Kárný senát Vrchního soudu v Praze v pondělí zrušil výtku, kterou dostal soudce Pavel Pachner od předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenky Ceplové za to, že rok sepisoval písemné odůvodnění rozsudku v případu hejtmana Martina Půty. Podle kárných soudců totiž naopak selhalo vedení krajského soudu, které výtku uložilo pod mediálním tlakem.
Soudce liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) Pavel Pachner uspěl se stížností proti výtce, kterou mu uložila předsedkyně KS Lenka Ceplová za to, že nebyl schopen včas vyhotovit písemné odůvodnění rozhodnutí v případu hejtmana Martina Půty. Kárný senát Vrchního soudu v Praze (VS) totiž výtku v pondělí zrušil s tím, že naopak pochybilo vedení krajského soudu.
Soudce Pachner jako předseda senátu vyhlásil rozhodnutí v dané věci ústně 5. února 2025. Písemné odůvodnění rozhodnutí však obžalovaní dostali až po roce. Pachner o prodloužení termínu pro vyhotovení písemného znění rozhodnutí, které je podle zákona jeden měsíc, žádal vedení soudu opakovaně. A jak vyplynulo z pondělního ústního jednání kárného senátu, činil tak už v době, kdy neměl ještě z rozsudku nic napsáno.
Neměl jsem přesný odhad
„Já pořád nechápu, proč jste začal psát rozsudek, který jste vyhlásil 5. února, až v dubnu, a proč jste první žádost o prodloužení v březnu podával v době, kdy jste ještě neměl napsanou ani čárku,“ dotazovala se soudce Pachnera členka kárného senátu Milada Šámalová, soudkyně Nejvyššího soudu.
To byl jediný moment, kdy soudce Pachner naznačil, že něco neudělal správně – připustil, že při svých žádostech o prodloužení termínu k vyhotovení rozsudku neměl přesný odhad ohledně doby potřebné pro dokončení práce. Jinak ale během celého jednání trval na tom, že nepochybil. A že to bylo naopak vedení soudu, které ho dostalo pod tlak tím, že mu v září již termín neprodloužilo.
Podle Pachnera přitom existovaly objektivní důvody, proč mu mělo vedení instituce vyhovět. Předně se jednalo o rozsáhlý případ, který převzal po jiném soudci a navíc obžaloba byla podle něho nekvalitně zpracovaná.
Vedení krajského soudu pak vytknul, že jednalo pod mediálním tlakem (jmenoval autora tohoto článku), aniž by znalo spisový materiál. A také výběrově – v jiných případech nemělo problém termín prodloužit.
„Paní předsedkyně není trestní soudkyní a žádný trestní místopředseda ten spis neviděl,“ argumentoval Pachner. A dodal, že nezná důvod, proč by zrovna věci hejtmana Půty měl dávat přednost před ostatními případy.
Rozsudek? Až to bude, tak to bude
Podle místopředsedkyně je sice soudce Pachner velmi pracovitým, ale má někdy problémy s organizací práce. Také často vylučuje věci k samostatnému projednání a častěji než ostatní soudci vrací obžalobu k dopracování. Navíc nevyužívá k práci asistenta a „je přesvědčen o tom, že to dělá nejlépe, jak může“.
Odmítla, že by výtka byla udělena pod mediálním tlakem. Problém spočíval v tom, že slíbené termíny dokončení soudce Pachner neplnil a nebylo tak jisté, kdy rozsudek dokončí.
„Nebyl schopen vůbec říci, kdy bude písemné znění rozsudku,“ uvedla místopředsedkyně s tím, že při posledním jednání o prodloužení měl říci jen „až to bude, tak to bude“. V lednu pak s uložením výtky souhlasilo celé vedení ústeckého krajského soudu, včetně trestní místopředsedkyně, která spis znala, protože v něm dělala pravidelnou kontrolu.
Kárný senát: Pohled veřejnosti není důležitý
Kárný senát se však ztotožnil s argumentací soudce Pachnera. Jakkoliv předsedkyně senátu připustila, že by si mohl práci zorganizovat lépe a některé činnosti delegovat na odborný aparát, kritika směřovala především na vedení ústeckého krajského soudu.
„Rozhodnutí vedení krajského soudu bylo ovlivněno nepochybně mediálním zájmem. Tam, kde zájem médií nebyl, tak se termíny prodlužovaly,“ zaznělo při odůvodnění rozhodnutí, podle něhož neslo udělení výtky znaky libovůle.
V daném případě totiž podle kárného senátu důvody pro další prodloužení termínu pro vyhotovení písemného rozhodnutí byly a jakkoliv je „z pohledu veřejnosti doba jednoho roku neúměrná, nelze to říci z pohledu rozsahu věci“.
Podle kárného senátu je také problematická praxe prodlužování, kterou vedení ústeckého krajského soudu zavedlo, protože nerozlišuje rozsah ani složitost věcí. Podle kárného senátu jde o „automat, aby vedení soudu mělo páky na soudce“.
Navíc vedení krajského soudu ani samo nerespektovalo vlastní pravidla, když rozhodnutí o prodloužení termínu činilo bez znalosti spisu a bez odůvodnění.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
