že jsme v Patriotech a v Patriotech máme nejbližší partnery jaksi americké republikány. Já si úplně nemyslím, že by Donald Trump měl radost, kdyby se česká vláda stavěla z komoušů a z SPD, které chce vystupovat z NATO, když nám tady lítají drony po Polsku a tak dále.“
V programu Motoristů dále stojí, že „není možné se vymknout z naší středoevropské geografie. Je proto třeba dále a trpělivě rozvíjet dlouhodobé vztahy s našimi bezprostředními sousedy a partnery, zejména obnovit spolupráci v rámci Visegrádské skupiny (V4).“ To podle mého názoru snad ničemu neškodí, když to není bláhové volání po nahrazení NATO nějakou (ne)mocnou středoevropskou koalicí.
Doufejme v ANO
Že budu jako tolerantní konzervativec někdy doufat ve vládu STBáka, jsem si nemyslel. Volit budu, jako celý život, ODS. Nemohu se ale ubránit dojmu, že si nad tím celým trochu snažím umýt ruce – zůstat věrný svým názorům, ale zároveň teď už nepokrytě tvrdím, že té ODSce a SPOLU by opozice prospěla jako praseti drbání.
Dokonce si z různých důvodů myslím, že ať z voleb vzejde jakákoli vláda, je téměř bez šance, aby dovládla do konce řádného období. Tak ať je to snad raději ten Babiš s podporou nějakých oportunistických hajzlíků nebo naštvaných bývalých ODSáků. Ono se alespoň ukáže, co jsou doopravdy zač.
Škoda jen, že se zase rozjede fiskálně nezodpovědný mejdan. Alespoň mě ale mírně uklidňuje, že zahraničněpolitické věci rozhoduje vláda, nikoli parlament (až na výjimky), a že tam si Andrej Babiš nebude chtít udělat ostudu mezi evropskou smetánkou, ke které by tak rád patřil. Bůh s námi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
