KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO | Vedení Volkswagenu připustilo, že je ochotno zvážit předání své továrny v Osnabrücku zbrojařskému průmyslu jako součást širších evropských snah o posílení obrany. Generální ředitel největšího evropského výrobce automobilů Oliver Blume prohlásil, že společnost dosud neobdržela žádnou konkrétní nabídku od potenciálních partnerů, ale je připravena „posoudit návrhy“.
Volkswagen zabředlý v hluboké vnitřní krizi zřejmě dostane šanci na win-win řešení v případě některých továren, které se chystá zavřít – zaměstnanci by nemuseli přijít o práci a ještě by z toho bylo nějaké to euro. Vyjádření šéfa koncernu Blumeho přichází v době, kdy se Německo chystá zbrojit v reakci na obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa omezí svou podporu evropským spojencům.
To podle listu The Daily Telegraph povede mj. k tomu, že přední německé zbrojařské koncerny jako Rheinmetall nebo KNDS Group budou chtít automobilové závody přetransformovat na továrny produkující vojenskou techniku.
Podle ekonomů mají automobilky k dispozici nevyužitou výrobní kapacitu, protože německý vývoz aut klesl od covidové pandemie na polovinu.
V úterý měl být Blume dotázán, zda by Volkswagen, jehož továrny nejedou v současnosti na plný výkon, byl ochoten vyrábět vojenské vybavení. Odpověděl poměrně jednoznačně: „Vzhledem k současné geopolitické situaci vidíme, že Německo i Evropa dělají správná rozhodnutí – musíme více investovat do naší bezpečnosti.“
Tanky místo aut
Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) uvádí, že od roku 2019 poklesl roční prodej nových aut v Evropské unii z 15,1 milionu na 10,6 milionu kusů, přičemž německý export se snížil na polovinu a nyní dosahuje přibližně 1,2 milionu vozů ročně.
Jde samozřejmě o problém se silnou konkurencí z Číny, která se stala největším světovým vývozcem automobilů, a také neochotu zákazníků nutit se do nákupu elektromobilů. Jen Volkswagen oznámil za loňský rok pokles provozního zisku o 15 % a varoval, že v letošním roce rozhodně neočekává růst.
Podle hlavního ekonoma Centra pro evropskou reformu Sandera Tordoira, píše dále list Telegraph, by výroba vojenského vybavení mohla představovat „nový obchodní směr“ pro automobilky, které se potýkají s problémy. Dodal, že ani změkčení německých rozpočtových pravidel a zavedení vládních stimulů pravděpodobně nebude stačit k návratu závodů na výrobu aut na plnou výrobní kapacitu.
„Mohou dělat obojí. Německo přišlo o polovinu čistého exportu aut, což znamená, že existuje dostatek nevyužitých kapacit jak pro výrobu elektromobilů, tak pro vojenskou produkci,“ uvedl Tordoir.
Zlámalová vysvětluje: Jak se může krize Volkswagenu promítnout do podmínek českých zaměstnanců Škody
Volkswagen a spol. se zároveň připravují na dopady cel, která Donald Trump uvalil na Kanadu a Mexiko – dvě země, kde automobilka vyrábí část svých vozidel. Zároveň firma prochází zásadní transformací, aby se stala konkurenceschopnější vůči čínským značkám, což zahrnuje i propouštění 35 000 zaměstnanců.
Blume připustil, že v minulosti se vedení koncernu už možností armádních zakázek zabývalo. „Volkswagen má obrovské technické know-how a jsme připraveni poskytovat konzultace a poradenství. Ale momentálně je vše otevřené a iniciativy budou pravděpodobně přicházet spíše od zbrojního průmyslu než od nás,“ řekl podle Telegraphu Blume.
Tradice by byla...
Přeorientovávání strojírenského průmyslu na výrobu pro potřeby ozbrojených složek není v období zvýšeného válečného nebezpečí ničím novým. Za druhé světové války to zažily všechny české automobilky v čele se Škodou začleněnou do koncernu Reichswerke Hermann Göring, o Německu ani nemluvě. Právě Volkswagen, který krátce před válkou zahájil výrobu svého „Brouka“, patřil k hlavním „motorizátorům“ říšské branné moci.
Jeho stěžejním a světoznámým výrobkem pro tyto účely byl typ KdF 82 Kübelwagen zvaný u nás obvykle „kaďour.“ Šlo o lehké štábní vozidlo s otevřenou karoserií a motorem právě z „Brouka“, který se vyráběl ve statisícových sériích a kam noha Wehrmachtu jednou šlápla, tam s ním bylo i toto typické vozidlo, případně jeho obojživelná verze „Schwimmwagen.“
Vojenským zakázkám se Volkswagen, jehož továrny ležely výhradně ve spojenecké okupační zóně, pozdějším Západním Německu, nevyhýbal ani po válce. Jako technický základ byl až do konce 70. let stále používán spolehlivý a nekomplikovaný základ z „Brouku“ se vzduchem chlazeným motorem – to byl typicky případ modelu 181 Kurierwagen.
Brzy ale přišla řada i na sofistikovanější techniku – model Volkswagen Iltis (1978-1988) s pohonem všech kol posloužil jako dárce techniky pro legendární Audi Quattro a kromě Bundeswehru sloužil úspěšně i u belgické nebo kanadské armády.
Ani v současnosti není Volkswagen v širším měřítku vojenskou technikou nedotčen – prostřednictvím firmy MAN, která ke koncernu patří, se podílí na vojenských projektech prostřednictvím společného podniku Rheinmetall MAN Military Vehicles, který vyrábí obrněné a logistické nákladní vozy.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
