REPORTÁŽ JANA MALINY | Zní to sice jako začátek starého vtipu, ale teď je to skutečně realita naší nedávné výpravy. Šéfredaktor INFO.CZ Pavel Vondráček, veterán z Afghánistánu Martin Zadranský a já jsme vyrazili k našim západním sousedům. Cíl? Bavorský Grafenwöhr, největší americká vojenská základna v Evropě. Jednou za rok tu totiž armáda otevře své brány běžným civilistům a koná se tu Deutsch-Amerikanisches Volksfest. Velká oslava spojenectví, skvělého jídla a těžké oceli, kterou jsme si prostě nemohli nechat ujít.
Samotný festival, kterému místní v bavorském dialektu láskyplně neřeknou jinak než „Ami Volksfest“, je naprostý kulturní unikát. Heslem akce je Bavarian-American Way of Life a je to vidět na každém kroku. Nikde jinde v Evropě asi neuvidíte americké vojáky, jak si připíjejí tuplákem piva s místními v tradičních kožených kalhotách Lederhose.
Kus americké historie uprostřed Evropy
Základna Grafenwöhr (oficiálně spadající pod Tower Barracks) není žádný drobeček. Zdejší cvičiště má úctyhodných 230 kilometrů čtverečních a má za sebou pořádný kus historie. Založila ho už v roce 1907 bavorská armáda a Američané ho převzali na konci druhé světové války.
K místnímu geniu loci patří i jedna úsměvná perlička – právě na této základně si během své vojenské služby v Německu odbyl svůj historicky jediný evropský koncert samotný král rokenrolu, Elvis Presley.
Ocel, kam se podíváš
Hlavním tahákem (minimálně pro nás) ale samozřejmě nebyl jen americký street food, ale výstava armádní techniky.
Fotit se tu dá prakticky s čímkoliv a s kýmkoliv.
Američtí i němečtí vojáci byli neuvěřitelně otevření, žádná strojená nepřístupnost se nekonala. Prolézali jsme obrněnce, debatovali u logistických vozidel a obdivovali palebnou sílu, která běžně brázdí evropská a světová cvičiště.
Děkuji za tvoji službu!
Jeden moment z celého výletu ale naprosto vyčníval a vlastně dokonale ilustroval rozdíl v tom, jak se na vojenské řemeslo díváme u nás a jak za oceánem. Během jedné z přátelských debat Martin Zadranský mezi řečí zmínil, že je bývalým vojákem Armády ČR a má za sebou bojové nasazení v misi ISAF v Afghánistánu.
To, co následovalo, nám vyrazilo dech. Respekt, který překonává hranice: Americký voják okamžitě odložil neformální úsměv, bleskově zvážněl, narovnal se a pevně Martinovi stiskl ruku. Se zcela vážným, hluboce respektujícím výrazem mu řekl jedinou větu: „Thank you for your service!“ (Děkuji za tvoji službu!).
Byla to tak automatická a upřímná reakce, že z toho až mrazilo. Zatímco v Česku se občas o smyslu nasazení našich vojáků vedou zbytečné kavárenské spory, pro Američany je služba vlasti a bojové spojenectví hodnotou, která absolutně překonává národnosti. Byl to zkrátka silný moment.
Na opušťák do Prahy
Když se s americkými vojáky dáte do řeči, rychle zjistíte, jak moc je služba v Evropě baví. Evropský styl života si pochvalují a Česká republika pro ně na mapě svítí hodně jasně.
Náš výlet do Grafenwöhru nakonec ukázal jednu důležitou věc. I místo, jehož primárním účelem je učit vojáky bojovat, může být obrovským a fungujícím symbolem přátelství a transatlantického spojenectví.
Hned několik urostlých chlapíků v uniformách se nám u techniky svěřilo, že jakmile dostanou v nejbližších dnech volno, mají jasný plán: vyrazit do Prahy.
Takže pokud v centru potkáte skupinku Američanů s vojenským sestřihem, kteří vám budou tvrdit, že jsou tady na vysoké škole, nebo že jsou hasiči - dost možná jsme je tam poslali my a jsou to vojáci z Grafenwöhru.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a posilujte s námi transatlantickou vazbu. Třeba pivem. Díky.
