Mysleli jste si, že okurková sezóna vznikla podle letní sklizně okurek? Možná je všechno jinak. Lingvisté se už desítky let přou, zda jedno z nejznámějších českých rčení nemá ve skutečnosti kořeny v jazyce jidiš.
Když se řekne okurková sezóna, většina z nás si automaticky představí léto. Čas dovolených, prázdných redakcí, útlumu politiky a dnů, kdy se zdá, že se nic podstatného neděje. A stejně samozřejmé se zdá i vysvětlení samotného názvu. Vždyť přece právě v létě dozrávají okurky.
Jenže co když s okurkami nemá okurková sezóna vůbec nic společného?
Právě o tom se už desítky let přou němečtí lingvisté. Jedni tvrdí, že známé rčení skutečně vzniklo mezi berlínskými obchodníky s nakládanými okurkami. Druzí jsou přesvědčeni, že jeho kořeny leží úplně jinde – v jazyce jidiš.
Tradiční teorie vede do Berlína na konec 18. století. Právě tehdy začaly do města přijíždět povozy s dodnes proslulými nakládanými okurkami ze Spreewaldu, Sprévského lesa. Jenže vrchol okurkové sezóny přicházel pro obchodníky v tu nejméně vhodnou dobu. Město se vylidňovalo, zákazníci odjížděli na venkov a obchody skomíraly. Není proto divu, že se mezi trhovci vžil výraz Sauergurkenzeit – doslova „čas kyselých okurek“, tedy období obchodního útlumu, někdy vykládané i jako „hloupá doba“.
Odtud se měl výraz neobyčejně rychle rozšířit do dalších jazyků. Angličané začali kolem roku 1800 používat výraz cucumber time, podobné označení převzala dánština, norština, islandština, čeština, slovenština, polština, maďarština i řada dalších evropských jazyků. Dokonce pronikl i do moderní hebrejštiny.
Nové rčení si brzy osvojili také umělci a novináři. Skladatel Karl Friedrich Zelter si v červenci 1821 postěžoval v dopise Johannu Wolfgangu von Goethemu: „Naše divadlo je na tom opět špatně. Jako vždy v čase kyselých okurek.“
Okurky nebo jidiš?
Řada lingvistů totiž tradiční výklad zpochybňuje. Co když Sauergurkenzeit nevznikl podle okurek vůbec? Co když jde jen o zvukovou podobnost se slovy z jazyka jidiš?
S touto odvážnou teorií přišla už v roce 1962 švýcarská židovská spisovatelka a lingvistka Salcia Landmannová ve své knize Jidiš: Dobrodružství jazyka. Tvrdila, že výraz „okurková sezóna“ ve skutečnosti vyrůstá z jidiš slov zóres (starosti, trápení) a jókres (drahota, vysoké ceny). Obě mají hebrejský původ, ale v jidiš znějí podle ní natolik podobně německému Sauergurkenzeit, že si je Němci postupně přetvořili do podoby „času kyselých okurek“.
Pokud by měla pravdu, znamenalo by to, že jedno z nejznámějších evropských rčení nemá s okurkami vůbec nic společného. Mluvili bychom vlastně o „čase trápení a drahoty“, který se teprve později změnil v okurkovou sezónu.
Teorie Salcie Landmannové si našla řadu zastánců. Podpořil ji například i známý německý germanista Christoph Gutknecht, který o ní psal v roce 2012 v týdeníku Jüdische Allgemeine.
Jenže spor tím neskončil. Jiní germanisté ji dodnes odmítají jako nepodloženou spekulaci. „Rozhodně ne!“ reagoval lingvista Rolf Bernhard Essig. Podle něj neexistuje jediný důkaz, že by výraz Sauergurkenzeit nevznikl mezi berlínskými obchodníky s okurkami.
Kdo má pravdu? To dodnes nikdo spolehlivě neví. Jisté je jen jedno: debata o původu okurkové sezóny se v Německu pravidelně vrací právě během… okurkové sezóny. Kdy jindy.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete z nich mít ústa zkřivená jak po kyselé okurce.
